Babiš jako Gottwald: odmítání novodobého Marshallova plánu je fatálním selháním
Michal BergPředseda Strany zelených v komentáři pro Deník Referendum rozebírá, jak hrubou chybou českého premiéra je odmítavý postoj k plánu obnovy evropských zemí po krizi Next Generation EU.
Návrh pomoci ve výši 750 miliard euro, kterým chce Evropská komise pomoci krizí zasaženému kontinentu, u nás zatím vzbudil značně menší zájem, než by svou důležitostí vyžadoval. Mluvit o historickém okamžiku v politice často zavání frází, ale pojďme se toho pojmu v tomto případě nebát. Tento návrh je opravdu v dějinách Evropy historický. A zároveň je třeba říct, že pokud bude Andrej Babiš naši účast v tomto projektu odmítat, postaví se do řady s Klementem Gottwaldem, který jako předseda vlády odmítl účast Československa v jiném historickém projektu — v Marshallově plánu.
Poválečný plán obnovy Evropy tehdejšího ministra zahraniční USA Marshalla se výrazně podílel na západoevropském hospodářském vzestupu. Československo se do něj původně přihlásilo, po brutálním nátlaku Sovětů ale z účasti vycouvalo. Nyní to vypadá, že se o historickou šanci hodláme připravit sami. Plán Evropské komise 'Next generation EU' je přitom svým rozsahem nejméně třikrát tak velký jako Marshallův plán. A přestože jej v Evropě s nadšením nepřivítali úplně všichni a jeho jednotlivé aspekty budou předmětem komplikovaných vyjednávání, briskní odmítnutí přišlo z úst jen dvou premiérů — Babiše a Orbána.
A tady je potřeba zpozornět — a ke zpozornění vyzvat celou českou politickou scénu. Mezi vášnivými diskusemi o podílu českých potravin na trhu, aktuální situaci v Izraeli nebo státní pomoci Smartwings by totiž tento Babišův postoj určitě neměl zapadnout. Opravdu jsme na tom tak dobře, že náš premiér odmítá projekt, který mnozí označují za příležitost, která nastane jednou za generaci?
V čem plán spočívá? Evropská komise navrhuje, že si půjčí na finančních trzích peníze, a ty poté nabídne členským zemím. 500 miliard eur formou dotací, dalších 250 miliard formou výhodných půjček. Část z těchto peněz půjde do již existujících kapitol víceletého rozpočtu Evropské unie, pro využití další části se vytvoří nové projekty.
Ty budou reagovat na nedostatky, které odhalila koronakrize — například je v plánu zřízení speciální kapitoly pro zdravotnictví. Hlavním cílem je pomoci zemím Evropské unie vyhrabat se z krize, a to jak poskytnutím peněz na nápravu přímých škod, tak zejména na investice do transformace ekonomik, zejména v oblasti ekologizace a digitalizace.