Vybudování plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe by podle zveřejněného odhadu studie proveditelnosti zadané ministerstvem dopravy stálo bezmála šest set deset miliard korun. Cena zahrnuje vybudování tří větví koridoru, začínajících v Bratislavě, Pardubicích a u polské obce Kędzierzyn-Koźle. Studie prověřovala osmačtyřicet úseků a šestnáct variantních tras.

Projekt počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře. České vlády se už možnou výstavbou kanálu zabývají od devadesátých let, ale zatím bez konkrétních výsledků. Současný projekt má navíc řadu odpůrců, zejména z řad ekologů.

Plavební kanál Odra-Dunaj-Labe zmiňuje také programové prohlášení vznikající vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů. Konkrétně se v něm píše, že „po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj — Odra — Labe rozhodne vláda o dalším postupu.“

Podle ředitele odboru strategie ministerstva dopravy Luďka Sosny, který dílčí výsledky studie proveditelnosti představil na Oderském fóru v Bohumíně, by v případě nejoptimističtějšího scénáře mohla stavba začít v roce 2028. Ministerstvo dopravy říká, že kanál má sloužit k nákladní dopravě a převozu sypkých materiálů, které v současnosti nejde převážet po Labi kvůli nízkému ponoru.

„Je to obrovská stavba, musíme mít jistotu, že její vybudování bude mít opravdu adekvátní a odůvodněné přínosy. Finančně velmi nákladná a komplikovaná je zejména labská větev. Po zapracování připomínek od členů monitorovacího výboru a podrobném přepočtení klíčových parametrů bychom studie mohli představit veřejnosti v závěru léta. O projektu a jeho případné realizaci by ještě během letošního roku měla rozhodnout vláda.,“ řekl Deníku Referendum tiskový mluvčí rezortu dopravy Jakub Stadler s tím, že odhadovaná cena vodního díla není finální.

Prezidentova podpora

Podle prezidentova tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka není důvod se bát do podobného projektu vložit úsilí. „Pan prezident vybudování tohoto klíčového vodního koridoru plně podporuje a bude za ním stát i nadále. Nesmí nám chybět odvaha, jakou měli Karel IV. nebo Tomáš Baťa. Samotná výstavba by přinesla mimořádnou a dlouhodobou příležitost pro české firmy a zaměstnance,“ řekl Deníku Referendum Ovčáček.

Zeman již před časem upozornil, že stavba kanálu může přinést přes šest set pracovních míst na české i polské straně Slezska. O poznání vlažněji se k výstavbě kanálu staví komunisté. Jejich bývalý místopředseda Jiří Dolejš (KSČM) Deníku Referendum sdělil, že by stavba měla zůstat v seznamu možných strategických projektů.

„Je zřejmé, že podobnou stavbu nemůže táhnout český stát. Realizace je možná, pokud by šlo o strategickou stavbu Evropské unie, která by část projektu zafinancovala. Mluví se také o zájmu čínských investorů podílet se na severojižním propojení přístavů v rámci strategie hedvábné stezky. Je zřejmé, že bez zajištění strategického financování, ale také hlubšího řešení ekologických souvislostí, nemá smysl dělat nevratné kroky,“ shrnul Dolejš.

Finanční náročnost projektu zmiňuje také poslanec Jan Birke z ČSSD, který se ve straně věnuje otázkám dopravy. Podle něj však ambiciózní projekt posouvá vývoj dopředu a stejně jako každá velká myšlenka stojí nemalé peníze. Financovat by jej měly firmy, které se na stavbě budou podílet s přispěním evropských fondů a Evropské investiční banky.

„Před sametovou revolucí byla Česká republika velmocí v lodní dopravě, nyní je však nechtěným dítětem. Je dobře, že vláda tento projekt nehodila pod stůl a plánuje se jím zabývat. I přes velké peníze totiž celá stavba blíže propojí evropské státy,“ řekl Deníku Referendum Birke.

Ekologové však upozorňují, že plavební koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy, což vyplývá také ze stanoviska Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR z února roku 2014. Miroslav Patrik z Dětí Země před časem novinářům sdělil, že projekt by měl na českou přírodu přímo devastační účinek.