Stamiliardový vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, jehož studii proveditelnosti představil na konci minulého týdne ministr dopravy Dan Ťok (ANO), nemá podporu vlády, koaličních poslanců a odmítá jej i opozice. Ta kritizuje zejména finanční náročnost celého projektu a jeho ekologické dopady. Zároveň upozorňuje, že výstavba kanálu je z hlediska dopravy zbytečná.

Megalomanský projekt Dunaj-Odra-Labe má oporu v programovém prohlášení druhé vlády Andreje Babiše (ANO). Píše se v něm, že po dokončení rozpracované studie proveditelnosti kabinet rozhodne o dalším postupu. Podle zjištění portálu Seznam Zprávy se ale členové vlády k výstavbě vodního koridoru staví se značnou rezervou.

Například ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO) na dotaz Deníku Referendum prostřednictvím svého tiskového mluvčího Ondřeje Charváta odpovědělo, že se se studií proveditelnosti doposud řádně neseznámilo a proto nebude možnost realizace projektu komentovat. Že je výstavba koridoru krajně nejistá ostatně potvrdil v minulém týdnu i sám Ťok. „Podpora ministrů zajištěná není. Povedeme debatu a uvidíme, jak to dopadne,“ uvedl.

Ministr dopravy se při snaze o vybudování kanálu může spolehnout na prezidenta Miloše Zemana. Tiskový mluvčí Hradu Jiří Ovčáček před časem Deníku Referendum řekl, že by dnešní politická reprezentace měla mít stejnou odvahu jako Karel IV. nebo Tomáš Baťa, kteří o projektu uvažovali. Na otázky po možnostech financování odpověděl, že „prezident uvítá jakéhokoliv zahraničního investora, který by se na stavbě chtěl seriózně podílet“.

Kromě prezidenta se k vodnímu dílu hlásí i někteří poslanci z řad ČSSD. Přestože Jan Birke (ČSSD) na dotazy Deníku Referendum neodpověděl, je o něm známo, že projekt Dunaj-Odra-Labe podporuje. „Před sametovou revolucí byla Česká republika velmocí v lodní dopravě, nyní je však nechtěným dítětem. Je dobře, že vláda tento záměr nehodila pod stůl a plánuje se jím zabývat,“ řekl v létě Deníku Referendum.

DOL jako vlhký sen novodobých faraonů

Plány na vybudování plavebního koridoru pak zcela odmítá opozice. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Stanislav Blaha (ODS) Deníku Referendum sdělil, že namísto fantazírování o lodní dopravě by se ministr dopravy měl zaměřit na dostavbu dálnic a železničních tratí.

„Opravdu není na místě utrácet šest set miliard za stavbu vodního kanálu v době, kdy máme v Česku problém dostat se z bodu A do bodu B nejen autem, ale i vlakem. Šlo by navíc o obrovský zásah do krajiny, vodohospodáři přitom dlouhodobě bijí na poplach kvůli nedostatku vody,“ dodal Blaha.

Marian Jurečka (KDU-ČSL), který je členem stejného podvýboru jako Blaha Deníku Referendum řekl, že v době, kdy ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) zastával pozici ministra zemědělství, chtěl přípravu celého projektu zcela ukončit. Důvodem byla mimo jiné nutnost spolupráce se sousedními státy — Německem, Rakouskem a Polskem —, které ovšem plány na výstavbu kanálu odmítají.

„Kanál nedává smysl ani dopravně, jelikož spojení severu s jihem je již zajištěné díky propojení Dunaje a Rýna. Mám pocit, že pan prezident Zeman v tomto ustrnul v minulém století. O projektu rád mluví, ale více méně je šance na jeho provedení naprosto minimální. Nikdo z politiků však nemá odvahu říct prezidentovi, že tato myšlenka v dnešní době už nemá logiku,“ vysvětlil Jurečka.

Podobně smýšlí také další ze členů podvýboru Ondřej Polanský (Piráti). „Kanál je vlhký sen novodobých faraonů a při jeho lidové ceně dvou miliard korun za kilometr je i urážkou všech, kteří stále čekají na opravu krajských silnic nebo učitelů, či sociálních pracovníků, kterým vláda slibuje navýšení mzdy. Osobně spatřuji mnohem větší smysl v investici stejné částky do nové sítě vysokorychlostních železnic,“ řekl Deníku Referendum.

Není to však jen opozice, kdo se záměrem ministra dopravy nesouhlasí. Stamiliardový projekt kritizuje i Jiří Dolejš (KSČM). „Neznám žádného investora, který by se do takto náročného projektu chystal, sami bychom to určitě nezvládli. Nejistá je také ekonomika dopravy, jelikož v době, kdy by měl kanál stát, bude situace zcela jiná. Celkově lze říct, že projekt je v současnosti pouze v rovině úvah, což znamená, že se budou dělat studie a povedeme o něm debatu, včetně případných ekologických dopadů,“ uvedl v rozhovoru pro Deníku Referendum.