DOL − zařízení, které neudrží v chodu ani samo sebe

Martin Rulík

Koridor DOL by s sebou přinesl řadu problémů, které jeho zastánci bagatelizují nebo rovnou zamlčují. Klíčové je však to, že pro realizaci projektu jednoduše chybí voda.

Kanál DOL je ve své navržené (a bohužel i schválené) podobě z hydrologického hlediska neproveditelný, z hydrobiologického hlediska zločinný. Grafika Ředitelství vodních cest ČR

Z pohledu hydrobiologa a ekologa je kardinálním problémem celého projektu nedostatek vody v našich řekách. Na území České republiky se nachází evropské rozvodí, což znamená, že odtud všechny řeky odtékají, jsou relativně krátké, mají úzká koryta, nízký a nestabilní průtok a malou hloubku. Pro lodní dopravu dnešních parametrů proto nejsou použitelné v žádném případě. To je proti Německu, Francii, Polsku a dalším státům, kterými protékají dolní úseky toků, obrovský rozdíl. I na těchto velkých tocích bylo ale mnohde nutné postavit jezy a koryta řek se musí nepřetržitě prohrabovat.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Probíhající období klimatických změn ukazuje, co dokáže hydrologické sucho. Nejen drobné potoky a říčky, ale zejména hlavní toky — Labe, Odra, Morava — v posledních pěti letech trpěly výrazným poklesem průtoku. Hydrologicky významné toky v moravskoslezském regionu (Morava, Bečva a Odra) tak mají aktuální průtoky výrazně nižší, než bývaly jejich průměrné (například Morava je na 46—78 % svého standardu). V letních měsících pak průtoky ještě klesají na mnohem nižší úroveň.

Jestliže někdo počítá s tím, že z těchto i dalších toků bude určité množství vody odčerpáváno na dotaci umělého kanálu, respektive na zlepšování průtoku v přírodním korytě, a vychází přitom z dlouhodobých průtoků, evidentně vůbec nerespektuje dopady klimatických změn. Výrazně snížené průtoky budou navíc v horizontu 30 až 40 let s vysokou pravděpodobností nadále klesat.

Ztráty vody

A to nepočítám množství vody, která by se z koryta řeky, respektive kanálu, ztrácela výparem. Vzhledem k tomu, že Studie proveditelnosti DOL doporučila zabývat se z hlediska ekonomiky pouze severojižní větví (tj. Odra-Morava, DO), vycházel jsem ve svých výpočtech z plánované délky a šířky návrhové trasy pouze pro ni. Pro odhad výparu jsem počítal se standardní hodnotou 70 m3/ha/den. Za předpokladu, že plocha oderské větve bude cca 960 ha, bude denní výpar činit 67 200 m3, za rok pak 24 528 000 m3 vody. To představuje ztrátu 1,9 % dlouhodobého denního průtoku řeky Odry v Bohumíně. V roce 2018, kdy byly průtoky Odry dlouhodobě nejnižší, by tato ztráta činila dokonce 3,4 % denního průtoku.

Pro jižní moravskou větev, jejíž plocha by měla mít zhruba 1000 ha, by roční výpar činil 25 601 100 m3 vody. To opět představuje ztrátu 1,3 % dlouhodobého denního průtoku řeky Moravy a ztrátu 2,9 % denního průtoku v roce 2018. Odhadnutý roční výpar z obou větví by pak znamenal nějakých 50 mil. m3. Pozoruhodné přitom je, že podle studie proveditelnosti by roční výpar dosáhl „pouhých" 18 mil. m3. To je zhruba 3× méně, než ukazují moje výpočty.

Morava je v posledních letech na 46—78 % svého obvyklého průtoku. V letních měsících průtok klesá na ještě mnohem nižší úroveň. Tak tomu je i u ostatních významných toků v regionu. Na snímku je jez Spytihněv na řece Moravě. Foto FB Petr Zitko

Úvahy o multifunkčnosti koridoru DOL, o jeho významu pro dodávku závlahové vody pro okolní krajinu, pro výrobu elektrické energie a konečně i pro vlastní lodní dopravu se tak významně komplikují. Takovéto hydrologické perpetuum mobile by totiž na jednu stranu mělo současně pouštět vodu na turbíny pro výrobu elektrické energie a přečerpávat vodu pro zavlažování zemědělské půdy, na druhou stranu by plavební kanál měl zachycovat vyšší průtoky a chránit tak před povodněmi. Čili by musel být prázdný. Jak v něm pak ale udržet patřičnou plavební hloubku?

