Podle nové studie britské charitativní a výzkumné organizace Oxfam je deset procent nejbohatších Evropanů zodpovědných za stejné množství emisí skleníkových plynů jako polovina těch nejchudších.

„Emise snižují především běžní Evropané, zatímco evropská elita klima nadále ničí,“ tvrdí autoři Julie Bos, Jade Tenwick a Astrid Nilsson Lewis a dodávají, že polovina Evropanů s nejnižšími příjmy snížila své emise oproti roku 1990 o dvacet sedm procent, zatímco nejbohatší desetina procenta Evropanů své emise naopak o čtrnáct procent zvýšila.

Evropské emise z hospodářských sektorů přitom stále rostou. Globálně pak svět překonal sedm z devíti planetárních hranic, které lidstvu vymezují „bezpečný prostor“. Evropská komise, unijní instituce a členské státy nedokázaly předložit své klimatické plány do smluveného termínu a místo důrazné politiky sociálně spravedlivého snižování emisí ruší pravidla na ochranu přírody nebo práv pracujících, čímž vycházejí vstříc velkému průmyslu a fosilním korporacím.

Klimatická krize jako krize nerovností

Podle vědeckého projektu Indikátory globální změny klimatu zbývá do momentu, kdy svět překoná hranici emisí pro udržení teploty pod klíčovým limitem 1,5 stupňů Celsia, 130 miliard tun emisí oxidu uhličitého. Jde o takzvaný uhlíkový rozpočet. Za touto hranicí přijdou nevratné a rychle změny klimatického systému a zesílení extrémních projevů počasí.