Loňský rok byl v celosvětovém měřítku opět nejteplejším od roku 1880, tedy od začátku systematického měření. S konečnou platností to potvrdily americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a agentura NASA společnou zprávou z konce minulého týdne.

Globální teplotní průměr v roce 2014 převýšil dlouhodobý o 1,24 °F, resp. o 0,68 °C. Překonal tak i doposud rekordně teplé roky 2010, 2005 a 1998.

„Jednoduchá teze, že každý další rok je v posledních dekádách teplejší, než byl rok předchozí, neplatí. Faktem však zůstává, že jsme za posledních dvacet let zažili dvacet nejteplejších roků od počátku měření i že loňský rok byl již osmatřicátým v řadě nad dlouhodobým teplotním průměrem,“ píše v tematickém textu Damian Carrington, vedoucí rubriky Environment v listu The Guardian.

Příčina jasná

Klimatologové vidí příčinu stále rostoucího teplotního průměru v globální změně klimatu. Ta je způsobena řadou faktorů, drtivě nejvýznamnějším v posledních dekádách je však dle velké většiny expertů produkce skleníkových plynů lidskou společností.

Jen naprosté minimum zainteresovaných vědců dnes lidský podíl na změně klimatu popírá. Vážná debata se vede pouze nad otázkami, jak konkrétně klimatickou změnu mírnit (snižování emisí vs. vývoj technologií), kdo má příslušná opatření zaplatit (otázka zapojení rozvojových zemí a Číny) a zda investovat prioritně do předcházení změnám, nebo do adaptace na změněné podmínky.

Mnoho pozorovatelů si v této souvislosti slibuje průlom od letošní velké klimatické konference, které se uskuteční v první polovině prosince v Paříži. Právě z pařížského klimasummitu by měla vzejít nová celosvětová a závazná dohoda o ochraně klimatu, jež má nahradit dnes již nedostačující Kjótský protokol.

Oteplování neznamená dvě úrody

Jak připomínají komentátoři v průvodních textech k aktuálním statistikám, nárůst teplotního průměru neznamená ani tak vyhlídku na pěstování pomerančů v mírném pásu, jako spíše zvýšení množství energie v atmosféře, a tedy četnější výkyvy v počasí a hůře předvídatelné extrémní klimatické jevy — sucha, bouřky, prudké lijáky nebo větrné smrště.

Třebaže obecně platí, že zimy i léta budou s postupující změnou klimatu v našich podmínkách teplejší a jara a podzimy kratší, v důsledku bude též více náhlých mrazů a ledových lijáků v obdobích, kdy vážně poškodí květy stromů, bleskových povodní či období bez deště střídaných obdobími extrémních srážek s představitelnými důsledky pro zemědělství.

Vědci působící v Mezivládním panelu pro změny klimatu při OSN již od 90. let varují, že pokud překročí teplotní nárůst 2,0 °C, dojde k takové míře rozvrácení stabilního klimatu, že část změn, které nastanou, bude minimálně v horizontech několika lidských životů nevratná. Při současném tempu zvyšování teploty by mělo k překročení dvoustupňové hranice dojít mezi roky 2040 a 2050.

Rekord padl i u nás

Dle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu z minulého čtvrtka byl rok 2014 nejteplejším také v České republice. Systematicky se u nás průměrná roční teplota pro celou ČR měří od roku 1961. Dosud nejteplejšími přitom byly roky 2000 a 2007.

Rok 2014 překonal celoroční rekord o 0,3 °C, přičemž největší výkyv byl zaznamenán v březnu — 3,7 stupně oproti průměru. Květen a srpen byly naopak chladnější, než je obvyklé.

Z extrémních počasových jevů v roce 2014 připomínají agentury teplotní rekord 24,1 °C z 21. března naměřený Dobřichovicích u Prahy, nezvyklý počet tropických nocí v měsíci květnu a nadprůměrné množství letních bouřek v první fázi podzimu, zvláště pak v měsíci říjnu.

Další informace:

CommonDreams.org It's Official: 2014 Ranks as World's Hottest Year on Record

BBC News 2014 warmest year on record, say US researchers

WeatherUnderground.com 2014: Hottest Year in Recorded Human History

The Guardian Everyday climate change — in pictures

The Guardian Global warming made 2014 a record hot year — in animated graphics