Marketing

Zastánci projektu se tu evidentně pouze snaží využít aktuální poptávky a prodat DOL v různých baleních současně. Ukazuje se, že zejména v umělém paralelním kanále bude vodní bilance zcela závislá na převodech vody z jiných toků, respektive vodních nádrží, které mají být podél kanálu vybudovány. Koridor rozhodně nebude krajinu dotovat vodou, ale naopak ji z krajiny bude účinně odebírat a následně ztrácet.

Celkový objem vody, již koridor DOL dokáže najednou pojmout, tj. zhruba 60-70 mil. m3, a který by měl být využíván pro rozličné účely, je pak ve srovnání s celkovým objemem vody akumulovaným v nádržích (3 360 mld. m3) či rybnících (400-500 mil. m3) zcela zanedbatelný. Koridor DOL z tohoto pohledu rozhodně nelze považovat za adaptační opatření na změny klimatu. Už proto, že existují opatření účinnější. A navíc podstatně levnější!

Kromě problémů s nedostatkem vody však výstavba takového koridoru představuje další významná úskalí. Pokud povede trasa DOL stávajícími koryty řek, bude to vyžadovat jejich zásadní transformaci. Ta by znamenala nevratné poškození a výrazné zhoršení již tak špatného ekologického stavu. Úpravy koryt pro lodní dopravu zahrnují jednak napřímení koryta a jeho rozšíření, jednak jeho prohloubení. To by vyvolalo silnou drenaci podzemní vody a následné odvodnění okolní krajiny, což je v příkrém rozporu s tím, co je vzhledem k prohlubujícímu se suchu potřeba − podpořit zasakování, zpomalit odtok, a zaručit tak fungování takzvaného malého koloběhu.

Úpravy koryt, společně s budováním dalších jezů, zdymadel apod. povedou navíc k fragmentaci toků, přeměně tekoucích úseků na zanášející se pasáže víceméně stojaté vody, v nichž se budou hromadit živiny a bude docházet ke stálým kyslíkovým deficitům.

Invazní druhy

Nově vzniklý vodní koridor by dále působil jako ideální cesta k zavlékání a šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, z nichž mnohé mohou rovněž vykazovat invazní charakter, a vážně tak narušit tamní původní společenstva. Nepůvodní druhy s sebou také velmi často přinášejí nejrůznější patogeny. To představuje velké riziko především pro unikátní mokřadní společenstva v CHKO Poodří, CHKO Litovelské Pomoraví a NP Podyjí.

Plánovaná výstavby by nenávratně poškodila také PP Hraniční meandry Odry. Foto Jiří Spáčil

Propojení Labe s Odrou a Moravou by navíc umožnilo šíření nepůvodních a invazních druhů dokonce mezi povodími, což jednoznačně jde proti smyslu tzv. Rámcové směrnice o vodách (Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost v oblasti vodní politiky), kterou se Česká republika zavázala dodržovat s cílem zlepšit ekologický stav našich vodních útvarů. Jakýkoliv z výše zmíněných zásahů však ekologický stav našich řek jen zhorší. Označovat v tomto kontextu lodní dopravu za ekologickou je proto jasný nesmysl.

Povede-li trasa v paralelním (bočním) kanálu, bude znamenat zcela zásadní dopad na okolní krajinu včetně záboru zemědělské či jinak využitelné půdy, narušení fungování celé řady klíčových ekosystémů včetně chráněných území, konflikt se stávající infrastrukturou (křížení s mosty, silnicemi, ale také s migračními koridory živočichů) a nežádoucí ovlivnění proudění a kvality podzemních vod, které představují nenahraditelný zdroj pitné vody.

Vychází mi tedy jediné: Kanál DOL je ve své navržené (a bohužel i schválené) podobě z hydrologického hlediska neproveditelný, z hydrobiologického hlediska zločinný.

    Diskuse