Pobřeží Mexického zálivu se z katastrofálního ropného úniku společnosti BP vzpamatuje do roku 2012. Prohlásil to americký soudce Kenneth Feinberg, který dohlíží na vyplácení finančního odškodnění poškozeným obyvatelům pobřeží.

S tím ale nesouhlasí mořská bioložka Samantha Joyeová z Georgijské uviverzity, jejíž tým objevil na některých místech mořského dna zálivu až deset centimetrů vysokou vrstvu ropy a těl uhynulých živočichů.

Většina uniklé ropy je podle Joyeové stále pod mořskou hladinou a zničila život u mořského dna. Následky úhynu živočichů na potravní řetězec tak budou dlouhodobé a mohou se projevit až za několik let. Budou mít také dopad na lov ryb, který byl a stále je významnou součástí místní ekonomiky.

„Organismy živící se filtrací vody, bezobratlí červi, korály, žahavci — tihle všichni byli značně ovlivněni — a když říkám ovlivněni, tak myslím prakticky zabiti,“ řekla Joyeová s tím, že podobně jsou na tom mořské okurky a hvězdice, které jsou na mořském dně obvykle k vidění ve velkém počtu, ale v okolí vrtu její tým nenarazil na žádné.

Joyeová přirovnala situaci k nehodě tankeru Exxon Valdez v roce 1989 u pobřeží Aljašky, kdy vyšlo najevo až po několika letech, že místní obživa — lov slanečků — je prakticky u konce.

Podle Fienberga ale bude do dvou let většina škodlivých následků nejhoršího ropného úniku v dějinách USA rozptýlena a ekonomika se vrátí do normálu. Výjimkou je chov ústřic, jež se z vlivů katastrofy vymaní až za čtyři roky.

Výbuch na plošině Deepwater Horizon zabil 20. dubna jedenáct zaměstnanců. Po následném požáru a potopení plošiny o dva dny později uniklo do vod Mexického zálivu téměř pět milionů barelů ropy. Ta znečistila pobřeží všech pěti států v zálivu a podle některých nezávislých vědců se její většina stále nachází u mořského dna.

Čekání na granty

Mezi vědci se současně šíří frustrace z byrokratických a politických průtahů při spouštění fondu na financování vědeckého výzkumu dopadů nehody v Mexickém zálivu. Ten měl místním vědeckým institucím přinést až padesát milionů dolarů ročně, zatím ale nejsou ani jasné podmínky pro psaní žádostí o granty.

Celkově má fond vytvořený společností BP měsíc po nehodě přinést výzkumníkům na půl miliardy dolarů. Peníze měly být použity na výzkum fyzických i ekologických dopadů ropy a dalších kontaminačních látek na životní prostředí a také na vývoj nových vědecko-technologických postupů sanace uniklých uhlovodíků.

Velikost projektu místní vědce i politiky nadchla. Celý proces se ale záhy zasekl na neschopnosti jmenovat radu, která by žádosti o granty posuzovala. Společnost BP do ní vybrala osobnosti z velkých univerzit a vynechala místní instituce, údajně proto, aby předešla střetu zájmů. To se ale nelíbilo místním politikům, kteří se obávali, že finance získají bohatší elitní univerzity z jiných států, a do rady prosadili další osobnosti.

Průtahy ale nejsou způsobeny společností BP, jak se původně myslelo, prohlásil ředitel Hateova institutu v Texasu Larry McKinney s tím, že BP byla spíše silou, která se snažila o co nejrychlejší spuštění celého procesu. Na vině jsou tak pravděpodobně spíše místní politici a úředníci.

Podle zástupců fondu ale přijde zlepšení již brzy. Grantová rada nyní zpracovává podmínky pro žádosti a slíbila, že výzkumné instituce o finanční prostředky nepřijdou.

Další informace:

BBC News Gulf spill's effects 'may not be seen for a decade'

The Guardian Gulf of Mexico 'to recover from BP oil spill by 2012'

Nature Gulf research cash still in limbo