Klimatická žaloba neobstála, nečinnost je ale protiústavní, rozhodl Ústavní soud
Matěj MoravanskýV dnešním rozhodnutí Ústavní soud zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba a dalších stěžovatelů na česká ministerstva za údajně nedostatečná opatření proti změnám klimatu. Podle Ústavního soudu ale musí stát klima chránit.
Plénum Ústavního soudu dnes v Brně jednomyslně zamítlo ústavní stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek a další stěžovatelé a stěžovatelky se od roku 2021 u správních soudů domáhali toho, aby česká ministerstva přijala účinná opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, a tím ochránila jejich práva ohrožená klimatickou krizí.
„Přestože Ústavní soud stížnosti stěžovatelů nevyhověl, nijak nezpochybňuje existenci člověkem vyvolané klimatické změny, stejně jako skutečnost, že je naléhavě třeba na klimatickou změnu reagovat,“ uvedl Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí.
Zástupci spolku Klimatická žaloba jsou z rozhodnutí zklamaní. „Rozhodnutí Ústavního soudu nás mrzí, ale respektujeme ho,“ uvedl v tiskové zprávě Vincenc Bouček, radní spolku. Spolek podal žalobu v roce 2021. Uspěla nejprve u Městského soudu v Praze, ale jeho rozsudek zrušil Nejvyšší správní soud. Vůči tomuto rozhodnutí podal spolek Klimatická žaloba dnes zamítnutou ústavní stížnost.
Nečinnost ohledně klimatu je protiústavní
Ústavní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že zákonná úprava, která by vymezovala povinnosti ministerstev ohledně ochrany klimatu, chybí. Proto nelze ministerstva žalovat. V nálezu však zároveň Ústavní soud uvedl, že nečinnost parlamentu ohledně přijetí takové legislativy může být protiústavní.
„Ústavní soud dnes uznal závažnost klimatické krize a poukázal na chybějící klimatickou legislativu v České republice,“ okomentoval radní spolku Klimatická žaloba Jakub Zamouřil rozhodnutí soudu v tiskové zprávě.
„Vážíme si důležitosti, kterou Ústavní soud naší věci od počátku přisuzoval, i když vzhledem k chybějícím zákonům paradoxně rozhodl v náš neprospěch. Bohužel jsme v situaci, kdy stát svou nečinností porušuje naše základní lidská práva a současně v našem právním systému proti tomuto jednání neexistuje ochrana,“ řekl Zamouřil.
Podle právničky kanceláře Frank Bold Laury Otýpkové se Ústavní soud nedržel dnes již převládajícího názoru soudů v zahraničí, například v Německu, Maďarsku, Nizozemsku nebo stanoviska Evropského soudu pro lidská práva. „Všechny jmenované soudy potvrdily, že ochrana před nebezpečnou změnou klimatu je povinností států, která vyplývá přímo z pozitivních závazků státu chránit lidská práva,“ uvedla Otýpková v tiskové zprávě spolku Klimatická žaloba.
Cesta zůstává otevřená
Sám soud však cestu dalším žalobám neuzavřel. „Dnešním rozhodnutím Ústavní soud do budoucna nijak nepředjímá eventuální úspěšnost jiných žalobních typů nebo klimatických sporů, ať už na poli veřejného či soukromého práva,“ uvedl soud na svých stránkách.
Soud se tak věnoval jen předmětu žaloby samotné, nikoliv obecnými otázkami ohledně toho, zda jsou klimatická opatření dostatečná a zda porušují základní práva občanů.
Ústavní soud rovněž ve svém nálezu uvedl, že povinnost chránit klima vyplývá z ústavy státu jako celku, nikoliv jednotlivým ministerstvům. Zástupci spolku Klimatická žaloba tak vnímají rozsudek jako potvrzení toho, že stát je povinen přijmout ambicióznější klimatickou politiku.
„Po dnešním rozhodnutí je jasné, že odpovědnost za současný neútěšný stav a za jeho řešení leží zejména na našem parlamentu a vládě, které by měly zajistit bezodkladnou nápravu,“ uvedl člen rady spolku Klimatická žaloba Vincenc Bouček v tiskové zprávě.
Pro Deník Referendum pak Bouček vysvětlil, že si ve spolku potřebují nález Ústavního soudu prostudovat, aby mohli zvážit další kroky. „V úvahu připadá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva nebo to zkusit jiným způsobem,“ sdělil Bouček telefonicky a dodal, že využijí všech právních nástrojů k tomu, aby donutili ministerstva a stát přijmout zodpovědnost za řešení klimatické krize a snižování emisí.