Ťok křísí kanál Dunaj-Odra-Labe. Podle odborníků je to nesmysl
Radek KubalaMinistr dopravy Dan Ťok se veřejně postavil za stamiliardový kanál Dunaj-Odra-Labe. Projekt je podle něj potřebný a není megalomanský. Podle odborníků je ovšem nejen megalomanský, neúnosně nákladný, ale také škodlivý a zcela zbytečný.
Ministerstvo dopravy postupně zveřejňuje výsledky studie proveditelnosti vodovodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Ministr Dan Ťok (ANO) na pátečním setkání s novináři sdělil, že studie prokázala význam projektu a nutnost vést o něm debatu. Naproti tomu ekonomickým, ekologickým a dopravním odborníkům se projekt v kosmické ceně 600 miliard korun zdá předražený a nesmyslný.
Studie, za kterou ministerstvo utratilo dvaadvacet milionů, zatím není dokončená ani oficiálně zveřejněná. Čeká jí ještě projednání monitorovacím výborem a změny se dají očekávat také v meziresortním připomínkování.
Ťok však na pátečním setkání s novináři prohlásil, že z finančního hlediska je projekt ekonomicky výhodný. Dopravně by měl v roce 2079 ulevit silniční nákladní dopravě o necelá dvě procenta.
„Není to megalomanský projekt, jak se mnozí domnívají. To byste za megalomana mohli označit i Jakuba Krčína za jeho stavbu rybníků. Ostatně o podobném projektu se uvažuje už od dob Karla IV. I v současnosti podobné stavby smysl mají, což například dokazuje francouzská stavba více než sto kilometrů dlouhého průplavu na Seině mezi Paříží a Belgií,“ řekl Ťok na pátečním setkání s novináři.
Projekt počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře. Jednotlivé větve by měly začínat u Bratislavy, Pardubic a polského města Kędzierzyn-Koźle. Celkově by se cena projektu měla pohybovat od 582 miliard až do 631 miliard, v závislosti na konkrétním trasování.
Ministerstvo vypracovalo také variantu splavnění pouze Dunaje a Odry, což by vyšlo na 331 miliard. Všechny tyto varianty jsou podle ministerstva rentabilní, přestože prozatím nechce oficiálně studii zveřejnit. Finance na projekt chce Ťok hledat v rozpočtu Evropské unie. S čínskými investory, které by u projektu rád viděl prezident Miloš Zeman, podle svých slov nepočítá.
„Konkrétně jsme se ještě o financování nebavili, ale myslím si, že podobné projekty by mohla podporovat Evropská unie ze svých fondů. Je potřeba chápat, že by se stavělo postupně na etapy,“ vysvětloval Ťok.
Rok zahájení stavby ani délku nechtějí zástupci ministerstva odhadovat. „V případě rychlého vyřízení povolovacích procesů by se mohlo začít stavět v roce 2030 na oderské větvi u Ostravy, pravděpodobnější termín je však rok 2035. Počítáme, že by v případě realizace byl kanál zařazen mezi veřejně prospěšné stavby, což by důležitá povolení urychlilo,“ dodal Ťok s tím, že materiál po dopracování předá vládě.
Dopravní a ekonomický nesmysl, říkají odborníci
Je také mnohem šetrnější k prostředí - představte si 100 tun nákladu na lodi, jejíž trup se prodírá vodou a stejných 100 tun naložených na vagónech. Tření železných kol o kolejnice je ve srovnání s lodí minimální.
A jako další plus pro železnici bych viděl, že sebehustější železniční síť a doprava pořád zanechává krajinu velmi dobře prostupnou pro živé tvory.
Železnice napojená na obnovitelnou či jadernou elektřinu je podle mě zcela tutová budoucnost. Protože budoucnost je spojení efektivity a šetrnosti k životnímu prostředí. Tomu se nevyhneme. Spíš bychom měli jít naproti...
Navíc, pokud vím, ta studie ministerstva dopravy je bez posudku splavnosti a s ní spojenými požadavky a náklady.
Bydlím pár set metrů od Odry a je to potok.
Vůbec si nedovedu představit, že by se po ní přesunoval nějaký významnější objem nákladního zboží.
A bez pohybu zboží to bude nerentabilní, i kdyby to bylo přínosem coby nová rekreační oblast, která navíc dokáže přivést vodu tam, kde jí je potřeba.
(A vzhledem k předpokládanému budoucímu nedostatku vody je dokonce lepší budovat koridor vodovodní a nikoli vodní.)
Zálusk není jen na kanál Dunaj - Odra - Labe. Vzpomeňme třeba na letní vedra a sucha a jak se hned mluvilo o přehradách a potřebě nových vodních ploch u nás, jež budou mít na podnebí blahodárný účinek. Nebývalá vedra zasáhla letos také v jižnější část Švédska. Pouhá dvě zdejší jezera, Vänern a Vättern, mají rozlohu pomalu 200x větší než Lipno...
Je to a la Krkonoše. Protože sníh často napadno pozdě a neleží dlouho, je třeba zaprvé modernizovat a zvýšit kapacitu lyžařských vleků (aby zvládly koncentraci lyžařů a snowboardistů během trvání příhodných podmínek). Zadruhé je třeba postavit vleky i v nejvyšších polohách NP, neboť zde bývá sněhu více. Zatřetí je ovšem třeba mohutně zasněžovat. Začtvrté stavět akvaparky. Zapáté apartmány. Průběžně je pak třeba zdražovat.