ČSSD: návod na přežití

Jak se může ČSSD vrátit do čela české politické mapy? Bývalý úspěšný lídr sociálních demokratů Jiří Paroubek prý má recept. Seznam potřebných změn se zdá být nekonečný.

Posledními beze zbytku úspěšnými volbami pro ČSSD v posledních šesti letech byly komunální a senátní volby na podzim roku 2010. Výsledky voleb v posledních čtyřech letech měla sociální demokracie na naprosto sestupné trajektorii.

Výhra nevýhra ve sněmovních volbách v roce 2010 sice umožnila, aby ČSSD postavila premiéra a vládu, ale za cenu vydání ministerstva financí největšímu koaličnímu partnerovi a současně největšímu politickému soupeři.

Volby v posledních třech volebních termínech byly pro ČSSD stupňovaným zklamáním. ČSSD tak postupně prohrála v komunálních volbách téměř ve všech velkých městech. Ztratila pozice v Brně, Ostravě, ve většině velkých měst i měst střední velikosti. Ztratila v nedávných krajských volbách pozice na hejtmanstvích a ukazuje se, že s podstatně zúženou voličskou základnou se rapidně snižuje také její volební výsledek v senátních volbách, až na úroveň slabých volebních výsledků v letech 2000 až 2004. Má oproti sedmi europoslanců jen čtyři… Prostě úspěch vypadá zcela jinak.

Zatím ještě nenastal kolaps typu evropských voleb v červnu roku 2004 (výsledek ČSSD byl 8,8 %), i to však dnes vypadá spíš jako otázka času. Po třech těžce prohraných volbách se ČSSD ocitla ve zcela nezáviděníhodné situaci. Voličská veřejnost se na ni a její možnosti a volební vyhlídky dívá podobně, jako se publikum dívá na příští střetnutí boxera, který v posledních třech utkáních zaznamenal tři těžká KO a nastupuje ke čtvrtému zápasu s favorizovaným šampionem. Andrej Babiš je sice zatím spíše šampionem průzkumů veřejného mínění, ale psychologická výhoda je nyní na straně jeho hnutí.

Co dělat, anebo nedělat jinak?
Sociální demokracie, pokud ještě chce zvítězit ve volbách do sněmovny příští rok, se musí totálně mobilizovat. A přistoupit k velkým změnám v oblasti programu, marketingu, metod práce, a zejména působení na veřejnost. Musí prostě změnit vše.

Ostatně podobnou zkušenost udělala ČSSD již v letech 2005-2006, kdy jsem v dubnu 2005 jako nový předseda vlády převzal za tuto stranu největší díl odpovědnosti a ona se během třinácti měsíců z 10 % preferencí dostala téměř na třetinu odevzdaných hlasů ve volbách počátkem června 2006. Nebyl to zázrak, ale výsledek tvrdé práce, kdy bylo změněno prakticky všechno. A zejména vystupování lídra strany.

Pokud jde o působení na veřejnost, je potřeba neustále uplatňovat strategickou iniciativu. Přicházet do veřejného diskursu s neustále novými náměty nebo opakovat nosná témata z nedávné či vzdálenější minulosti. To tedy znamená vycházet z nových či obnovených anebo obměněných programových priorit.

Témata pro diskuse v médiích samozřejmě nelze lovit jen tak ze vzduchu, ale je třeba, aby měla jasný fundament, promyšlený stranický program.

Bohuslav Sobotka se dokázal stát premiérem. Už dávno však nepředsedá nejsilnější straně. Aby ČSSD zavzpomínala na nejslavnější časy, je třeba tnout do živého. Foto Archiv redakce

Strana v posledních několika letech, a zejména v průběhu svého vládního angažmá od počátku roku 2014 prosazuje některé velmi kontroverzní a pro voliče těžko stravitelné kroky. Tyto kroky, které jdou proti vůli a názoru drtivé či velké většiny občanů, by si měla ČSSD nejen v těch příštích deseti měsících odpustit. Jedná se například o nápad typu inkluze ve školách v jeho současné podobě či povinné maturity z matematiky.

