Z kopce nad lesem v brněnských Bohunicích člověk vidí celé město jako na dlani. Přes den si sem místní chodí zaběhat, projít se s dětmi, zkrátka se po dni stráveném v ruchu města nabažit přírody a ticha. To v zimě, jakmile se začne smrákat, prořezává naléhavé krákání.

„My jsme tu už podruhé za týden, to je taková nádhera, lepší jak televize!“ pochvaluje si černovousý třicátník, který v březnový podvečer přešlapuje na vrcholu kopce se svým kamarádem. „Nejlepší ptáci! Viděl jsem je i v Českých Budějovicích a v Chrudimi, ale to, co je tady, jsem nikde jinde ještě neviděl,“ pokračuje muž, zatímco se na šerém nebi nad lesem rýsují první provazce temných ptačích hejn.

Bohunický les platí za poslední velké jihomoravské nocoviště havranů polních, kteří k nám na zimu přilétají z Ruska a Běloruska. Nocují tu společně s místní populací zvláště chráněných kavek obecných. V zimě tak les představuje útočiště až patnácti tisíc černých opeřenců.

„Patří k vůbec nejchytřejším ptákům. Hodně spolu komunikují, mají svou kulturu — jakmile některý z nich něco vynalezne, předají si to v komunitě. Jsou to všežravci a jedí i odpadky — přezdívá se jim proto zdravotní policie. Havraní hejna zároveň představují kulturní fenomén: fascinují básníky i malíře,“ zaujatě líčí Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, který sem s kolegy chodí každé dva týdny ptáky sčítat.

„Společnost lidí vyhledávají opravdu rádi. Jako by nám chtěli připomenout, že na světě nejsme sami. Ale my se jim za to odvděčujeme dost ošklivě,“ říká.

Sci-fi projekt lanovky zdolávající sedmdesátimetrové převýšení

„Ošklivým odvděčováním“ má Sychra na mysli mimo jiné projekt brněnské lanovky, která by měla vést skrze bohunický les. O lanovce mezi Pisárkami a univerzitním kampusem sní různorodí brněnští politici, kteří zrovna třímají ve městě moc, už více než deset let. A to přesto, že se bohunický les nerozkládá na bůhvíjak strmém svahu — převýšení na plánované, 1,7 kilometru dlouhé, trase lanovky činí pouhých jednasedmdesát metrů.

Deklarovaným účelem lanovky, která má představovat integrovanou součást MHD, je zefektivnění dopravy k univerzitnímu kampusu. V roce 2017 brněnské zastupitelstvo pod vedením Petra Vokřála (ANO) schválilo usnesení, dle něhož jsou stavba lanovky a prodloužení tramvajové tratě do kampusu součástí strategického plánu města. Stavbou lanovky pak pověřilo Dopravní podnik města Brna.

V roce 2021 projekt lanovky prošel krajským zjišťovacím řízením. To vedlo k rozhodnutí, podle něhož projekt neovlivní životní prostředí „významně negativně“, a tudíž nemusí procházet posuzováním vlivů na životní prostředí — EIA. O rok později projekt lanovky získal stavební povolení od Drážního úřadu v Olomouci.

Proti povolení se nicméně odvolali místní občané a Masarykova univerzita. O jejich námitkách stejně jako o osudu stavebního povolení nyní rozhoduje Ministerstvo dopravy.

„O lanovce se sice mluví deset let, ale lidé okolo mě tento projekt považovali za sci-fi,“ popisuje Sychra, jak ho zaskočilo, když se na začátku letošního roku z webu města dozvěděl, že projekt lanovky „vypadá dost rozjetě“, a že dokonce „v tichosti proběhlo zjišťovací řízení“. I tomu se podivuje: „U tak velkého nákladného projektu je standardem posuzování vlivů na životní prostředí — EIA, zejména má-li narušit biotopy zvláště chráněných druhů.“

Vždyť tady se nebude dát žít

Sychra připouští, že havrani jsou „do jisté míry přizpůsobiví“ — a nelze proto s jistotou prohlásit, jak moc jejich populaci případná stavba lanovky uškodí. Jak podotýká, vedle jednoho ze tří havraních shromaždišť v bohunickém lese letos začala jiná, drobnější výstavba, na niž ptáci zareagovali přesunem na zbylá dvě shromaždiště. Obě tato shromaždiště má přitom protínat trasa lanovky.

„Jisté je, že jak výstavba, tak provoz lanovky by jim vadil, a to jak při ranním rozletu, tak při večerním sletu. Ptákům vadí i vibrace — a lanovka bude hlučná a osvětlená. Hrozí také, že budou umírat kvůli kolizím s dráty,“ vysvětluje Sychra. Havranů přitom po celé Evropě ubývá, a to vinou intenzivního zemědělství, nebo dokonce úmyslného pronásledování lidmi, kterým vadí havraní krákání.

