Česká republika poskytla od začátku ruské invaze na Ukrajinu pomoc napadené zemi v hodnotě kolem 1,3 miliardy eur (zhruba třicet tři miliard korun). Za stejnou dobu přitom utratila za ruská fosilní paliva sedm miliard eur (zhruba 178 miliard korun), tedy více než pětkrát víc. Jak je to možné, když dovoz ruské ropy byl předmětem jednoho z prvních velkých balíků evropských sankcí?

Česká republika, stejně jako několik dalších států vysoce závislých na ruské ropě, získala od Evropské unie dočasnou výjimku, aby si mohla zajistit dostatečné zdroje ropy odjinud. Nejnovější studie Centra pro studium demokracie (CSD) a Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) však dokládá, že česká závislost na ruské ropě dnes už neplatí.

Ruskou ropu už nepotřebujeme

Dlouhou dobu se hovoří o nutnosti navýšit kapacitu ropovodu TAL z italského Terstu, jenž by mohl spolehlivě nahradit ropovod Družba vedoucí z ruské Samary přes Ukrajinu a Slovensko do rafinerie v Litvínově. Navýšení kapacity ropovodu TAL mělo být původně dokončeno na přelomu let 2024 a 2025, nynější odhady hovoří o první polovině roku 2025, avšak konkrétní termín dokončení prací nebyl dosud zveřejněn. Není ani známo, kdo a jakým způsobem zajistí reálné ukončení dovozu ruské ropy.

Mnohem důležitější je ale zjištění studie, že ropovod Družba je možné zavřít již do konce roku 2024. Státní firma MERO (MEzinárodní ROpovody) by totiž coby podílník ropovodu TAL mohla nárokovat jakoukoliv volnou kapacitu ještě před dokončením rekonstrukce, případně by mohla pracovat se státními hmotnými rezervami. Navzdory tomu však v roce 2023 podíl ruské ropy na dovozu do České republiky dokonce stoupl oproti předchozímu roku na šedesát procent.

Místopředseda představenstva státní firmy MERO Zdeněk Dundr v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že v případě potřeby je možné zajistit dostatečné dodávky ropy do České republiky ropovodem TAL již od ledna 2025.

Proč česká vláda nekoná?

Orlen Unipetrol, jediný český provozovatel rafinerií, využívá evropskou výjimku umožňující dovoz extrémně levné ruské ropy ve svůj prospěch. Od začátku války dováží tato firma velké objemy ruské ropy. Ta byla například v roce 2023 o jednadvacet procent levnější než ropa z Ázerbájdžánu​. Pomineme-li morální stránku věci, nijak se levný nákup z Ruska neodrazil v nižších cenách pro české spotřebitele, naopak došlo ke zvýšení marží.

Orlen Unipetrol tak během invaze dosáhl nadměrného zisku ve výši přibližně 1,2 miliardy eur (zhruba třicet miliard korun), zatímco, jak již bylo řečeno, celá česká pomoc Ukrajině od začátku invaze činí 1,3 miliardy eur (zhruba třicet tři miliard korun).

Evropská výjimka z embarga na ruskou ropu měla původně pomoci zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Je evidentní, že Orlen Unipetrol tento nástroj zneužívá a dodává k nám rekordní objemy ruské ropy. A zatímco inkasuje rekordní zisky, přímo napomáhá financování ruského válečného rozpočtu. Zmíněná studie odhaduje, že jen během první poloviny roku 2024 generovaly tyto dovozy pro ruskou státní pokladnu příjmy ve výši tří set milionů eur (zhruba ​7,6 miliardy korun).

Česká vláda má veškeré prostředky a zákonné nástroje na to, aby dovoz ruské ropy ukončila. Čekání na navýšení kapacity ropovodu TAL není nezbytnou podmínkou, jak potvrzuje i sám provozovatel přenosové soustavy. Skutečné důvody váhání české vlády neznáme, ale je evidentní, že současný stav vyhovuje komerčním zájmům Orlen Unipetrol.

Česká vláda může přitom zákaz dovozu ropy z Ruska zajistit již nyní stejně, jako to v podobné situaci udělala bulharská vláda v listopadu 2023. Jakmile bylo zřejmé, že se Bulharsko bez ruské ropy obejde, země zavedla zákaz dovozu ruské ropy zákonem na národní úrovni. Odkládání tohoto rozhodnutí přináší každý měsíc další příjmy ruské pokladně — průměrně okolo padesáti milionů eur měsíčně (zhruba 1, 2 miliardy korun).

Pokud chceme být skutečně solidární s Ukrajinou a evropskými partnery, je nutné ukončit dovoz ruské ropy okamžitě. Není přitom nutné čekat na ukončení evropské výjimky.