Stejně tak je potřeba mít jasné stanovisko v souladu s názorem naprosté většiny českých občanů k přílivu nekvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Pokud je taková potřeba v Německu a kapitáni německého průmyslu v tomto směru ovlivnili kancléřku Merkelovou, je to jen jejich věc, a to se všemi důsledky, které to znamená. U nás by to znamenalo zejména mzdový dumping, což pochopitelně není zájmem českých zaměstnanců.

Česká vláda by měla zmírnit tempo navrhování dalších zákonů a jejich novelizací. Představitelé ČSSD, a zejména premiér, by měli provést revizi plánu na přijetí zákonů, které ještě mají být do konce volebního období prosazeny a které mají význam pro voliče a ty ostatní již nijak vehementně neprosazovat. Je naopak potřeba prosadit legislativu směřující k rozvoji bytové výstavby, a to zejména výstavby sociálních nebo komunálních a družstevních bytů.

Pozici ČSSD nepřispívá ani přehnaná náklonnost a servilita vůči současným vedoucím činitelům EU. Současné elity EU, stejně tak jako většina politických elit zejména ve velkých státech Evropské unie, se zcela odcizily voličům a často přehlížejí opravdu vážné problémy EU či svých zemí a soustřeďují se na řešení komplikovaných a často až bezvýznamných banalit. Tento jejich přístup přesvědčuje významnou část českých občanů o nefunkčnosti struktur současné EU, která je pro Českou republiku nesporně životně zcela nezbytným projektem.

Ze strany ČSSD je důležité vyhýbat se také sporům s důležitými skupinami obyvatel, jakými jsou například lékaři, zdravotní sestry nebo umělci. Je třeba pokusit se naopak o maximální vstřícnost k nim.

Dále je třeba vystupovat proti všem antiekologickým nápadům přicházejícím z nejrůznějších stran, ať už se jedná o výstavbu velkolepého kanálu Dunaj-Odra-Labe, anebo rozparcelování a vyklučení NP Šumava a okolního území.

Je potřeba se vystříhat také podléhání momentálním mediálním tlakům. Názor jednoho novináře či skupiny novinářů vůbec nemusí odpovídat názorům potenciálních voličů ČSSD.

Je důležité vyjadřovat jasná stanoviska k zmateným, kontroverzním či chybným vyjádřením politiků z jiných stran. Ale současně vysvětlit, jak by to mělo být správně. A v čem spočívá chybnost názoru oponenta.

Nutné je také zdůrazňovat kosmopolitní, internacionální charakter sociální demokracie, její otevřenost světu, EU a evropské spolupráci, euroatlantické spolupráci, ale také ochotě spolupracovat s východními mocnostmi, Čínou a Ruskem, na bázi vzájemné výhodnosti a respektu.

Změny v marketingu
Nejvýraznější změnou v marketingu by měla být snaha o dennodenní prosazování vlastních politických témat v obecném společenském diskursu. S vybranými tématy by mělo seznamovat veřejnost nemnoho mluvčích, počínaje předsedou strany a ministry. Těmto lidem je nutné poskytnout maximálně kvalifikované týmové zázemí.

S ohledem na očekávatelný nepříznivý vývoj finančních možností ČSSD do budoucna bude vhodné zpracovat v krátké době strategii práce této strany na sociálních sítích. Jak se ukazuje, například poslední tři prezidentské volby v USA byly úspěšné pro toho kandidáta, který využíval sociální sítě podstatně větší měrou, nežli jeho protivník. Ať již to byl Obama či Trump.

Podobným způsobem jako ČSSD spolupracuje s odbory, by se měla pokusit o prosazení spolupráce s nejrůznějšími neziskovými organizacemi. Od organizací zabývajících se například právy homosexuálů, přes organizace zabývajícími se problematikou týraných žen, k organizacím zabývajícími se právy zvířat a tak dále. Někdejší program modernizace ČSSD uskutečňovaný v letech 2007 až 2009 s takovým záměrem pracoval. Taková setkání s představiteli neziskových organizací probíhala a byla to velmi užitečná kooperace. Je potřeba na ni po letech navázat.

