Ovocné stromy opět spálené mrazem: klimatickou změnu musíme brát vážně

Roman Koutek

Změny klimatu doléhají i na české zemědělství. Opakující se poškození ovocných sadů a vinic jarními mrazy je jen jedním z těchto projevů. Musíme začít intenzivně promýšlet nové cesty v zemědělství a proměnit náš vztah ke krajině.

Vlivem „falešného jara“ ovocné stromy rozkvétají dříve. Následné mrazy pak květy spálí. Foto Jitka Komendová

Jarní mrazy a jejich dopady na zemědělství jsou čím dál větším problémem, který se s postupujícími změnami klimatu stává mnohdy rozhodujícím faktorem úspěchu hospodaření jednotlivých zemědělských farem. Mohlo by se zdát, že jarní mrazy nejvíce ohrožují teplomilné rostliny, ale je tomu právě naopak, mrazy trpí zejména z našeho pohledu tradiční rostliny a trvalé kultury, především ovocné sady a vinice. Nebezpečí ale nehrozí jen na jaře. Kritickým obdobím může být také mírná zima bez sněhové pokrývky, což je stále častější jev, a následné holomrazy.

Rozhodující roli přitom hraje, že jaro stále častěji nastupuje i o několik týdnů dříve oproti dlouhodobému průměru, na což rostliny reagují dřívějším kvetením. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří meruňky, broskvoně, slivoně a ořešáky, které často kvetou už v březnu nebo dubnu, kdy jsou mrazy stále běžné. Poškození květů může být výrazné a vede ke snížení úrody v řádu desítek procent, někdy i k úplnému výpadku úrody v daném roce.

×