Zastavení růstu emisí skleníkových plynů zůstává v nedohlednu. Světová meteorologická organizace v úterý 27. října zveřejnila novou zprávu, podle níž koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v zemské atmosféře dosáhly v roce 2025 nových rekordů, což znamená další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.

Na milion částic vzduchu připadalo v roce 2025 v celosvětovém průměru 426,8 částic oxidu uhličitého. Před rokem 1750, tedy před nástupem průmyslové revoluce a masivního spalování fosilních paliv, jich bylo zhruba 280.

„Další rok, další rekord. Skleníkové plyny zadržují v atmosféře bezprecedentní množství tepla, což přispívá k extrémnějšímu počasí a s ním spojeným rizikům pro naši ekonomiku a společnost,“ uvedla zástupkyně generální tajemnice Světové meteorologické organizace Ko Barrettová v tiskové zprávě.

Barrettová rovněž upozornila, že posledních jedenáct let bylo nejteplejších v historii měření a tento trend bude pokračovat. „Oxid uhličitý má velmi dlouhou životnost, a proto bude ovlivňovat globální klima nikoli roky, nýbrž celá desetiletí a dokonce i staletí,“ dodala.

Podle nové analýzy mezinárodní humanitární organizace Oxfam je nejbohatší desetina procenta světové populace, tedy osm milionů lidí, zodpovědná za více emisí než 3,5 miliardy nejchudších dohromady. Jeden člověk z této skupiny nejbohatších podle Oxfamu přispěl k současným extrémním vlnám veder téměř čtyřistakrát více než průměrný příslušník chudší poloviny lidstva. Ve srovnání s celou subsaharskou Afrikou s jejími 1,3 miliardami obyvatel produkuje těchto osm milionů nejbohatších více než trojnásobné množství uhlíkových emisí.

„Klimatická krize bývá často popisována jako společný problém celého lidstva. Není tomu tak. Ti, kteří se na jejím vzniku podíleli nejméně, přicházejí o své domovy, úrodu a stále častěji i o život. Superbohatí si přitom mohou cestu z nebezpečí koupit — únikem do high-tech podzemních bunkrů, najímáním soukromých hasičských týmů a sjednáním soukromého pojištění — a z důsledků svého znečištění nakonec ještě aktivně profitují,“ uvedl výkonný ředitel Oxfamu Amitabh Behar. „Není to tragédie společného osudu, ale zločin extrémní nerovnosti,“ varoval Behar v tiskové zprávě Oxfamu.

Zrychlující klimatická změna

Tempo růstu koncentrace oxidu uhličitého se navíc od šedesátých let minulého století ztrojnásobilo. Tehdy přibývalo v atmosféře průměrně 0,8 částice na milion částic ročně, v letech 2011 až 2020 už to byly 2,4 částice. Mezi lety 2024 a 2025 přibylo 2,8 částice, tedy méně než o rok dříve, kdy koncentrace prudce vyskočila. Světová meteorologická organizace mírnější nárůst vysvětluje tím, že se v roce 2025 zotavily ekosystémy na pevnině, které pohlcují uhlík. V letech 2023 a 2024 je oslabil silný jev El Niño, který přinesl sucha a požáry.

„V roce 2026 můžeme očekávat další nárůst koncentrací v důsledku spalování fosilních paliv a nástupu silného jevu El Niño, který stejně jako v letech 2023 a 2024 ovlivní schopnost ekosystémů na pevnině pohlcovat uhlík,“ uvedla vědecká pracovnice Světové meteorologické organizace Oksana Tarasovová. „V měnícím se klimatu navíc roste i riziko, že oceány budou pohlcovat méně oxidu uhličitého,“ dodala.

Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí z letošního října povedou stávající klimatická opatření do konce století k oteplení o 2,8 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Cílem Pařížské klimatické dohody je přitom udržet oteplení výrazně pod dvěma stupni Celsia a usilovat o jeho omezení na 1,5 stupně.

Z katastrofy těží ti, kteří ji způsobují

Zpráva organizace Oxfam rovněž ukazuje, jak se klimatické katastrofy stávají stále výnosnějším obchodem. Celosvětový trh s pomocí a obnovou po katastrofách má podle ní do roku 2029 vyrůst ze 70 na 92 miliard dolarů ročně. Oxfam upozorňuje, že řada korporací profituje z odvětví přispívajících ke klimatickému kolapsu a zároveň z odvětví zabývajících se připraveností na katastrofy, obnovou a rekonstrukcí.

„Superbohatí nechávají planetu hořet a pak nám ostatním účtují hasicí přístroje,“ uvedl Behar. „Těží ze znečištění. Těží z katastrofy. A pak znovu těží z úklidu.“ Oxfam ve zprávě varuje, že se klimatické katastrofy stále častěji zneužívají k prosazování politických kroků, které prohlubují nerovnost. K tomu patří například privatizace klimatických opatření a veřejných služeb, zabírání půdy, deregulace a daňové úlevy ve prospěch nejbohatších. Výsledkem je podle něj začarovaný kruh nespravedlnosti — počet úmrtí v důsledku povodní je v zemích s větší nerovností sedmkrát vyšší.

Zástupci Oxfamu proto vyzvali vlády, které se zúčastní listopadového klimatického summitu OSN v turecké Antalyi, aby donutily bohaté znečišťovatele platit za své emise. Navrhuje trvalé daně pro superbohaté i pro firmy podnikající s fosilními palivy a vysoké daně na luxusní zboží s výraznoou uhlíkovou stopou, například na soukromá letadla. „Vlády musí ukončit spekulace s klimatickými katastrofami. Musí omezit vliv korporací při reakci na mimořádné události, při obnově a v potravinových systémech během katastrof,“ uvádí Oxfam ve své zprávě.