Vlny veder, sucho, úmrtí způsobená vysokými teplotami i zničená úroda — letošní léto v Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Země západní Evropy nikdy nezaznamenaly tak vysoké teploty jako mezi začátkem letošního června a koncem srpna.

První vlny veder přišly do Evropy už v květnu a pokračovaly po celé léto. V srpnu panovalo v Evropě rozsáhlé sucho, které v některých případech přetrvávalo už od května. Ve všech suchých oblastech byly průtoky hlavních evropských řek mimořádně nízké, včetně evropských veletoků Rýna, Dunaje a Dněpru.

Srpen 2026 byl pak společně s červencem 2023 celosvětově nejteplejším měsícem, jaký klimatické záznamy pamatují; globální teploty dosáhly hodnoty o 1,65 stupně Celsia vyšší než v předindustriální éře. Podle služby Copernicus jde o důsledek globálního oteplování poháněného spalováním fosilních paliv a působením velmi silného jevu El Niño v Tichém oceánu.

„Letošní srpen je výjimečný nejen proto, že padl další teplotní rekord, ale proto, že zaznamenáváme rekordní údaje u několika složek klimatického systému zároveň,“ komentovala klimatoložka Samantha Burgessová, vedoucí pracovnice služby Copernicus.

El Niño posiluje klimatický rozvrat

Podle Burgessové má na růst teplot vliv i mimořádně silný klimatický jev El Niño. Jde o teplou fázi přirozeného klimatického cyklu v Tichém oceánu.

Během fáze El Niño se voda ve střední a východní části Tichého oceánu výrazně oteplí a teplá voda se přesouvá směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Z teplejšího oceánu se do atmosféry odpařuje více vody, což zvyšuje množství vodní páry v ovzduší a mění rozložení srážek i atmosférického proudění. Nad východním Pacifikem pak mohou vznikat silnější srážky a bouřkové systémy.

El Niño však neovlivňuje jen počasí v Jižní Americe. Střídání jevů El Niño a La Niña dokáže měnit klimatické podmínky v různých částech planety a ovlivnit globální teplotu o několik desetin stupně Celsia.

„El Niño přispívá k dalšímu zvyšování teplot, avšak k těmto rekordům dochází v klimatických podmínkách, které byly již zásadně změněny desetiletími spalování fosilních paliv, což naší planetu oteplilo a nadále otepluje,“ vysvětlila Burgessová.

Důsledky spalování fosilních paliv a jevu El Niño jsou podle Burgessové patrné na silných a delších vlnách veder, epizodách sucha či četnějších lesních požárech. Epizody výjimečně teplé vody pak ničí podmořské ekosystémy.

Změnou klimatu posílené extrémy počasí pak měly zásadní dopad na zdraví lidí i zemědělství. Podle dosavadních odhadů lze letošním letním vlnám veder v Evropě přičíst přibližně 35 tisíc úmrtí. Evropští zemědělci zaznamenali jednu z nejhorších sklizní za poslední roky. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN jsou ceny potravin nejvyšší od roku 2023 kvůli vlnám veder, suchu a zdražování energií.

Nejde o nový normál

Podle klimatologů přitom emise skleníkových plynů z fosilních paliv i nadále rostou. Každý další rok tak do atmosféry přidáváme další tuny emisí, které posilují globální oteplování. Podle klimatoložky Clair Barnesové z Imperial College v Londýně tedy nelze hovořit o vlnách veder a suchu jako o novém normálu. „Dokud budeme spalovat fosilní paliva, rekordy budou padat dál a s nimi přijdou i extrémy počasí, jimž se nebudeme schopni přizpůsobit,“ komentovala situaci Barnesová pro britskou BBC.

Podle nové studie týmu klimatologů vedeného doktorem Samem Abernethym je klíčové zastavit oteplování co nejdříve, jelikož hrozí kolaps klíčových klimatických systémů. Například roztátí ledových příkrovů v Grónsku a Antarktidě, permafrostu nebo proměna Amazonského pralesa v savanu by změnily parametry celého klimatického systému planety. Klimatický systém by se tak mohl dostat do stavu, jehož důsledky už by nebylo možné spolehlivě předvídat ani zvládat.

Před překročením „bodu, od kterého není návratu“, varovala tento rok i další odborná studie. Tým klimatologů v čele s Williamem J. Ripplem tvrdí, že kromě častějších extrémů počasí čeká svět při pokračujícím oteplování i rychlé změny celkových klimatických podmínek.