Musíme posílit právní ochranu vody. Budeme kvůli tomu měnit Ústavu?

Tereza Snopková

Návrh Ministerstva životního prostředí na ústavní ochranu vody a půdy vyvolal vlnu nesouhlasu. Zřejmě bychom měli spíše usilovat o klimatický zákon nebo o ústavní ochranu klimatu.

Zřejmě nastal čas, abychom se odklonili od užšího zaměření na ochranu vody a půdy a soustředili se na ústavní ochranu klimatu nebo přijetí klimatického zákon se závaznými cíli. Foto FB Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické

V Programovém prohlášení vlády se uvádí, že „ochranu vody a jejích zdrojů považujeme za národní zájem, a proto do konce roku 2022 předložíme návrh na ústavní ochranu vody.“ Proto Ministerstvo životního prostředí na konci loňského roku připravilo návrh na ústavní ochranu vody a půdy.

Ochrana vody v Ústavě již zakotvena je a Ministerstvo životního prostředí šlo cestou změny stávající formulace v článku 7 Ústavy. Namísto původního znění: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“ je nově navrhováno: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody a půdy, a o ochranu životního prostředí“.

Podle Ministerstva životního prostředí totiž nejohroženější přírodní zdroje — voda a půda — vyžadují zvýšenou ochranu, a to zejména ve vztahu k jejich využívání. Pojem „přírodní bohatství“ je v návrhu nahrazen spojením „životní prostředí”.

Návrh Ministerstva životního prostředí je však v mnoha ohledech hodnocen jako sporný. Není z něj totiž vůbec jasné, zda může reálně přispět k ochraně vody v praxi.

Návrh ve svém odůvodnění — stejně jako předchozí poslanecké návrhy, které se zabývaly touto otázkou — vychází z toho, že voda a půda jsou nezbytnou podmínkou pro existenci člověka a dalších živých organismů. Změna klimatu, a zejména sucho může mít zásadní dopady na obyvatelstvo, ekosystémy a jejich biodiverzitu a ekonomiku.

×