Hurikán Ian si na Floridě už vyžádal nejméně sto devět mrtvých a číslo soustavně roste, protože řada lidí se stále pohřešuje. Pohroma po sobě zanechala tisíce zničených domů a přes čtyři sta tisíc domácností bylo ještě v úterý večer bez přístupu k elektrické energii.

O spoušti, kterou hurikán způsobil, hovoří lidé v třetím nejlidnatějším státě USA jako o „apokalypse“. V rozbitých domech bez přívodu elektřiny se záchranáři pokoušejí stále hledat přeživší. Floridský guvernér Ron de Santis na tiskové konferenci řekl, že záchranné lodě a letadla evakuovaly 2300 lidí, a tisícovka záchranářů prověřila přes 79 tisíc staveb. Odhaduje se, že způsobené hmotné škody budou nejvyšší ze všech přírodních pohrom v USA za posledních třicet let.

Jen z ostrova Sanibel, který hurikán odřízl od pevniny, jelikož zničil násep, který ho s ní spojoval, byla evakuována tisícovka lidí. „Je to teď prakticky neobyvatelné. Budovy mají narušenou statiku a je to tam velmi nebezpečné. Všude kolem se to hemží aligátory a hady,“ popsal pro CNN situaci velitel hasičů z ostrova Sanibel.

Než hurikán dorazil na Floridu, vyžádal si pět obětí také na Kubě. Po Floridě pak již o něco oslabený hurikán zasáhl také Jižní Karolínu, kde v jeho důsledku zahynulo dalších pět lidí.

Národní centrum pro hurikány v USA nadále varuje před přívalovými dešti a nárazovými větry, které mohou způsobit další škody, přestože tropická bouře o síle téměř páté — nejvyšší — kategorie už pominula. Za silné hurikány se přitom na tzv. Saffirově—Simpsonově stupnici označují tropické cyklóny už od třetí kategorie. Nejsilnější po jednu minutu trvající vítr v hurikánu Ian měl rychlost 250 kilometrů za hodinu.

Síla hurikánů roste s teplotou oceánů. Jedná se o projev klimatické krize

Mezi odborníky panuje shoda, že zvyšující se četnost i intenzita silných bouří a hurikánů v posledních letech souvisí se změnami klimatu. „V důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem je možné se střední až vysokou spolehlivostí v celosvětovém měřítku očekávat větší podíl velmi intenzivních tropických cyklón — dosahujících úrovně čtyři až pět,“ shrnuje v přehledu aktuálních poznatků výzkumu Thomas Knutson z Laboratoře geofyzikální dynamiky tekutin Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry.

Na vyšší četnost a intenzitu hurikánů pak v souvislosti s ohříváním povrchové vody v oceánech upozornil také v komentáři pro The Guardian klimatolog Michael Mann se Susan Joy Hassolovou. „Jako samostatnou událost bychom to mohli brát jako anomálii či náhodu. Ale tak to není, víme-li, že se jedná o součást hlubšího vzorce, ve kterém se silnější hurikány, tajfuny a velké bouře objevují s větší četností a intenzitou v důsledku rekordně teplých oceánů,“ píší autoři v britském deníku.

To, že se teplota na polovině plochy povrchových vod v oceánech již od roku 2014 drží nadprůměrně vysoko, vyplývá také ze studie, kterou na začátku letošního roku zveřejnili vědci z Výzkumného ústavu Monterey Bay Aquarium v Kalifornii. Ti zkoumali povrchovou teplotou moří v posledních 150 letech.

„Ačkoli v některých částech výrazné oteplení hladiny oceánů nastalo již dříve, v roce 2014 byla výrazně teplejší oproti dlouhodobému průměru už polovina povrchu světového oceánu a od té doby se podíl teplejší oceánské plochy neustále zvyšoval,“ shrnují vědci zásadní poznatek výzkumu. „Extrémní změna klimatu není nějakou hypoteticky možnou budoucností, ale historickou událostí, která se už ve světovém oceánu stala,“ shrnují své varování vědci z Monterey Bay Aquarium.

Také web časopisu popularizujícího vědu Scientific American už pár týdnů po hurikánu Harvey v roce 2017 upozornil na souvislost mezi jeho mimořádnou silou a ničivostí a neobvykle vysokou teplotou vody na hladině oceánu. Stejnou příčinu odborníci přičítali i mimořádné síle hurikánu Irene v roce 2011.