Stejně tak je potřeba rozvinout nový program modernizace ČSSD. Změny si vyžaduje jak způsob komunikace stany s veřejností, tak i komunikace uvnitř strany. Její důsledná demokratizace a přenášení rozhodování například o personálních otázkách důsledně na jednotlivé kraje a okresy (mám na myslí i sestavu kandidátek do poslanecké sněmovny).

Nezbytné změny v programové oblasti
Jasně se vymezit proti dostavbě Temelína a Dukovan, které by občanům a podnikatelskému sektoru přinesly jen drahou elektrickou energii v důsledku obrovských a neudržitelných investičních výdajů v objemu 300-400 miliard korun (při dostavbě čtyř nových bloků Dukovan a Temelína). Orientovat se naopak jednoznačně na podporu decentralizace výroby energií z obnovitelných zdrojů.

Pustit se do sporu s ČNB a dělat jasnou politiku „silné koruny“. To znamená vystupovat jednoznačně jako ochránce zájmů zdrcující většiny českých občanů, kteří mají zájem na budoucí konverzi koruny a eura, po vstupu České republiky do EMU. A to co nevýhodněji pro občany i podnikatelský sektor (mzdy, důchody, úspory, platby do zahraničí), například cílově za 18 až 20 korun za euro, anebo o 20 až 30 % výše, k čemuž směřuje současná politika ČNB.

Je třeba ještě dodat, že faktická devalvace koruny způsobuje také vlastně zdražení dovozu nejmodernějších technologií pro český průmysl o nějakých nejméně 10 až 12 %, což vede ke stagnaci produktivity práce a mezd v českém hospodářství. V důsledku toho konec konců při nízké produktivitě práce chybí také kvalifikované pracovní síly v českém průmyslu.

Nesmlouvavě prosazovat zavedení II. sazby korporátní daně pro největší firmy oligopolního charakteru. Jedná se vesměs o firmy se zahraničním kapitálem. V některých letech odplývá z českých zemí i více než 300 miliard korun dividend na zahraniční účty jejich mateřských firem. Je to férový požadavek s ohledem na to, že férové daně budou nyní platit nejen zaměstnanci, ale již i živnostníci.

Vyhlásit skutečný boj daňovým rájům ve světě, a to na půdě EU, v Evropské komisi a Ecofinu. Přijít v tomto smyslu do orgánů EU s uceleným vládním návrhem. Podle odborných odhadů mizí do daňových rájů jen z České republiky každoročně 60 miliard korun.

Jiří Paroubek byl posledním vysloveně úspěšným lídrem sociální demokracie. Pod jeho vedením strana získala třetinu všech hlasů. Foto Archiv redakce

Omezit mise armády v zahraničí na symbolickou účast. Početní stavy české armády neumožňují ani podle jejích představitelů rozsáhlé armádní mise, které daňové poplatníky stojí velké peníze. Jednoznačná akceptace požadavku navyšování zbrojních výdajů do roku 2025 až na 2 % HDP je politicky chybná. Je potřeba říci, že České republika si nemůže dovolit dávat na obranu v dnešních cenách cca 100 miliard korun ročně, což by byla téměř osmina příjmů státního rozpočtu.

Přistoupit důsledně k ochraně spotřebitele z hlediska kvality a ceny u nás prodávaného zboží (a služeb). V prvé řadě jde o potraviny, které jsou u nás méně kvalitní a v základním spotřebním koši také o 20 až 30 % dražší než v sousedním Německu či Rakousku. V této otázce nesehrává překvapivě žádnou roli například ÚOHS, který naprosto ponechává stranou monopolní charakter cen zboží v supermarketech.

Koncentrovat prostředky a zdroje, včetně evropských peněz a projektů PPP (partnerství veřejných a soukromých firem). Zapojit do výstavby veřejných staveb soukromý kapitál, k urychlenému dobudování kompletní sítě dálnic, silnic první třídy po celé republice, například do deseti let.

Zahájit celospolečenskou diskusi na téma případné nové americké vojenské základny na českém území a jasně zastávat stanovisko proti vybudování této základny.

Věnovat pozornost problematice vztahů homosexuálních párů a posilování jejich práv, včetně práva na adopce dětí. Akcentovat velké téma eutanazie.

