Ovocné stromy opět spálené mrazem: klimatickou změnu musíme brát vážně
Roman KoutekZměny klimatu doléhají i na české zemědělství. Opakující se poškození ovocných sadů a vinic jarními mrazy je jen jedním z těchto projevů. Musíme začít intenzivně promýšlet nové cesty v zemědělství a proměnit náš vztah ke krajině.
Jarní mrazy a jejich dopady na zemědělství jsou čím dál větším problémem, který se s postupujícími změnami klimatu stává mnohdy rozhodujícím faktorem úspěchu hospodaření jednotlivých zemědělských farem. Mohlo by se zdát, že jarní mrazy nejvíce ohrožují teplomilné rostliny, ale je tomu právě naopak, mrazy trpí zejména z našeho pohledu tradiční rostliny a trvalé kultury, především ovocné sady a vinice. Nebezpečí ale nehrozí jen na jaře. Kritickým obdobím může být také mírná zima bez sněhové pokrývky, což je stále častější jev, a následné holomrazy.
Rozhodující roli přitom hraje, že jaro stále častěji nastupuje i o několik týdnů dříve oproti dlouhodobému průměru, na což rostliny reagují dřívějším kvetením. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří meruňky, broskvoně, slivoně a ořešáky, které často kvetou už v březnu nebo dubnu, kdy jsou mrazy stále běžné. Poškození květů může být výrazné a vede ke snížení úrody v řádu desítek procent, někdy i k úplnému výpadku úrody v daném roce.
Další na řadě jsou jabloně, třešně, višně a vinná réva, které sice kvetou o něco později, ale při extrémních mrazech mohou být také poškozeny a někdy stačí jen pár dní či dokonce několik hodin a úrodu můžeme odepsat celou. Následuje drobnější ovoce — jahody, rybíz, angrešt, u nichž může mráz spálit květy i mladé plody, což ovlivňuje kvalitu a množství sklizně.
Kromě ovocných stromů a keřů mohou být jarními mrazy ohroženy i některé polní plodiny a zelenina. Například u velmi raných odrůd ozimé pšenice mohou být poškozeny vyvíjející se klasy, řepka olejka může v dubnu kvést anebo jí popraskají stonky vlivem mrazu, což je následně vstupní branou pro různé choroby. Jarní plodiny navíc vlivem teplejších podmínek zakládáme dříve než v minulosti a s vidinou využití aspoň částečně zimní vláhy sejeme v měsících, kdy by na polích měl být sníh.
Ochrana plodin před mrazy je klíčová pro minimalizaci škod a zajištění úrody. Máme několik možností, jak si s tím poradit, ale rozhodující je ve finále příroda. Existuje několik osvědčených metod, jak částečně snížit, omezit nebo zabránit škodám způsobených mrazy. Používáme zavlažování, mlžení před mrazem, zakrývání netkanou textilií, ohřívání vzduchu v sadech a vinicích, anebo pokud to jde, můžeme přesunout pěstování do fóliovníků a skleníků.
Většinou jsou tyto postupy použitelné v trvalých kulturách, v sadech, vinicích, při pěstování zeleniny tam, kde je to technologicky možné. Každá tato metoda má své technické limity a v některých podmínkách nemusí být vůbec použitelná a ekonomicky odůvodnitelná, a výsledek je často nejistý.
Adaptace na jarní mrazy a doprovodné kritické klimatické jevy s tím spojené se z našeho pohledu stává zásadní pro minimalizaci škod a zajištění dlouhodobého udržitelného a odolného zemědělství.
Mezi první aktivity, na které bychom se měli zaměřit, je volba vhodných druhů plodin, jejich odrůd, které jsou méně citlivé na tyto jevy, výběr stanovišť, která jsou méně náchylná k mrazům, například svahy s dobrým odtokem studeného vzduchu, slunné jižní svahy a celkově i pěstitelské oblasti, jež nejsou v současné době ještě vhodné, ale do budoucna mohou zcela změnit doporučované pěstitelské rozložení zemědělských plodin.
Budeme muset i více investovat do ochranných technologií ať už proti mrazu, nebo i dalším nepříznivým jevům, mezi které můžeme zařadit protikroupové systémy — sítě nebo i nově se objevující instalace agrovoltaiky ze solárních panelů, spojující ochrannou funkci s výrobou elektřiny. Částečně může pomoci i zlepšení půdních podmínek, protože zdravá půda znamená také zdravé a odolné rostliny.
Poškození rostlin kvůli „falešnému“ jaru a následným mrazům není jediným projevem klimatické změny, která ohrožuje naše zemědělství. Přibývá tropických dnů, které střídají mrazivé periody, zažíváme bleskové povodně, které navazují na předchozí dlouhé období bez deště, což připomíná spíše monzunové počasí známé z jiných částí světa, podnebí ve střední Evropě se přibližuje poměrům ve Středomoří. Zažili jsme si už i větrné tornádo a tak by bylo možné pokračovat.
Někdy se sám sebe ptám, co všechno nás ještě se změnou klimatu může potkat. Odpověď je jednoduchá: všechno. Přemýšlím proto o tom, jak si s tím poradím, jak přizpůsobím svůj osobní život, své hospodaření, co jsem ve svém okolí udělal nebo jsem ochoten a schopen udělat pro adaptaci krajiny na měnící se klima. Máme před sebou mnoho otázek, které čekají na naše odpovědi.