Chorvatští ochránci přírody zabránili stavbě elektrárny i těžbě ropy z Jadranu

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Chorvatsko zastaví výstavbu uhelné elektrárny Plomin C a nepodpoří ani projekt na těžbu ropy z Jaderského moře. Oznámil to v minulých dnech chorvatský ministr hospodářství Tomislav Panenič s tím, že jde o rozhodnutí celé vlády. Hlavními důvody jsou podle Paneniče nízké ceny elektřiny a upřednostnění příjmů z turismu před vidinou příjmů z ropy. Podle pozorovatelů ale ovlivnila rozhodnutí také intenzivní kampaň ekologů a dalších chorvatských občanů, kteří proti výstavbě elektrárny i těžbě ropy dlouho bojovali.

Chorvatská vláda zároveň připravuje novou energetickou koncepci, podle níž se má země řídit až do roku 2040. Podle ekologů jde o velkou příležitost, jak na aktuální rozhodnutí navázat a posunout zemi blíže k nízkouhlíkové energetice.

„Musíme dohnat ztracený čas a zajistit, aby nová chorvatská koncepce byla založena na obnovitelnosti, udržitelnosti a energetické efektivitě,“ uvedl v tiskové zprávě Bernard Ivčič z chorvatských Přátel Země.

Kampaň proti elektrárně

V kampani proti elektrárně Plomin C poukazovali její odpůrci zejména na souvislost mezi výrobou energie z uhlí a rozvratem klimatu, vysoké náklady projektu a existenci vhodnějších a čistějších alternativ. O stavbu elektrárny se přitom kriticky zajímala i Evropská komise — chorvatská státní energetická společnost HEP si totiž vyjednala u japonské firmy Marubenija, která měla elektrárnu stavět, že vykoupí veškerou vyrobenou elektřinu.

Evropská komise upozornila v dané souvislosti na nepovolenou státní podporu projektu, a Panenič se tak dostal pod silný mediální tlak. Iniciátoři a sympatizanti kampaně proti elektrárně nicméně vyzdvihují nejvíce ekologický aspekt věci.

„Plomin C je další ze série ukončených uhelných projektů v celém světě kvůli lepší dostupnosti a cenové přijatelnosti obnovitelných zdrojů. Balkánské vlády, které ignorují tyto trendy, by měly začít dávat pozor, aby se vyhnuly zbytečným a drahým projektům,“ uvedla v tiskové zprávě Pippa Gallopová z Bankwatch Network.

Ropa a vládní otřesy

S projektem na těžbu ropy v Jaderském moři nedaleko Dubrovníku přišla chorvatská vláda v lednu loňského roku. Kampaň proti však byla tak intenzivní, že z projektu odstoupili nakonec dva největší investoři, ropné společnosti OMW a Marathon Oil.

Ministr hospodářství Panenič ovšem i zde připustil vliv protestů spíše jen na okraji. „Mohu potvrdit, že těžba ropy v Jaderském moři je pro nás nepřijatelná. Je to můj názor jako ministra, ale i názor většinové společnosti. Příjmy z turismu jsou pro nás důležitější,“ uvedl v rozhovoru pro chorvatský deník Jutarnjeg lista.

Pozorovatelé připomínají, že Chorvatsko prochází aktuálně vládní krizí. V koalici nestranického premiéra-podnikatele Tihomira Oreškoviče, která se opírá o devět parlamentních stran z devatenácti a tři nezávislé poslance, se přou v současnosti zástupci tradiční a největší pravicové strany HDZ se zástupci nového, a přitom druhého nejsilnějšího vládního tělesa — občansko-protestního protikorupčního uskupení MOST. Je tak otázkou, zda vláda stihne zmíněnou energetickou koncepci ještě vůbec připravit.