Ropná korporace Royal Dutch Shell se v minulém týdnu zbavila většiny svých aktiv v kanadských dehtových píscích. Pozorovatelé to považují za další znak toho, že se jejich těžba jako taková přestává vyplácet.

Shell totiž není první. Své podíly v dehtových píscích snížili v minulých měsících významně rovněž další ropní giganti — Exxon Mobil, Chevron, ConocoPhillips, francouzský Total i norský Statoil. Kromě nízkých cen ropy za to údajně může také sílící tlak na ropné společnosti, aby snížily své emise skleníkových plynů.

Ředitel Shellu Ben van Beurden se v souvislosti s odprodejem vyjádřil, že společenská přijatelnost ropného průmyslu byla „do té míry podemleta, že to z dlouhodobého hlediska ohrožuje naši životaschopnost... Jde o největší výzvu, před kterou dnes naše firma stojí — doslova mizí jakákoli společenská podpora pro současný model energetiky,“ uvedl v prezentaci na konferenci v Houstonu, v níž rovněž oznámil, že jeho společnost bere změny klimatu vážně, podporuje zpoplatnění emisí a bude se snažit změnit své portfolio směrem k méně znečišťujícím aktivitám.

„Vyhráváme,“ okomentovala to úsečně na Twitteru mezinárodní organizace na ochranu klimatu 350.org. Podobně hodnotí ústup velkých ropných společností z kanadských písků také další ekologické organizace. „V budoucí nízkouhlíkové ekonomice není pro ropu z dehtových písků místo. Chytří investoři si toho jsou vědomi,“ říká Keith Stewart z kanadských Greenpeace.

Výjimečně drahé, výjimečně špinavé

Dehtové písky, které se těží především v boreálních lesích severní Kanady, patří mezi takzvaná „nekonvenční“ fosilní paliva — dobýt z nich spalitelnou ropu je totiž velmi náročné. Písčitá, dehtem řídce nasycená hornina, jíž se také říká živice, je rozložena na obrovském území v nepříliš silné vrstvě. Těží se v obrovských povrchových jamách a ropa se z ní následně vyplavuje horkou párou. Těžba je neobyčejně finančně nákladná a současně ničivá. Vede k vykácení ohromných rozloh lesa a znečištění velkého množství vody. Vzhledem k energetické náročnosti pak ropa z dehtových písků patří k palivům s vůbec největšími emisemi oxidu uhličitého.

Rozvoj těžby takových nekonvenčních paliv — mezi něž kromě dehtových písků patří také plyn z břidlic dobývaný takzvaným frakováním či námořní těžba ropy v Arktidě — pak byl analytiky a ekologickými organizacemi dáván do souvislosti s neochotou vlád a velkých energetických korporací se od fosilních paliv odklonit.

Těžbu dehtových písků tak v minulosti kritizovali vědci — přední americký klimatolog James Hansen varoval, že by jejich rozvoj znamenal pro klima „konec hry“ — a k jejich opuštění Shell veřejně vyzývala i skupina jeho vlastních akcionářů.

Dobrá zpráva pro klima — a otázka ropovodů

Že velké ropné společnosti kanadská naleziště opouštějí, je dle pozorovatelů dobrá zpráva zvláště pro klima. Místní těžařské firmy se kvůli tomu v nejbližší době budou muset potýkat s nedostatkem investičního kapitálu a každoroční produkce ropy z dehtových písků, která v tučnějších z posledních let rostla téměř exponenciálně (v prvním desetiletí jednadvacátého století se víc než zdvojnásobila), možná začne stagnovat.

Korporace svým postupem „dávají investorům signál, že nevěří, že ropa z dehtových písků může být ještě výnosná a že by se její ceny ještě někdy mohly vzpamatovat tak, aby se vyplatilo ji těžit,“ píše pro server Boing Boing kanadský spisovatel a novinář Cory Doctorow.

To uvádí v pochybnost rovněž plány vlád Kanady a Spojených států dobudovat ropovody, které by měly ropu z nalezišť v severní Kanadě dopravovat do exportních terminálů v Britské Kolumbii či na pobřeží Mexického zálivu. Řeč je jak o ropovodu Keystone, jehož výstavba byla v minulosti zastavena prezidentem Obamou a následně obnovena Donaldem Trumpem, tak o projektu Kinder Morgan, jež byl v minulém roce navzdory protestům studentů a původních obyvatel povolen Justinem Trudeauem.

„Pokud velké ropné firmy dehtové písky opouštějí,“ dodává Doctorow, „a ropa z nich nebude vytěžena, nemá pak žádný smysl stavět ropovody, které by ji přepravovaly do přístavů.“

Ohlašovaný obrat ve směřování Shellu je dáván do souvislosti také s nedávným odhalením skutečnosti, že firma o dopadech svého podnikání na změnu klimatu věděla již na počátku devadesátých let a rozhodla se je před veřejností i svými akcionáři tajit. Jiná ropná korporace — americký ExxonMobil — je kvůli stejnému postupu ve Spojených státech v současnosti svými akcionáři žalována z klamání veřejnosti.

Ekologickými organizacemi je však „klimatické prozření“ Shellu vnímáno jako spíš nevěrohodné. Kritici především zdůrazňují, že firma se nově místo ropy orientuje na jen o něco méně škodlivý zemní plyn. „Shell se sice o něco více než jeho konkurenti snaží o přechod z ropy na plyn, to ale není správně — měl by opustit fosilní paliva a zaměřit se na obnovitelné zdroje,“ uvádí Greg Muttit z Oil Change International.

Další informace:

The Guardian Shell’s sale of dirty tar sands assets cleans up debt and spruces image

Common Dreams Another Sign Just Came in That Tar Sands Operations Are on Life Support

TeleSUR Environment Wins: Shell Sells over $7B in Canada's Tar Sands

Inside Climate News Shell Sells Nearly All Its Oil Sands Assets in Another Sign of Sector's Woes