„Zároveň v důsledku oteplování klesají počty zimující populace. Na Brněnsku havrani nocují více než sto dvacet let. V Knížecím lese u Židlochovic jich dříve nocovalo až sto tisíc — a dnes jich na zdejším nocovišti máme desetkrát míň. Je to zranitelný druh. Lanovka by mohla být posledním důvodem, kvůli němuž tu přestanou zimovat zcela,“ líčí ornitolog.

V bohunickém lese, který představuje vůbec nejrozsáhlejší lesní porost v blízkosti brněnského centra, přitom žije dalších osmdesát ptačích druhů — sedmadvacet z nich jsou druhy zvláště chráněné, například krahujec obecný, ledňáček říční, ostříž lesní, slavík obecný či vlha pestrá. Ty všechny bude stavba a provoz lanovky fatálně rušit, a to zvláště v době hnízdění.

Křížení drátů nad řekou Svratkou ohrozí především vodní ptáky, obzvláště vysoko létající vrubozobé, jakými jsou třeba zvláště chránění morčák velký či čírka obecná. Další hrozbu pro ptáky představují srážky se skleněnými plochami na zastávkách lanovky.

Bohunický les má navíc zásadní význam pro ochlazování mikroklimatu ve městě. „Zrušili jeden z mála mokřadů ve městě, ruší se zahrádky na Kraví hoře nebo Červeném kopci. A průmyslová zóna, ten obrovský tepelný ostrov na teplotní mapě města, mezitím roste. Chápu, že je třeba město zahušťovat namísto jeho rozrůstání, ale zeleň ve městě nutně potřebujeme. Vždyť tady se nebude dát žít, všude se staví!“ spílá Sychra.

V polovině února Česká společnost ornitologická spolu s Českým svazem ochránců přírody, Nesehnutím a organizací Limity jsme my zveřejnila petici proti výstavbě lanovky, pod níž se k dnešnímu dni sešlo víc než tři a půl tisíce podpisů. Zároveň ornitologové uspořádali pro veřejnost exkurzi společného pozorování večerního sletu ptáků, na kterou přišly dvě stovky lidí. V plánu jsou happeningy, petiční stánky, jarní vítání ptačího zpěvu, k odporu proti lanovce se hodlají přidat také hudebníci či malíři.

„Na kompromis přistoupit nehodlám. Naše aktivity skončí v momentě, kdy bude projekt zamítnutý jako celek,“ tvrdí Sychra. Pokud Ministerstvo dopravy stavební povolení občanským námitkám navzdory schválí, hodlá Česká společnost ornitologická podat správní žalobu na Drážní úřad v Olomouci, který povolení udělil.

Zjišťovací řízení jsou zpravidla formalita

Město, respektive vládnoucí koalice a dopravní podnik, nepřestává namítat, že projekt dostal z ekologického hlediska zelenou od kraje ve dva roky starém zjišťovacím řízení — a že v jeho rámci se ochránci přírody neozvali. Miroslav Patrik, předseda spolku Dětí Země, který má s účastí ve správních řízeních bohaté zkušeností, to ovšem uvádí na pravou míru: „Zjišťovací řízení jsou zpravidla formalita, jejichž výsledek záleží na dvou faktorech: aktivitě občanů a osvícenosti úředníka. Pokud se ve zjišťovacím řízení nikdo neozve, pragmatický úředník všechno opíše a projekt do posuzování EIA zkrátka nepošle.“

Jediným zdrojem informací o právě probíhajících zjišťovacích řízeních jsou přitom úřední desky dotčeného kraje a městských částí. Ve zjišťovacím řízení ohledně projektu brněnské lanovky se ozvalo 221 místních obyvatel, kteří ve svých námitkách láteřili na dopady na kvalitu jejich bydlení: zvýšený hluk či ztrátu soukromí v důsledku kabinek projíždějících jim pod okny. Případně upozorňovali na rozpor s územním plánem, dle něhož má bohunický les zůstat klidovou zónou.

