Z kopce nad lesem v brněnských Bohunicích člověk vidí celé město jako na dlani. Přes den si sem místní chodí zaběhat, projít se s dětmi, zkrátka se po dni stráveném v ruchu města nabažit přírody a ticha. To v zimě, jakmile se začne smrákat, prořezává naléhavé krákání.

„My jsme tu už podruhé za týden, to je taková nádhera, lepší jak televize!“ pochvaluje si černovousý třicátník, který v březnový podvečer přešlapuje na vrcholu kopce se svým kamarádem. „Nejlepší ptáci! Viděl jsem je i v Českých Budějovicích a v Chrudimi, ale to, co je tady, jsem nikde jinde ještě neviděl,“ pokračuje muž, zatímco se na šerém nebi nad lesem rýsují první provazce temných ptačích hejn.

Bohunický les platí za poslední velké jihomoravské nocoviště havranů polních, kteří k nám na zimu přilétají z Ruska a Běloruska. Nocují tu společně s místní populací zvláště chráněných kavek obecných. V zimě tak les představuje útočiště až patnácti tisíc černých opeřenců.

„Patří k vůbec nejchytřejším ptákům. Hodně spolu komunikují, mají svou kulturu — jakmile některý z nich něco vynalezne, předají si to v komunitě. Jsou to všežravci a jedí i odpadky — přezdívá se jim proto zdravotní policie. Havraní hejna zároveň představují kulturní fenomén: fascinují básníky i malíře,“ zaujatě líčí Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, který sem s kolegy chodí každé dva týdny ptáky sčítat.

„Společnost lidí vyhledávají opravdu rádi. Jako by nám chtěli připomenout, že na světě nejsme sami. Ale my se jim za to odvděčujeme dost ošklivě,“ říká.

Sci-fi projekt lanovky zdolávající sedmdesátimetrové převýšení

„Ošklivým odvděčováním“ má Sychra na mysli mimo jiné projekt brněnské lanovky, která by měla vést skrze bohunický les. O lanovce mezi Pisárkami a univerzitním kampusem sní různorodí brněnští politici, kteří zrovna třímají ve městě moc, už více než deset let. A to přesto, že se bohunický les nerozkládá na bůhvíjak strmém svahu — převýšení na plánované, 1,7 kilometru dlouhé, trase lanovky činí pouhých jednasedmdesát metrů.

Deklarovaným účelem lanovky, která má představovat integrovanou součást MHD, je zefektivnění dopravy k univerzitnímu kampusu. V roce 2017 brněnské zastupitelstvo pod vedením Petra Vokřála (ANO) schválilo usnesení, dle něhož jsou stavba lanovky a prodloužení tramvajové tratě do kampusu součástí strategického plánu města. Stavbou lanovky pak pověřilo Dopravní podnik města Brna.

V roce 2021 projekt lanovky prošel krajským zjišťovacím řízením. To vedlo k rozhodnutí, podle něhož projekt neovlivní životní prostředí „významně negativně“, a tudíž nemusí procházet posuzováním vlivů na životní prostředí — EIA. O rok později projekt lanovky získal stavební povolení od Drážního úřadu v Olomouci.

Proti povolení se nicméně odvolali místní občané a Masarykova univerzita. O jejich námitkách stejně jako o osudu stavebního povolení nyní rozhoduje Ministerstvo dopravy.

„O lanovce se sice mluví deset let, ale lidé okolo mě tento projekt považovali za sci-fi,“ popisuje Sychra, jak ho zaskočilo, když se na začátku letošního roku z webu města dozvěděl, že projekt lanovky „vypadá dost rozjetě“, a že dokonce „v tichosti proběhlo zjišťovací řízení“. I tomu se podivuje: „U tak velkého nákladného projektu je standardem posuzování vlivů na životní prostředí — EIA, zejména má-li narušit biotopy zvláště chráněných druhů.“

Vždyť tady se nebude dát žít

Sychra připouští, že havrani jsou „do jisté míry přizpůsobiví“ — a nelze proto s jistotou prohlásit, jak moc jejich populaci případná stavba lanovky uškodí. Jak podotýká, vedle jednoho ze tří havraních shromaždišť v bohunickém lese letos začala jiná, drobnější výstavba, na niž ptáci zareagovali přesunem na zbylá dvě shromaždiště. Obě tato shromaždiště má přitom protínat trasa lanovky.

„Jisté je, že jak výstavba, tak provoz lanovky by jim vadil, a to jak při ranním rozletu, tak při večerním sletu. Ptákům vadí i vibrace — a lanovka bude hlučná a osvětlená. Hrozí také, že budou umírat kvůli kolizím s dráty,“ vysvětluje Sychra. Havranů přitom po celé Evropě ubývá, a to vinou intenzivního zemědělství, nebo dokonce úmyslného pronásledování lidmi, kterým vadí havraní krákání.