Věnovat pozornost problematice přímé demokracie, prosazovat přímé volby hejtmanů, starostů, a zejména starostů velkých a větších měst. Usilovat o rozvolnění norem v oblasti duševního vlastnictví

Soustředit se na podporu startupů, a to jednak daňovým zvýhodněním, a například také poskytováním poradenství prostřednictvím institucí státu, kupříkladu v síti Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vytvořit pro tento účel fondy rizikového kapitálu a z něj pomáhat financovat rozvoj startupů .

Prosazovat okamžitý a jednorázový daňový odpis investic firem do výzkumu, ochrany životního prostředí a moderních výrobních technologií u specifikovaných výrob (například ve startupech, dále do plně robotizovaných výroben, výroby technických novinek – elektromobily, automobily na vodíkový pohon a podobně).

Prosazovat daňový odpis investic malým a středním firmám do nemovitého majetku a investic, které přinášejí nová pracovní místa nebo vedou k rozšíření služeb a produkce.

Zformulovat systém investičních pobídek pro výzkumné instituce k získávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků, tak aby se Česká republika stala cílovou zemí vědců, a to nejen ze zemí východní Evropy a střední Asie, ale i odjinud, z celého světa.

Prosazovat daňové odpisy těm firmám či OSVČ, které alespoň na částečný úvazek zaměstnávají důchodce, absolventy škol při prvém a druhém nástupu do praxe a studenty. Těmto subjektům pak snížit na minimum odvody z jejich mezd vyplácených částečných úvazků.

Prosazovat rychlé a účinné rozhodování soudů zejména v oblasti hospodářského a majetkového práva. Prosazovat co největší jednotnosti v rozhodování soudů v obdobně věci.

Velmi důležitým momentem v nedávné minulosti, tedy v letech 2005 až 2010, bylo uplatňování principu presumpce viny. Bez výjimky každý obviněný funkcionář ČSSD musel po obvinění policií pozastavit své členství ve straně. Tuto praxi, která odlišovala ČSSD od jiných politických stan v zemi, je nutné okamžitě obnovit.

Je otázkou, zda bude vůle tato či typově podobná opatření nebo podobné programové priority prosazovat. Určitě je však třeba se soustředit na ty nejúčinnější z nich, které mají největší ohlas u veřejnosti (podobně jako v roce 2008 při mimořádně úspěšných krajských a senátních volbách, kdy to byly akce proti radarové základně USA na našem území a odmítnutí poplatků ve zdravotnictví). Jinak bude sestup volebních preferencí ČSSD pokračovat. Z dnešních 14 % na úroveň 10 až 12 %. A obávám se jen, že to bude rychleji, než jsem sám ještě donedávna očekával. Tedy ne až v termínu voleb, ale již v jarních měsících.

Stále ještě si však myslím, že je možné mnohé ve stranické politice ČSSD a její praxi změnit, vlastně změnit vše. A během deseti dalších měsíců, za pochodu reformovat stranu a dosáhnout tak co nejlepšího volebního výsledku ve sněmovních volbách v říjnu 2017.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Poslední vysloveně úspěšný lídr? Sobota, 10.Prosince 2016, 20:19:41

Pod jeho vedením strana získala třetinu všech hlasů. Ano jistě, v těch prvních pod jeho vedením. V těch druhých jenom nepatrně více než v těch následných pod vedením Sobotky.

Ano, Jiří Paroubek dokázal naskočit na oranžovou tsunami a využít ji k takřka remízové nevýhře, ale symptomy dnešních hlubokých problémů se objevovaly již za jeho předsednictví. Již tehdy se diskutovalo o potřebných změnách, ale stejně jako i dnes vše zatím zůstává v podstatě jenom v rovině diskuzí.

Chápu, že jeden člověk může psát články o tom, co by se mělo dít, ale nemůže ty změny realizovat sám, pokud si pro ně nezíská všeobecnou podporu. A že toto je jedním z hlavních problémů ČSSD i dnes. Jiří Paroubek jistě není jediným a podle mne ani ne hlavním viníkem toho, kde ČSSD je dnes. Tohle je na hluboký rozbor, a jedná se o nikoliv čistě český problém. Jiří Paroubek na něho jenom podle mého názoru nedokázal nalézt ten správný lék.