Místní lidé v ulici Netroufalky, u níž má stát mezistanice lanovky Kampus, se se svými názory na projekt nijak netají. Jak mě ujistila blondýna schovávající se před mrholením do šátku Louis Vuitton: „Tady to nikdo nechce. Bude to tu hučet, a ještě kvůli tomu vykácejí les.“

Ani seniorka s průzračně modrýma očima neskrývala své rozhořčení: „Když pomineme, jaká je to oázka, ten lesíček, tak je to nepotřebný. Ať si klidně postaví lanovku na Špilberk, ale tady? Centrum dopravy je jinde. A co to je za nápad, že to má vést do nemocnice? Jakože si nemocní užijí poslední výlet lanovkou?“ Usměvavý muž, který trávil odpoledne venku s kudrnatým synkem a dětskou tříkolkou, ji doplnil v podobném duchu: „Peníze si můžou vyhazovat, jak chtějí, ale na přírodu nikdo nemyslí!“

Jak však upozorňuje Miroslav Patrik, předseda Dětí Země: „Dopady na bydlení místních lidí jsou pro úřad marginálie. Chybou je, že se obyvatelé nespojili se spolky. A chybovaly i spolky, které se zaměřují na ochranu životního prostředí a které úřední desky sledují. Zároveň je pravda, že takto velká stavba měla jít rozhodně do řízení o hodnocení vlivů na životní prostředí — EIA, ale úředníci si evidentně nechtěli pálit prsty a brzdit to,“ usuzuje.

To koneckonců potvrzuje i Sychra. „Úřední desky a probíhající zjišťovací řízení sledujeme, ale není v našich silách uhlídat všechno. Když se k nějakému řízení vyjadřujeme, v devadesáti procentech jsme spolu s úřady jediní, kdo záměr připomínkuje,“ vrací se k výtce města, že se ornitologové neozvali včas.

Mobilita havranů versus mobilita na „event“ v hale

O přítomnosti největšího nocoviště havranů na jižní Moravě úředníci krajského odboru životního prostředí, zodpovědní za výsledek zjišťovacího řízení, nic netušili. Vycházeli totiž především z Hodnocení vlivu zásahu na zájmy ochrany přírody Lanová dráha Pisárky-Kampus, který pro Dopravní podnik města Brna vypracoval v roce 2020 Vladimír Melichar z Karlovarského kraje.

„Kousek odtamtud bydlím a hnízdiště havranů je od trasy lanovky vzdáleno asi kilometr. Kácet budeme málo, pouze v místě sloupů, a lanovka povede nad úrovní veškerých vzrostlých stromů. Rakousko a Švýcarsko kácí v Alpách, takže za mě je tohle nafouklá bublina,“ brání lanovku radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Na námitku, že mimo trasu lanovky leželo pouze jedno ze tří shromaždišť havranů v brněnském lese a že to havrani používat přestali, protože se vedle něj začalo stavět, Kratochvíl reaguje: „Tomu se s prominutím říká mobilita. Na celým světě, když se někde postaví továrna, tak proběhne mobilita lidí a určitě existuje i mobilita havranů.“

Jak ve svých výtkách nastínili už obyvatelé, dopadem na životní prostředí výčet sporů ohledně projektu lanovky nekončí. Pochybuje se také o tom, jaký smysl dává projekt dopravně. „Před deseti lety panovala v místě naprosto odlišná dopravní situace. Dnes na kampus jezdí dvě trolejbusové linky a byla tam prodloužená šalina. Lanovka není nic jiného než pomníček dopravního podniku,“ komentuje potřebnost lanovky Robert Vlček ze sociálně ekologické organizace Nesehnutí.

Je pravda, že během dopravních špiček trolejbusy občas nabírají zpoždění v zácpách. Je však nepravděpodobné, že lidé cestující na kampus raději v půlce cesty přestoupí na lanovku, místo aby se do cíle svezli podobně rychlým přímým spojem.

Doba, kterou jede trolejbus mezi stanicemi Lipová a Univerzitní kampus, jež má lanovka spojovat, trvá podle jízdního řádu devět minut. Lanovka má být jen o pár minut rychlejší. Město přitom v tuto chvíli nemá zpracováno porovnání různých variant řešení dopravní situace v místě. „Nikdo se nezabýval tím, že dopravu by šlo posílit i přímou linkou z Mendelova náměstí, která by vedla skrze tunel, nikoliv přes Pisáreckou ulici,“ upozorňuje opoziční zastupitelka Jasna Flamiková (Zelení).

Opoziční zastupitel Marek Lahoda (Piráti) v této věci podával na zastupitelstvu interpelaci, v níž se dotazoval, kolik peněz by stálo zajistit parciální trolejbus, který by na kampus jezdil právě přilehlým tunelem — parciální trolejbusy, které mohou díky hybridnímu pohonu ujet část cesty mimo trolejové vedení, už Brno koneckonců má. Zároveň upozorňuje, že zácpy v Pisárecké vznikají vinou aut, „která mohou klidně jezdit tunelem a nezpomalovat tak trolejbus na Pisárecké“.

