Změní mladí Portugalci také českou klimatickou politiku?
David ChytilSkupina mladých Portugalců podala u Evropského soudu pro lidská práva stížnost na evropské státy, neboť neřeší adekvátně klimatickou krizi. Úspěšných klimatických žalob po světě přibývá. Státy musí začít brát své klimatické závazky vážně.
Od podání první české klimatické žaloby na stát letos uplynuly dva roky. Spolek Klimatická žaloba spolu s dalšími žalobci uspěl před Městským soudem v Praze, Nejvyšší správní soud ale tento rozsudek začátkem tohoto roku zrušil a kauzu vrátil o stupeň níž. Případ se bude znovu projednávat 25. října.
Česká republika ale čelí i jednomu sporu s mezinárodním přesahem, který se nyní odehrává před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Jedná se o stížnost šesti mladých Portugalců proti všem státům Evropské unie a dalším vyspělým evropským zemím, jež měly zasáhnout do lidských práv stěžovatelů tím, že dostatečně neřeší klimatickou krizi.
Vedle případu Duarte Agostinho a další štrasburský soud projednává dva další případy: stížnost seniorek pro klima proti Švýcarsku a případ bývalého starosty francouzského pobřežního města — Careme proti Francii.
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva může mít vliv na spor o klima v tuzemsku a mohlo by osvětlit, jaké jsou povinnosti českého státu vůči svým občanům v otázkách změny klimatu. Pravomocný rozsudek ESLP má totiž velký potenciál ovlivnit rozhodovací praxi českých soudů.
Dosavadní průběh řízení naznačuje, že Evropský soud nebere klimatické případy na lehkou váhu — stížnosti projednává přednostně a komunikuje navenek s žalovanými státy. Ve věci švýcarských seniorek a Careme proti Francii již proběhla veřejná slyšení letos v březnu. Koncem září projednával ESLP nejambicióznější portugalskou stížnost. Právě její posouzení bude mít největší vliv na situaci v České republice. Pětihodinové slyšení z 27. září může poskytnout určité nápovědy, jak Evropský soud rozhodne.
Mladí stěžovatelé ve věku 11 až 24 let pocházejí z oblastí Portugalska, kde je probíhající změna klimatu již velmi citelná. Důsledky klimatické krize jako vlny veder nebo nekontrolovatelné požáry mají zasahovat do jejich práva na život a práva na soukromí, které jsou zakotveny v Evropské úmluvě o lidských právech.
Stěžovatelé například tvrdí, že vlny veder narušují jejich spánkový režim a s ním spojené duševní zdraví, požáry zase vedly k uzavření škol. Letošní léto s dalšími rekordními teplotami a smrtícími požáry ve Středomoří — včetně kritické situace v Řecku, které zažilo dosud největší požár zaznamenaný v Evropské unii — dodává argumentům žalobců na naléhavosti.
Dopady změny klimatu žalobci znatelně pociťují tady a teď. A co je pro mladé žalobce nejdůležitější, situace se bude do budoucna zhoršovat.