Björna Lomborga dobře znají především ti, kdo se někdy museli účastnit trpkých diskusí s lidmi neochotnými připustit, že by vůbec mohly existovat nějaké ekologické problémy. Jeho nechvalně proslulá kniha Skeptický ekolog u nás přišla na trh v roce 2006, doprovázena hlučnou marketingovou kampaní. Došlo i na několik přednášek autora, pořádaných tu Liberálním institutem, onde „vysokou školou“ CEVRO Ivana Langera.

Údajně „monumentální“ opus dánského profesora statistiky tehdy sliboval převratně proměnit ekologický diskurs, prý vyvrácením jeho nejhorších mýtů a dezinformací (rozuměj: popřít existenci ekologické krize). Čtyřsetstránková kniha byla ovšem již dávno před svým českým vydáním po věcné stránce rozvrácena desítkami odborníků z desítek tematických oblastí, v nichž se Lomborg rozhodl být „skeptický“.

V České republice se této práce zhostil ekolog Vojtěch Kotecký, jehož poctivou a rozhodně až zbytečně vstřícnou recenzi u nás tehdy vydala Sedmá generace.

Pokud se tedy týče Lomborgovy „vědecké práce“, je jasné, že monumentální je především jako obsáhlá encyklopedie argumentačních faulů, se kterými se v oblasti ekologie můžeme setkat. Číst si, jak Lomborg triumfálně poráží neexistující tvrzení o hrozícím nedostatku vápence, nedokáže se rozhodnout, zda je snižování emisí neefektivní či efektivní příliš, nebo jak zaujatě polemizuje s autory sci-fi — to je prostě zábava i dnes.