Obnovitelné zdroje nejsou u současného zdražování příčinou, ale řešením

Jan Krčmář

Předseda představenstva Solární asociace upozorňuje na lži a mýty, jež při stávajícím zdražování energií šíří odpůrci obnovitelných zdrojů. Solární nebo větrné elektrárny sice nepřinesou úlevu hned, střednědobě jsou ale spolehlivým řešením.

Firmy zabývající se instalací solárních panelů zažívají v posledním roce enormní nárůst poptávky. Bohužel, vinou přístupu vlády i prezidenta odešla v minulých letech řada společností do zahraničí. Foto PxHere

Představte si fiktivní situaci, kdy cena energie na trhu skokově roste, elektřina a plyn zdražují, ale většinu domácností a firem to moc netrápí. Naopak, mají tak trochu radost z toho, že se jim opět zkrátila návratnost vlastních zdrojů energie, do nichž před několika lety investovali, a které jim značnou část elektřiny vyrábí přímo na místě. Situace, ve které vysoké ceny energie na trhu znamenají příspěvek do státního rozpočtu. Fiktivní situace, ve které jsme mohli v Česku být, ale bohužel nejsme.

Pokud se v minulosti v českém veřejném prostoru objevilo téma energetiky, pak se debata zpravidla točila okolo několika stěžejních bodů: plány snad všech českých vlád na rozšiřování kapacit jaderných zdrojů, solární boom a nástup obnovitelných zdrojů nebo takzvaní energošmejdi.

Veřejná debata se nevedla příliš odborně. Opakovaně a dlouhodobě v ní zaznívaly mýty, předsudky a dezinformace. Například, že tu nepotřebujeme žádné nové zelené zdroje, protože máme jádro, že obnovitelné zdroje nás stojí tisíc miliard korun (nestojí, i když to vicepremiér Havlíček opakovaně tvrdí), že v Bruselu se všichni zbláznili a nástup obnovitelných zdrojů zničí Škodovku.

Není v zásadě nic špatného na tom, že se veřejná debata nevadla na odborné úrovni. V tom spočívá její samotná podstata. Není to odborná diskuse, ale veřejná. V posledních týdnech se ale energetika stala tématem číslo jedna, protože se přímo dotkla stovek tisíc domácností z důvodu nárůstu cen energií a krachu skupiny Bohemia Energy.

Jenže v současné veřejné debatě, kterou vedeme na podzim 2021 v Česku, se stále drží ony mýty a omyly, které s sebou neseme již několik let. A tak opakovaně slyšíme, že za vysoké ceny energií mohou hlavně zelené zdroje, Brusel nebo asi i Greta. A jediným řešením je nevypínat uhelné zdroje a stavět nové jaderné zdroje. Tím však opakujeme stejné chyby, které vedly k tomu, že nás energetická krize vyjde mnohem dráž, než musela.

Aktuální situace na trhu s cenami elektřiny, která se dotkla již tisíců domácností, je důsledkem několika souběžných událostí. Zásadní vliv na cenu elektřiny v Evropě má plyn, jehož ceny vzrostly jen od počátku roku na evropských burzách o stovky procent, jak ve svém příspěvku píše můj kolega Jan Fousek. Podle tržních dat se plyn na ceně elektřiny podílí ze zhruba sedmdesáti procent (dle některých údajů i více). Zbývající část jde na vrub rostoucí ceny emisní povolenky a dalším vstupům. Roli hraje samozřejmě celkové globální zdražování „všeho“, tedy nejen v sektoru energetiky.

Proč je tak důležité správně ukazovat na „viníka” současné krize? Protože obnovitelné zdroje jím nejsou, jak někteří rádi tvrdí. Obnovitelné zdroje jsou dlouhodobým řešením pro domácnosti, firmy i stát. Jedním z klíčových nástrojů, jak tento nepříznivý vývoj do budoucna změnit, je rozvoj decentrálních obnovitelných zdrojů energie a nastavení vhodného energetického mixu.

