Soudní pře a debaty o následcích havárie ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v dubnu 2010 dospěly k zajímavému rozuzlení: společné zastoupení federální vlády USA, pěti jižanských států a více než čtyř set radnic a místních správ se dohodlo s odpovědnou nadnárodní společností BP na plošném mimosoudním vyrovnání v rekordní výši — 18,7 miliardy dolarů.

Částka má sloužit z části jako pokuta, z části jako odškodnění a z části jako příspěvek do různých programů na podporu podnikání a ochranu přírody. BP ji bude vyplácet postupně podle dohodnutého rozpisu (viz níže) a vedle toho z jiného, již dříve založeného fondu vypořádávat dílčí nároky, respektive žaloby jednotlivých poškozených firem a konkrétních podnikatelů.

„Pokud dohodu schválí soud, stane se největším vypořádáním státu s jednou společností v amerických dějinách,“ uvedla ministryně spravedlnosti USA Loretta Lynchová, která společnému zastoupení vlády, radnic a států v posledních měsících předsedala a jež zároveň informovala minulý týden média o dohodě jako první.

„(Peníze od BP) pomohou odstranit škody, které zanechal únik ropy na ekonomice států Mexického zálivu, na lovištích ryb, mokřadech a původní přírodě. Pomohou znovu pozvednout celý region (...) a předat jej příštím generacím v lepším stavu,“ uvedla Lynchová dále.

Havárie a náklady

Havárii, která plnila na jaře 2010 stránky novin po několik měsíců, započal výbuch na plošině 20. dubna. Při explozi a následném požáru zahynulo jedenáct dělníků. Po několika hodinách neúspěšných snah o zvládnutí situace se plošina zhroutila a z mořského vrtu pod ní začala unikat ropa.

Vrt se podařilo záchranářům utěsnit zcela až 15. července. Vody Mexického zálivu tak kontaminovalo celkově 125 až 160 milionů galonů suroviny — přibližně 470 až 600 milionů litrů — a znečištění zasáhlo na 1100 mil amerického pobřeží.

BP v posledku zaplatila jak záchranářské, tak sanační práce. Podle oficiálních čísel vydala v souvislosti s havárií doposud 43.8 miliardy dolarů. Suma dosavadních nákladů přitom zahrnuje i 7,8miliardový výše zmíněný fond, z něhož korporace odškodňuje postupně individuální postižené. Doposud vyplatila takto 2,3 miliardy dolarů, další nároky ve výši dvou miliard čekají ještě na vypořádání.

Nyní dohodnutá částka 18,7 miliardy dolarů, jež mezi dosavadní 43,8miliardové náklady započtena není, má být rozdělena a vyplacena dle následujícího rozpisu:

• 5,5 miliardy během patnácti let do federální pokladny jako pokuta za porušení zákona o ochraně vod (Clean Water Act)
• 7,1 miliardy během patnácti let vládě USA a vládám Alabamy, Floridy, Louisiany, Mississippi a Texasu jako kompenzace za poškození přírodních zdrojů
• 4,9 miliardy během osmnácti let vládám Alabamy, Floridy, Louisiany, Mississippi a Texasu jako kompenzace za hospodářské škody
• 1 miliarda pro více než 400 radnic a místních správ

V reakci na nynější dohodu vzrostla cena akcií BP na newyorské burze skokově o pět procent.

Argumenty kritiků

Dohoda byla většinou zainteresovaných aktérů přivítána, i když část pozorovatelů upozorňuje, že kdyby věc rozhodoval soud, musela by BP platit podstatně více. Soudy v USA však rozhodují podobné kauzy velice pomalu, a BP navíc disponuje takovým aparátem právníků, že lze výsledek pře — respektive desítek až stovek různých dílčích pří — jen těžkou odhadnout.

Jednání o vyrovnání se přitom účastnilo nepřímo i několik velkých ekologických a ochranářských organizací. Také ty argumentují, že poničené biotopy v Mexickém zálivu potřebují zachránit ihned, a ne až za několik let či několik desítek let, kdy by soudy příslušné spory definitivně rozhodly.

Úmluva má ovšem i řadu kritiků. První skupina z nich poukazuje na to, že peníze od BP nemají přesné určení, a tak je mohou spolknout nejrůznější obecné rozpočty, přičemž na konkrétní projekty záchrany přírody se nedostane.