Souhlasím s mnoha částmi Paroubkových analýz a jistě má smysl jeho články číst. Nejsem si ale jistý tím, že dokáže být vždy objektivní při analýzách vlastní role. Při popisu toho, jak by se měla ČSSD reformovat, mám někdy pochyby, zda mne neklame paměť v tom, kdo to vlastně byl předsedou ČSSD před Sobotkou.

Ivo Horák - Praha 3

První hodnocení Sobota, 10.Prosince 2016, 22:41:59

Jiří Paroubek zajisté není výjimkou z pravidla, že lidé neumějí ani nechtějí sebe hodnotit střízlivě a objektivně. Nejlepším řešením asi je nehodnotit se sám pokud možno vůbec, resp. nechat tuto činnost na druhých, neboť jako po odchodu z ČSSD "doba" J. Paroubkovi vysloveně nepřála, tak za jeho krátkého premiérování tomu bylo právě naopak. O ČSSD platí již nějakou dobu první případ a je velkou otázkou, zda lepší politika přinese nyní straně více hlasů než politika horší. Tato pochybnost je také možná z hlavních příčin nejednoty, tápání a ideové vyprázdněnosti ČSSD (a politiky vůbec).
Každá výrazná a rovněž leckterá nevýrazná osobnost má svou představu o tom, jak by měla žádoucí politika vypadat. J. Paroubek patří k těm lidem, kteří přitom nehledí na vše prizmatem vlastního sociálního postavení a zájmu sobě blízkých. To činí jeho vyjádření podstatným. Nikoli však automaticky přesvědčivým, a to jak ve výše naznačeném smyslu získání větší voličské podpory, ale asi ve svém celku ani ne jako způsob, jak učinit z Česka skutečně lepší zemi.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Je třeba... Neděle, 11.Prosince 2016, 12:46:4

Minulý, pseudokomunistický režim byl známý svými nekonečnými apely na to, co všechno "je třeba" udělat: lépe pracovat, kvaliatněji produkovat, lépe využívat pracovní dobu, efektivněji organizovat...

A všechny tyto apely byly samy o sobě správné, a kdyby se podle nich lidé a ekonomické subjekty chovali/y, pak by se dozajista mnohé zlepšilo.

Jenže - jak známo všechny tyto apely pravidelně vyznívaly do prázdna, protože se naprosto míjely s vnitřní logikou systému centrálně plánovaného hospodářství, s chronicky demotivujícími důsledky právě ohledně pracovního výkonu a ekonomické efektivity vůbec.

A tak i zde předložené apely a dobré rady J. Paroubka v mnohém mají svou správnost; nicméně jak konstatoval B. Vorel, ohledně problémů sociální demokracie se nejedná jenom o ryze český problém. To jest, tyto problémy jsou do značné míry objektivně podmíněné, zapříčiněné tím že sociální demokracie ztratila svůj dějinný a dějinotvorný impuls. A tím jediným co jí zbývá je víceméně už jenom čistě defenzivní činnost ve smyslu obrany sociálních jistot. Tím ale sociální demokracie přestává být stranou aktivních, činorodých lidí s novými, čerstvými idejemi (a ideály), nýbrž stává se víceméně stranou nezaměstnaných, důchodců a příjemců sociální pomoci.

Tato defenzivní, pasivní role sociální demokracie nemůže nezůstat bez důsledku i pro její vnitřní život - který pak působí stejně pasivním, bezvýrazným, až přímo šedivým dojmem. Takže pak není možno se příliš podivovat, že se zde bere jen málo energie pro aktivní řešení (nebo alespoň postoj) ohledně těch témat které zde vypočítal J. Paroubek.

Takže, ještě jednou: ano, sociální demokracie by dozajista mohla ve své práci (a ve svém vnějším obrazu) leccos zlepšit. Jenže, dokud nebude schopna nalézt svou novou zásadní orientaci, novou vůdčí ideu, pak všechny apely na její aktivaci a modernizaci nakonec zůstanou jenom u toho věčného "je třeba..."

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.