BP chce opět těžit ve vodách, které minulý rok zdevastovala
Roman BurešSpolečnost BP chce zažádat o nová těžební povolení pro Mexický záliv. Američtí regulátoři koncernu obnovili činnost pozastavenou po nehodě těžební plošiny Deepwater Horizon, při které do vod zálivu vyteklo na pět milionů barelů ropy.
Necelý rok po výbuchu na plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, při němž zemřelo jedenáct dělníků a který způsobil největší ropnou katastrofu v dějinách Spojených států, se společnost BP rozhodla získat nové licence pro těžbu v amerických pobřežních vodách. Manažeři energetického koncernu doufají, že dostanou povolení k práci na deseti vrtech poté, co američtí regulátoři BP umožnili obnovit činnost.
První (tj. víkendové) zprávy o žádosti uváděly, že se BP s americkou vládou již dohodla. Její ministr vnitra Ken Salazar, který je v USA odpovědný i za energetiku, však tuto skutečnost rezolutně popřel.
„Žádná taková dohoda neexistuje a existovat nebude,“ řekl Salazar přímo.
Také analytikové soudí, že získání licencí bude pro BP velmi obtížné. Krok by mohl rozhořčit veřejnost, obzvláště v době, kdy soudce Kenneth Fienberg naznačil, že na sto tisíc žádostí o kompenzace za škody způsobené ropnou skvrnou nebude pravděpodobně nikdy uznáno kvůli formálním nedostatkům.
Žalobci amerického ministerstva spravedlnosti zároveň v současnosti uvažují, že manažery společnosti obviní z neúmyslného zabití jedenácti pracovníků plošiny. Dále se vyšetřují kontroverzní výroky, které po nehodě pronesli vysocí činitelé společnosti, včetně bývalého výkonného ředitele Tonyho Haywarda.
BP již na sanačních a záchranných operacích a kompenzacích podnikatelům a obyvatelům Mexického zálivu zaplatila přes jednačtyřicet miliard dolarů.
Tato částka není pravděpodobně konečná. Koncern čeká ještě výplata zbytku kompenzací a dost možná i další pokuta za porušení amerických ekologických zákonů. Tu bude muset BP zaplatit, pokud se prokáže, že záměrně porušila platné předpisy. Výše této pokuty se pak odvozuje z počtu uniklých barelů, a těch se v tomto případě dostalo do moře na pět milionů.
Zdroj blízký společnosti řekl deníku Daily Mail: „BP doufá, že obnoví těžbu v létě poté, co dokáže, že splňuje podmínky stanovené americkým regulátorem pro mořskou těžbu.“ Žádosti se ale týkají pouze obnovení práce na současných vrtech a nepokrývají průzkum, při jehož ukončování došlo 20. dubna loňského roku k havárii.
O nové povolenky pro průzkumné vrty by se BP dle listu Sunday Times chtěla zajímat ještě do konce letošního roku.
Grónsko povolí další vrty
Havárie v zálivu společnosti BP neuškodila pouze finančně, ale i na pověsti. Z tohoto důvodu se například nezúčastnila prvního kola udělování povolenek pro vody v okolí Grónska, třebaže v minulosti patřila mezi průkopníky průzkumných vrtů.
Po udělení prvních povolenek v Baffinově zálivu pro osm společností, včetně Shellu, Cairn Energy nebo ConocoPhillips, se grónská vláda rozhodla pro druhé kolo, které by se mělo uskutečnit na konci roku. Zda se BP zúčastní druhého kola, zatím není jisté.
Kromě skotské společnosti Cairn, která u Grónska již těží, by měly všechny ropné společnosti začít s průzkumem letos v létě. Celkem se jim otevře sedm nových oblastí v Baffinově zálivu na západním pobřeží ostrova.
Podle amerického geologického úřadu (USGS) skrývají arktické vody až pětinu veškerých prozatím neobjevených světových zásob fosilních paliv. Cairn Energy své tři předchozí průzkumy u Grónska považuje za úspěšné a investovala do nich již přes půl miliardy dolarů. Prozatím ale nenarazila na ložisko, které by bylo vhodné pro rentabilní komerční těžbu.
Ekologové opět škůdci
Grónské zásoby nerostných surovin nejsou důležité pouze pro ropné společnosti, ale i pro místní vládu. Ta doufá, že jí využívání ropných zásob přinese dostatek prostředků a umožní plné osamostatnění od Dánska.
„Globální oteplování by mohlo změnit celý region v Eldorádo,“ řekl agentuře AFP Joern Skov Nielsen, který má na starosti grónský úřad pro ropu a nerostné suroviny.
S tím ale nesouhlasí ekologové. Podle Greenpeace je těžba v Grónsku sebevražedným honem za fosilními palivy v již velmi křehkém prostředí.
„Je třeba to zastavit. Grónská vláda nemá dostatek prostředků k tomu, aby zvládla účinně dohlížet na těžební společnosti,“ uvedl za organizaci Mads Flarup Christensen.
Podle Nielsena jsou ale organizace pouze arogantní. Předseda grónské autonomní vlády Kuupik Kleist zašel v kritice ekologů ještě dále. „Greenpeace se — jako při svých kampaních proti lovu tuleňů — zase jednou snaží zmařit šance na lepší zítřky Inuitů v Grónsku,“ řekl zástupcům tiskových agentur na nedávné tiskové konferenci.
Další informace:
Daily Mail BP Plans to Restart Deepwater Drilling in Gulf of Mexico a Year After Worst Oil Spill in History
AFP Greenland becomes new promised land for oil firms
BBC News Reports of BP resuming Gulf drilling a 'misconcepton'