Počeradská uhelná elektrárna — největší a nejplýtvavější v České republice — může skončit bez náhrady, zdrojů je dost i bez ní. Ve Chvaletické elektrárně je nutné řešit náhradu dvou bloků ze čtyř, ne kvůli nedostatku elektřiny, ale kvůli podpůrným službám pro fungování soustavy. A kvůli zásobování elektřinou není potřeba udržovat ani třetí velkou uhelnou výrobnu z portfolia miliardáře Pavla Tykače — teplárnu Kladno. Jestli a jak dlouho bude potřeba ji nechat v chodu, záleží jen na vyřešení náhrady dodávek tepla.

Provozovatel přenosové elektroenergetické soustavy ČEPS ve své bedlivě sledované zprávě potvrdil to, co ekologické organizace spočítaly (například v analýze Hnutí DUHA na datech roku 2023) a říkají léta. Stejně tak potvrdil nedávnou studii think—tanku Fakta o klimatu, která modelovala odstavení třech Tykačových elektráren na aktuálních datech a za simulace nepříznivých podmínek z hlediska počasí i odstávek jiných zdrojů.

Pokud se do termínu plánovaného odstavení Chvaletic (tedy někdy do začátku roku 2027) nepodaří potřebné podpůrné služby nahradit, je podle zákona možné provoz nařízením prodloužit, bude to však jen dočasné a hodně drahé řešení. Proto je nutné, aby Energetický regulační úřad velmi přísně posoudil, jakou ztrátu a přiměřený zisk budou za provoz dvou bloků ve Chvaleticích chtít.

Ač jejich občasný provoz samozřejmě způsobí daleko menší zátěž pro životní prostředí než dosavadní fungování, mohl by také přinést i nepřiměřený zisk, na nějž je jejich kontroverzní majitel Pavel Tykač zvyklý třeba z těžby státem vlastněného hnědého uhlí.

Konec výmyslům

Je zároveň klíčové okamžitě začít řešit náhradu, kterou i ČEPS velmi konkrétně navrhuje. Jde o několik technických opatření, jež mohou v budoucnu umožnit úplné odstavení výrobní části elektrárny Chvaletice. Také je potřeba myslet na zaměstnance a zaměstnankyně elektráren, kteří si nyní zaslouží pomoc státu s hledáním nového uplatnění, protože odvedli nezbytnou práci pro českou společnost. Hnutí DUHA už dříve navrhlo, aby byli zahrnuti do nařízení vlády o výsluhových příspěvcích, na jaké mají nárok nyní pouze horníci.

Sdělení ČEPSu ukončilo pohádku, kterou nám roky vyprávěli příznivci uhlí i Tykačova PR mašinérie, o tom, že bez jejich uhelek nebude elektřina. Bude. Stejně tak, jako republika nezmrzla kvůli zachování těžebních limitů na velkolomu Československé armády.

To však neznamená, že by byl problém s uhlím vyřešen. V první řadě je nutné nezaměňovat odstavení několika zařízení firmy Sev.en s úplným koncem uhlí v ČR. I po vypnutí Počerad a Chvaletic zůstane v síti řada uhelných zdrojů, které často dodávají i teplo nebo se jedná vyloženě o teplárny s kombinovanou výrobou. Tyto zdroje nelze jednoduše odstavit, protože ve městech nemají v dodávkách tepla žádnou rychlou alternativu.

Velká část z nich se jistě transformuje na jiná paliva, ať už se jedná o plyn, biomasu či odpady. Stát na to ostatně výrazně přispívá pomocí peněz získaných prodejem emisních povolenek. Ještě několik let to ale potrvá. Například velká teplárna Mělník, která zásobuje Prahu, bude spalovat uhlí na teplo i elektřinu, dokud je nebude vyrábět v nových zdrojů. Zároveň do té doby poběží elektrárna Ledvice, protože musí spalovat méně kvalitní část uhlí z velkolomu Bílina, aby Mělník (i další teplárny) mohly spalovat to kvalitnější. Většinově státní ČEZ, který je majitelem Ledvic i Mělníka a provozovatelem velkolomu Bílina, sám tvrdí, že s uhlím ještě nekončí. Což by platilo tím spíš, kdyby byla jeho výroba plně zestátněna, jak plánuje nová vláda.

Stavme obnovitelné zdroje

Konec uhlí se ovšem nevyhnutelně blíží i tak. Oznámení Pavla Tykače či celoevropské výhledy tzv. zdrojové přiměřenosti s ohledem na odklon od uhlí musíme brát jako vážné varování a pobídku k urychlené výstavbě obnovitelných zdrojů (zejména větrných, které jsou zdrojem nejlevnější elektřiny i v noci a v zimě), baterií a dalších akumulačních technologií.

Stejně tak je to impulz k posilování přeshraničních propojení mezi státy, která umožňují snadněji přenášet levnou elektřinu z obnovitelných zdrojů, a tím snižovat ceny a předcházet nedostatku. Energetika také musí využívat moderní metody, jako je chytré řízení spotřeby, které přesouvá odběr elektřiny do období přebytků, a tedy i nízkých cen. Doplněním reakce na budoucí konec uhlí je výstavba bioplynových stanic na odpady a plynových zdrojů, přičemž zemní plyn bude čím dál více nahrazován biometanem a vodíkem vyráběným v době solárních a větrných přebytků.

Je dobře, že autorita ČEPS utnula snahy o vyvolání paniky v souvislosti s oznámením o konci Počerad a Chvaletic, a zamezil tak unáhlenému spuštění penězovodu z našich peněženek do kapsy uhlobarona Tykače. Bylo by však užitečné, aby tento případ byl i zásadním obratem v českém otálení s opravdu rychlým rozvojem větrných a dalších moderních elektráren. Třeba jako v Polsku, které se stalo evropským tygrem ve slunci i větru.