Guardian ukázal na dvacet firem odpovědných za třetinu skleníkových plynů

Jan Kašpárek

Studie Ústavu klimatické odpovědnosti zpracovaná pro britský deník The Guardian ukazuje, že více než třetina emisí skleníkových plynů posledních padesáti let pochází od pouhé dvacítky firem. Jsou mezi nimi státní i soukromé společnosti.

Dvacet společností těžících či obchodujících s ropou, zemním plynem a uhlím nese odpovědnost za více než třetinu skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry mezi lety 1965 až 2017. Zjistila to čerstvá studie Ústavu klimatické odpovědnosti vypracovaná pro britský deník The Guardian.

Vůbec největším znečišťovatelem je saúdskoarabská ropná společnost Saudi Aramco vlastněná státem. Na dalších místech žebříčku se ovšem umístily i nadnárodní korporace vlastněné akcionáři, jako je Chevron.

„Ohromnou tragédií klimatické krize je to, že sedm a půl miliardy lidí musí platit cenu v podobě ničení planety, aby několik desítek původců znečištění nadále vykazovalo zisky. Je to morální selhání našeho politického systému,“ komentoval výsledky pro Guardian přední světový klimatolog a geofyzik Michael E. Mann s tím, že by prosincový klimatický summit Organizace spojených národů měl zvážit patřičná regulační opatření.

Zcela největší podíl na znečištění má několik největších společností. První čtyři, tedy Saudi Aramco, Chevron, Gazprom a ExxonMobil, nesou odpovědnost za více než desetinu emisí skleníkových plynů z posledních dvaapadesáti let. Devadesát procent stopy připadá na užívání produktů ropných korporací, ať již v podobě uhlí, zemního plynu či paliv užívaných v dopravě, a desetina vzniká během výrobního a distribučního procesu.

Všech dvacet korporací dohromady zapříčinilo během sledovaného období emise odpovídající 480 miliardám tun oxidu uhličitého. Údaj zahrnuje i objemy metanu či oxidů dusíku. Lze je převést na společnou jednotku pomocí speciálního vzorce. Vychází z takzvaného potenciálu globálního oteplení, jenž se užívá ve statistice ke sjednocení a zpřehlednění údajů o hodnotách emisí.

Korporace problém zamlouvají, těží dál

Jednou ze snah výzkumníků bylo poukázat na skutečnost, že se část firem označuje za ekologicky odpovědné, přestože se jejich uhlíková stopa dlouhodobě příliš nemění, případně stagnuje. Mnohé z těžařských koncernů navíc vynakládají nemalé sumy k financování lobbistických struktur a think-tanků popírajících či zlehčujících klimatické změny.

„Společnosti, jejichž produkty jsou odpovědné za klimatickou krizi, společným úsilím oddálily na národní i světové úrovni opatření na ochranu klimatu o desítky let. Není možné, aby se nadále schovávaly za tvrzením, že odpovědnost nesou spotřebitelé,“ řekl hlavní autor studie, Richard Heede.

Například o ExxonMobil se ví, že o rizicích spalování fosilních paliv věděl mnohem dříve, než se téma dostalo do veřejného povědomí, ale rozhodl se je zamlčovat a zpochybňovat skrze falešné aktivistické organizace a uplacené vědce. Koncern to popírá a označuje podobné zprávy za tendenční.

„Věříme, že je klimatická změna závažnou záležitostí a že bude nutné, aby podnikatelský sektor, vlády i konzumenti učinili smysluplná opatření,“ sdělil ExxonMobil Guardianu jako jedna z necelé poloviny korporací, jež vyslyšely žádost deníku o komentář.

Také další těžařské společnosti v reakcích na výsledky studie líčí samy sebe jako ekologické a uvádějí, že se snaží o co největší omezení emisí. „Řešíme změnu klimatu skrze investice do technologií a podnikatelských příležitostí, jež mohou snížit emise skleníkových plynů a současně produkovat cenově dostupnou, spolehlivou a čistší energii, a napomoci tak sociálnímu a ekonomickému pokroku,“ napsal Guardianu například Chevron.

Ten ve sledovaném období v rámci svého podnikání zapříčinil vypuštění skleníkových plynů odpovídajících třiačtyřiceti miliardám tun oxidu uhličitého. Uhlíková stopa americké korporace s ročním příjmem přes 150 miliard dolarů se mezi polovinou sedmdesátých a osmdesátých let rapidně snížila, od té doby ale zůstává na víceméně stejné úrovni.

Světová vědecká komunita i vládní činitelé se shodují, že je bezpodmínečně nutné rapidně snížit celkový objem emisí skleníkových plynů, nemá-li se Země oteplit o více než jeden a půl stupně Celsia oproti předindustriální éře. Klimatologové se shodují, že vyšší nárust teplot by zřejmě zapříčinil katastrofální následky. Řada aktivistů i odborníků se shoduje, že aktuálně přijímaný výhled snížení emisí o čtyřicet procent k roku 2030 a na nulu do poloviny století je vzhledem k rizikům příliš konzervativní.

    Diskuse (4 příspěvky)
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    October 12, 2019 v 16.31
    "O ExxonMobil se ví, že o rizicích spalování fosilních paliv věděl mnohem dříve, ale rozhodl se je zamlčovat a zpochybňovat skrze falešné aktivistické organizace a uplacené vědce."

    Proč to dělají, když tu všichni (včetně majitelů ExxonMobil a uplacených vědců) zemřeme?
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    October 13, 2019 v 8.59
    Někteří miliardáři
    i s jejich nadacemi jsou špatní, jiní miliardáři (a jejich nadace) jsou zase dobří.

    Dobří i špatní miliardáři podle svých vlastních slov usilují o svobodnou společnost.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    October 13, 2019 v 9.16
    Dobří miliardáři mají lepší PR.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    October 13, 2019 v 9.29
    Pokud se revolucionář nechce splést, musí eliminovat všechny
    (dobré i špatné, miliardáře, chudáky a nakonec revolucionáře).