V České republice máme v současnosti desítky tisíc střešních solárních elektráren, které pomáhají snižovat účty za elektřinu mnoha firem i domácností. Jejich hlavní výhodou je totiž přesná výše ceny za elektřinu, kterou si sami vyrobí. Když si střešní elektrárnu pořizujete, víte přesně, kolik energie každý panel za rok vyrobí. Znáte minimální životnost panelu (okolo pětadvaceti až třiceti let, ale patrně bude delší), a znáte cenu elektrárny. Jednoduše si tak spočítáte, kolik stojí a bude stát elektřina vyrobená pomocí solárních panelů a víte, kolik stojí elektřina na trhu. V tom je fotovoltaika nejlepším přítelem pro hospodáře a hospodyňky, ale třeba i pro finanční ředitele ve firmách.

I proto nyní firmy, které střešní solární systémy instalují, nestíhají a topí se v množství poptávek. Kdo může, si chce nyní pořídit solární elektrárnu a pravděpodobně lituje toho, že to neudělal už dávno. Sektor střešních elektráren v Česku v těchto dnech zažívá boom, který jsme neviděli od roku 2010. Jen za první pololetí 2021 se v Česku postavily rekordní skoro čtyři tisíce domácích solárních elektráren při růstu, který je výrazně pomalejší, než třeba v Maďarsku či Polsku.

Jsme rádi, že Státní fond životního prostředí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zjednodušili podmínky pro vznik nových fotovoltaických elektráren, které se díky tomu budou moci stavět rychleji. Bohužel však stát dlouho brzdil rozvoj solárního sektoru a vytvořil prostředí, kde mnoho tuzemských instalačních firem své podnikání ukončilo nebo raději odešlo do zahraničí.

Když skončil solární boom, český stát se choval jako špatný rodič, který učí své dítě jezdit na kole. Dítě z kola spadlo a rodič v reakci na to zakázal dětem jezdit na kole a kolo vyhodil. Po solárním boomu přišel solární stop-stav, kdy se v podstatě žádné nové zdroje nestavěly. Mnoho firem se začalo věnovat jiným činnostem, anebo odešly do zahraničí.

Stavět solární elektrárny v zemi, kde proti sektoru dlouhodobě vystupují prezidenti, premiéři i ministři průmyslu, a který je dlouhodobě terčem kritiky, předsudků a nepravd, vyžaduje tlustou kůži. A mnoho firem se proto rozhodlo, že český trh opustí a dnes své projekty staví raději v zemích jako je Polsko, Maďarsko nebo dokonce Austrálie, kde na ně ústavní činitelé nenadávají a podmínky pro investování a podnikání jsou stabilnější.

Ve výsledku tu dnes máme mnohem méně firem, které solární elektrárny staví, než jsme mohli mít. A tím i méně domácností a společností, které si svou elektřinu (anebo aspoň značnou část) vyrábí sami.

I ministryně financí se mohla na nárůst cen elektřiny dívat jinak. Solární asociace dlouhodobě bojuje za zavedení takzvaného systému „aukcí” pro nové, velké solární elektrárny. Ty fungují na základě principu Contract for difference, který je nesmírně výhodný pro stát v případě, že je cena elektřiny na trhu vysoká.

A ano. Je mi jasné, že odpověď na současnou krizi nezní „Měli jste si postavit solární elektrárnu”. A nebudu tvrdit, že rada pro někoho, kdo neví, z čeho platit zálohy za energii, zní „Tak si postav solární elektrárnu za pár desítek tisíc korun”.

Za náš sektor nechceme nyní pouze říkat, že jsme před takovou situací varovali a dlouhodobě kritizujeme, že rozvoj nových zdrojů v Česku vyžaduje stabilnější podmínky. Jak se nyní ukazuje, decentrální zdroje ale jsou střednědobým a dlouhodobým řešením, které lidem může pomoci nejen v případě nárůstu cen energie.

advertisment
advertisment