Německo: příprava semaforové vlády finišuje, známe už program i ministry

↗

Hlavní figury jednání o nové trojkoalici. Zleva: Michael Kellner (Zelení), Norbert Walter-Borjans (SPD), Annalena Baerbocková (Zelení), Robert Habeck (Zelení), Olaf Scholz (SPD), Christian Lindner (FDP), Volker Wissing (FDP), Saskia Eskenová (SPD) a Lars Klingbeil (SPD). Foto Odd Andersen, AFP

Příprava nové spolkové vlády v Německu tvořené tzv. semaforovou trojkoalicí SPD, FDP a Zelených finišuje. Velké vyjednávání o koaliční smlouvě skončilo již s třetím listopadovým týdnem. Jeho výsledek byl veřejnosti představen ve středu. V současnosti probíhá ještě dolaďování personálií a příprava schvalovacích procedur, to vše ale už v rámci jednotlivých stran. Společný program koalice je hotov. Známi jsou také už nejvýznamnější ministři.

„(Hotovou koaliční) dohodu se musí teď ještě samostatně schválit všechny tři zastoupené strany, každá podle svých vnitřních pravidel. To by se mělo dít v příštím týdnu. Pokud se ale nestane něco neočekávaného (…) je nanejvýš pravděpodobné, že Olaf Scholz nastoupí do kancléřského úřadu po 6. prosinci,“ informoval ve středečním speciálu France 24 Thomas Sparrow, berlínský zpravodaj stanice.

Zpráva●Petr Jedlička

Volby v Německu vyhrály středolevé strany, vládu chce ale skládat i pravice

Zástupci trojkoalice, která po osmi letech střídá velkokoaliční vládu CDU/CSU — SPD, mluví v souvislosti se vznikajícím kabinetem především o „modernizaci“, o „změně“ a o „pokroku“. V dojednané smlouvě to ztělesňuje zejména plán zrychlené transformace energetiky, státní správy a perspektivně i průmyslu.

Zelení si v rámci plánu prosadili 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a konec prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Pravicoví liberálové z FDP rozsáhlou digitalizaci a SPD tvorbu pracovních míst s minimální mzdou 12 eur za hodinu.

Součástí plánu je také „vodíková revoluce“, k níž se už před volbami hlásily v podstatě všechny tři subjekty.

Velký boj o kontrolu ministerstva financí vyhrála nakonec FDP, která jej obsadí svým předsedou Christianem Lindnerem. Zelení jsou za to kompenzováni ministerstvem zahraničí, které bude vést volební lídryně a spolupředsedkyně strany Annalena Baerbocková, a novým superministerstvem hospodářství a klimatických změn. To bude vést druhý spolupředseda Zelených Robert Habeck.

Sociální demokraté budou mít kancléřství v čele s Olafem Scholzem a dále ministerstva obrany, vnitra, výstavby, práce a zdravotnictví.

„Všechny strany chtěly pochopitelně kontrolovat finance, může však jenom jedna (…) Právě rozdělení dalších rezortů přitom ukazuje, kudy se v jednáních nakonec došlo ke kompromisu,“ hlásila do speciálu Euronews Kate Bradyová, berlínská zpravodajka stanice.

↗

Nová budova spolkového kancléřství. Foto Holger Weinandt, WmC

Až moc vpravo?

První analýzy výsledku vyjednávání si vedle řečeného všímají nečekané převahy pravicových akcentů. FDP se podařilo dostat do koaliční dohody hlavní zásadu své předvolební kampaně žádné nové daně a žádné zvyšování těch současných i znovuzavedení dluhové brzdy, jíž dosluhující vláda Angely Merkelové deaktivovala kvůli pandemii covidu. Dle smlouvy má být reaktivována v roce 2023.

Podcast●Kateřina Smejkalová

Německá soda: Co očekávat od nové vlády sociálních demokratů

Přesto koaliční dohoda obsahuje řadu slibů, na něž budou potřeba velké investice. Vedle zmíněné energetické transformace jde například o dotovanou výstavbu 400 tisíc bytů ročně, což je o 40 procent více než dnes, či o plošné rozšíření vysokorychlostního internetu. Distanční výuka za pandemie totiž ukázala, jak velké mezery zde Německo ještě má.

Příslušné prostředky chce kabinet získat „efektivnějším výběrem už existujících daní“, přičemž spoléhá především na DPH, a „mobilizací soukromého kapitálu“, který by se měl na vládních plánech podílet — což je přístup, který dojem spíš pravicového nastavení jen potvrzuje.

Smlouva konečně obsahuje i řadu čistě liberálních slibů: snížení volebního věku na 16 let, legalizaci regulovaného prodeje marihuany nebo vstřícnější imigrační pravidla. Přistěhovalci budou moci například nově požádat o německé občanství už po pěti letech v zemi namísto dosavadních sedmi. Německo také povolí duální občanství, o což po léta usilovali zejména němečtí Turci.

„Všechny stanovené cíle korespondují s naší strategií (…) Vyšší investice, rychlejší schvalovací procedury a digitální probuzení (…) ambiciózní ochrana klimatu a zvyšování konkurenceschopnosti — to jsou kombinace, které nás posouvají dále,“ uvádí v reakci na koaliční smlouvu Ola Källenius, výkonný ředitel Daimler AG, klíčového podniku německého průmyslu.