„Kanál D-O-L těsně prošel hodnocením ekonomické efektivity... Zemanův vodní kanál se vyplatí... Kanál D-O-L by stál 582 miliard a projekt je efektivní...“ tak a podobně reagují naše média na zprávu o studii proveditelnosti zvažovaného koridoru, který už léta prosazuje nejen prezident Zeman, ale i vodohospodářská lobby.

Odpůrci kanálu jsou studií zaskočeni. Je možné, že se státní mašinerie dá na základě studie do pohybu a zahájí kroky k realizaci koridoru? Předložená částka je sice astronomická (pro srovnání: blíží se polovině celkových příjmů státního rozpočtu v roce 2018), ale co když se podaří získat dotaci EU, anebo — jak naznačuje prezident Zeman — se jako investor přihlásí Čína? Pravděpodobnější možnost pak je, že se kanál začne stavět „salámovou metodou“: tu jez, tu nádrž, tu prohloubení koryta řeky...

Už z těchto důvodů bude důležité studii nepodceňovat, prostudovat ji a kriticky zhodnotit. Co nám vlastně sděluje? Z jakých předpokladů vychází a jaké metody a argumenty používá? Na čem staví své závěry, která média pak výběrově cituje?

Kdo se chce však do studie ponořit, ten s překvapením zjistí, že není pro veřejnost oficiálně k dispozici. Ministerstvo dopravy, které o výsledcích zprávy vydalo v říjnu tiskovou zprávu, ji zároveň odmítá zveřejnit, protože se k ní ještě vyjadřují členové monitorovacího výboru. Server zdopravy.cz nicméně studii získal a nabízí ji volně ke stažení. Tento dokument, datovaný do května 2018 a nazvaný „Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe“ má 99 stran. I tak se ale jedná jen o první část velmi obsáhlé studie, a to o část A. Jmenuje se „Posouzení alternativ dosažení cílů dopravní politiky“.

Obří lodě, obří kontejnery, obří kanál

Část A je členěna do osmi kapitol a jak zmíněno, má skoro sto stran. Kanálu DOL se nicméně dotýká poměrně okrajově. Nejprve shrnuje politické dokumenty, většinou na úrovni EU, které se týkají dopravy. Ty nepřekvapivě zdůrazňují, že silniční doprava má neúnosně velké emise skleníkových plynů, a že by proto bylo vhodné převést část nákladní dopravy na železnici či na vodní cesty.

Zmíněna je tu například evropská dohoda AGN z roku 1996, přičemž v závěru kapitoly A právě tuto dohodu autoři zdůrazňují jako velmi důležitou. Naznačují, že ukládá členským zemím budovat koridory typu DOL a že je přitom součástí předvstupových dohod naší republiky s EU.