„Lanovky jsou skvělý vynález, když je někde velké převýšení. Ve výškově členitých městech se běžně používají. Dává však lanovka smysl v této lokalitě? Podle nás v dopravním smyslu ne, je to zkrátka drahá atrakce,“ doplňuje Lahoda.

Radní pro dopravu Kratochvíl, který se hned v úvodu telefonátu představuje jako „duchovní otec projektu“, lanovku nepřestává velebit jako součást moderního a udržitelného „smart city“. „Pardon, ale já to nevnímám jako atrakci, ale jako další dopravní mód, který rozmělní dopravu. Buď auta vpustíme do města, anebo vpustíme lidi do veřejné dopravy,“ argumentuje.

Hlavní roli v jeho argumentaci nehraje ani tak otázka dopravy na kampus. Tvrdí, že lanovce dřív nefandil, dokud město nezačalo stavět multifunkční halu za několik miliard, u níž má stát i jedna z mezistanic lanovky. Na konečné zastávce lanovky přitom město plánuje vybudovat parkoviště.

V Kratochvílových představách proto mimobrněnští návštěvníci akce, která se bude konat v hale, přijedou autem ke konečné stanici lanovky, zaparkují a na event se svezou lanovkou. „Lanovka by pojala dva tisíce lidí za hodinu, to by byla eliminace tisíce aut, co by jinak vjely do města. A není nic ekologičtějšího než elektrická lanovka,“ pokračuje nadšeně.

Takový argument by ovšem dával smysl, kdyby vedle haly zároveň nerostlo obrovské parkoviště pro třináct set aut. „Strašné plýtvání prostorem. Tam měly stát byty nebo třeba park,“ posteskne si Lahoda s tím, že parkoviště mohlo vzniknout pod zemí. Ale hlavně: proč by návštěvník akce v hale nenechal pohodlně své auto zaparkovat přímo vedle ní, a místo toho se přepravoval lanovkou?

Jak se zachází s veřejnými prostředky

Poslední zásadní důvod kritiky projektu brněnské lanovky pak představuje otázka nákladů. Zatímco v deset let starých počátečních úvahách se počítalo s cenou okolo 200 milionů korun, nyní by lanovka měla stát téměř miliardu.

A to v situaci, kdy Brno vloni schválilo více než dvoumiliardový úvěr na stavbu již zmíněné multifunkční haly za několik miliard a kdy již několik let odkládá výstavbu Janáčkova kulturního centra. „Náklady nás zaskočily,“ připouští Kratochvíl.

„Na přípravě projektu se podílejí zahraniční společnosti, know-how máme zvenku, lanovky Češi zkrátka neumí,“ vysvětluje, ačkoliv technickou studii lanovky stejně jako ostatní podklady zpracovaly brněnské společnosti. Dušuje se, že z vlastních peněz město lanovku stavět nebude: lanovka se bude ucházet o dotace z unijních fondů, pravděpodobně z Operačního fondu Doprava či Elektromobilita.

Jak nicméně v médiích uznali zástupci dopravního podniku, lanovky nepatří mezi typ projektů, na něž by se peníze z unijních fondů získávaly snadno. „A vytunelování Operačního fondu Elektromobilita je nesmysl, ten má sloužit k zavádění koncepčních řešení zelené dopravy ve městě, ne že si za miliardu vypálíme lanovku na okraji Brna,“ komentuje budovatelské plány Robert Vlček ze sociálně ekologické organizace Nesehnutí.

„Je to další z příkladů, jak špatně se zachází s veřejnými prostředky. Investuje se do megalomanských zbytečných projektů, místo aby šly peníze třeba na řešení klimatické krize nebo krize s bydlením,“ dodává.

Město přitom k projektu nedisponuje žádnou ekonomickou rozvahou. „Což je zvláštní, protože pokud budou chtít získat dotaci, budou muset ekonomickou analýzu doložit,“ upozorňuje opoziční zastupitelka Flamiková, která o ekonomickou rozvahu žádala interpelací.

„Snad to neprojde. Brno naštěstí věčně nemá na projekty peníze,“ souhlasí černovousý třicátník při večerním čekání na havrany. „Na nemocnice nejsou peníze, na školství nejsou peníze, na Janáčkovo kulturní centrum nejsou peníze, zácpy tu jsou, u Svratky dřív rostly stromy, teď se tam něco staví,“ hudruje, zatímco jeho mladší kamarád pokorně přikyvuje.

„Jen si to představte, mít tamhle balkon a moct tohle pozorovat každý den,“ nepřestává muž nadšeně brebentit. Černí opeřenci se mezitím slétají na střechu výškové rezidenční budovy za našimi zády. Jako by snad chtěli jejím obyvatelům poděkovat, že se proti projektu, který by je připravil o jejich zimní přístav, bouří.