Hladina oxidu uhličitého v atmosféře v roce 2024 vzrostla na novou rekordní úroveň. Povede to k rychlejšímu a dlouhodobému nárůstu teploty, uvádí nová zpráva Světové meteorologické organizace.

Důvodem je pokračující využívání fosilních paliv ze strany fosilních korporací, ale i velké lesní požáry, odlesňování kvůli rozšiřování zemědělství a obecně i snižující se schopnost mořských a suchozemský ekosystémů pohlcovat lidmi vypuštěné emise.

Začarovaný kruh změny klimatu

Nyní přibližně polovinu celkového množství emisí oxidu uhličitého pohltí ekosystémy a oceány. Podle Světové meteorologické organizace však nelze s touto pomocí počítat dlouhodobě. „S rostoucí globální teplotou oceány absorbují méně oxidu uhličitého kvůli snížené rozpustnosti při vyšších teplotách. Pohlcování emisí pevninskými ekosystémy pak zhoršují stále častější a intenzivnější období sucha,“ uvádí zpráva. Na rekordních emisích tak mají podíl požáry a sucha v Amazonii nebo v jižní Africe.

Podle zprávy se tak dostáváme do „začarovaného kruhu“ zhoršování klimatu. Nejenže do klimatického systému Země přidáváme oxid uhličitý ze spalování fosilních paliv, ale zároveň už kvůli probíhající klimatické změně kolabují ekosystémy, které dříve část těchto emisí pohlcovaly a tím zpomalovaly jejich dopady. Další rozpad ekosystémů navíc posílí klimatickou změnu.

„Teplo zachycené oxidem uhličitým a dalšími skleníkovými plyny v atmosféře zahřívá planetu a vede k extrémnějšímu počasí,“ uvedl zástupce generálního tajemníka Světové meteorologické organizace Ko Barrett v tiskové zprávě. Barrett dodal, že „snižování emisí je zásadní nejen pro naše klima, ale také pro naši ekonomickou bezpečnost a blahobyt lidských společenství“.

Světová meteorologická organizace rovněž varuje, že dnešní emise oxidu uhličitého do atmosféry ovlivňují globální klima nejen bezprostředně, ale i po stovky let do budoucnosti kvůli jejich dlouhé životnosti v atmosféře.

Vedle oxidu uhličitého vzrostly na rekordní úroveň i koncentrace dalších skleníkových plynů metanu a oxidu dusného.