Společnost EP Group třetího nejbohatšího Čecha, oligarchy Daniela Křetínského, byla v roce 2025 vůbec nejšpinavější firmou v Evropě. Elektrárny a teplárny, které spadají pod Křetínského skupinu, totiž do ovzduší vypustily v úhrnu více emisí skleníkových plynů než kterákoli jiná společnost na kontinentu. Vyplývá to z analýzy Deníku Referendum, opřené především o data evropského systému obchodování s emisními povolenkami.

Křetínského energetické provozy loni vyprodukovaly 59 milionů tun emisí oxidu uhličitého, tedy nejvýznamnějšího ze skleníkových plynů, které ohřívají planetu. To je zhruba dvojnásobek toho, co ročně vypustí celý český energetický sektor.

Z poslední výroční zprávy skupiny se přitom o celkovém dopadu Křetínského firem na klima nic nedozvíme. Údaj o množství vypuštěných emisí v ní chybí — a to přesto, že jej společnost o rok dříve ještě uváděla.

Na opětovný dotaz, proč údaj o emisích skupina letos nezveřejnila, mluvčí Daniel Častvaj odpověděl, že vykazování emisí je do příštího roku stále ještě dobrovolné a jejich objem lze odvodit z klesajících nákladů na emisní povolenky. „Nic neskrýváme, emise masivně snižujeme,“ napsal Deníku Referendum Častvaj.

Rovněž nám napsal, že skupina tak činí „ jedním z nejrychlejších temp v Evropě“ a zároveň masivně investuje do „bezemisních a nízkoemisních zdrojů“.

Ani jedno tvrzení však nedoložil. Víme, že v rozporu se svým marketingem v minulých letech Křetínského podniky zaostávaly jak za evropským trendem snižování emisí v energetice, tak v poměru investic do čistých technologií oproti konkurenci.

„Pro investory, věřitele i veřejnost jde o zásadní informační mezeru, jelikož právě taková data tvoří základ pro posouzení rizik a rozhodnutí, jak se ke skupině postavit,“ komentuje samotné rozhodnutí Křetínského firmy nezveřejnit údaj o svých emisích David Němeček Slonim, expert na udržitelné finančnictví z poradenské společnosti Frank Bold.

Vymyká se to přitom běžné praxi podobných firem. „Podle globálního standardu pro podnikový klimatický reporting Greenhouse Gas Protocol je skupina EP Group povinna konsolidovat emise všech operací, nad nimiž vykonává kontrolu,“ vysvětluje Němeček Slonim.

Tři z deseti nejšpinavějších zdrojů v EU patří Křetínskému

V nechvalném prvenství Křetínský předstihl i giganty evropské energetiky, německou nadnárodní RWE a polskou polostátní Polska Grupa Energetyczna (PGE). V čele žebříčku největších znečišťovatelů zůstane, ať už se zohlední kterýkoli ze tří nejběžnějších způsobů kalkulace emisí: sečteme-li emise ze všech provozů, v nichž má podíl; přiřkneme-li mu jen tolik emisí, kolik odpovídá velikosti podílů Křetínského a jeho dlouhodobých spolumajitelů v daném zdroji; i započteme-li pouze provozy, o jejichž chodu rozhoduje.

Ještě větší náskok má Křetínský nad dvěma dalšími výraznými českými energetickými firmami. Zdroje polostátní skupiny ČEZ vypustily loni do ovzduší třináct milionů tun oxidu uhličitého, provozy společnosti Sev.en uhlobarona Pavla Tykače v České republice a Velké Británii deset milionů tun. Křetínského emise ve výši 59 tun tak několikanásobně přesahují emise obou firem.

V Křetínského portfoliu je kolem třiceti elektráren a tepláren spalujících fosilní paliva. Za dvě třetiny emisí celé skupiny ale zodpovídají pouhé čtyři z nich, všechny ve východním Německu. Tři z těchto čtyř navíc patří mezi desítku největších zdrojů oxidu uhličitého v celé Evropské unii.

Hnědé uhlí do těchto lužických elektráren dodávají Křetínského doly ve východním Německu, které z uhlobarona v posledních letech udělaly zároveň největšího těžaře uhlí v Evropě.

Právě tyto nejšpinavější elektrárny a hnědouhelné doly se přitom z velké části mají úplně uzavřít až v průběhu třicátých let, některé dokonce až v roce 2038. Modely Mezivládního panelu pro změnu klimatu či Mezinárodní agentury pro energii nicméně ukazují, že rozvinuté země musí spalování uhlí opustit nejpozději do roku 2030, nemáme-li překročit ještě relativně bezpečnou hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia.

Tyto nejvíce znečišťující doly a elektrárny Křetínský v posledních letech postupně přesunul do samostatné dceřinné společnosti EP Energy Transition. Jeho vlajková firma Energetický a průmyslový holding se tak nyní může na svém webu pyšnit, že prochází změnou „od fosilní minulosti na špičku udržitelnosti“, ačkoliv se Křetínský vyšvihl mezi špičku evropských znečišťovatelů.

Kvůli Křetínského loňským emisím může zemřít třináct tisíc lidí

Objem emisí, který Křetínského elektrárny vypustily loni, zapříčiní do konce století předčasné úmrtí zhruba třinácti tisíc lidí. Vyplývá to z vědecké metodiky, podle níž každých 4434 tun oxidu uhličitého vypuštěných do ovzduší přispěje ke globálnímu oteplení, které si vyžádá mezi lety 2020 a 2100 jeden lidský život.

Metodiku poprvé publikoval před pěti lety americký ekonom R. Daniel Bressler ve vědeckém časopise Nature Communications. Loni ji použily například britský The Guardian a americká ProPublica: ve společném článku na jejím základě spočítali, jaký dopad na úmrtnost bude mít obrat Trumpovy administrativy v klimatické politice.

Nejvíc obětí si teplotní změny vyžádají v chudých zemích Afriky a jižní Asie. Extrémní vedra tam souží obyvatele už dnes, na další oteplování tyto státy nejsou připravené — a na emisích, které je způsobují, se přitom podílejí jen nepatrně.

Ohroženy jsou napříč zeměmi zejména některé konkrétní skupiny: lidé pracující venku, lidé bez domova a další, kdo tráví čas v nechlazených prostorách, dále děti a senioři a také lidé s tělesným postižením a chronicky nemocní.

Model počet úmrtí přitom spíše podhodnocuje. Zahrnuje totiž jen úmrtí zapříčiněná přímo horkem — například v důsledku úpalu —, a naopak od nich odečítá životy zachráněné tím, že lidé budou méně vystaveni chladu.

Nepočítá tedy s úmrtími, k nimž změny klimatu povedou méně přímočaře: například se suchy, lesními požáry, nižšími výnosy plodin, povodněmi či hurikány. I k nim ale podle vědců prodlužování spalování fosilních paliv energetickými společnostmi povede.