Čím dříve snížíme spotřebu, tím dříve skončíme s ruskou ropou

Lukáš Hrábek

Vyjednaná výjimka, která dovoluje České republice dovážet ruskou ropu až do poloviny roku 2024, je neopodstatněná. Měli bychom naopak usilovat o co nejrychlejší ukončení jejího dovozu, ale i o celkové snížení naší spotřeby.

Stáčiště ropy v jihomoravských Nemoticích. Česká republika ze svých zásob kryje dvě procenta tuzemské spotřeby ropy. Foto P.matel, WmC

Evropská unie po měsíci handrkování schválila další balík sankcí vůči Rusku, který se konečně zabývá i dovozem ruské ropy. Právě ropa byla v minulosti komoditou, na níž Putinovo Rusko nejvíce vydělávalo. Vývoz ruské ropy se proto v současnosti stále velkou měrou podílí na financování invaze na Ukrajině.

Bohužel je ale právě schválené ukončení dovozu ropy do Evropské unie jen polovičatým řešením. Jednak přichází pozdě, jednak bude platit až od příštího roku a nadto se nebude týkat ropovodu Družba, který přivádí ropu do České republiky, Slovenska a Maďarska. Alibistický přístup České republiky — stavící se jinak do role velkého spojence Ukrajiny, který jí dodává zbraně a pomáhá uprchlíkům — je hořkým zklamáním.

První možnost postavit se rázně proti ruskému válečnému tažení ukončením dovozu fosilních paliv se objevila na začátku války a Evropa ji promeškala. Ve chvíli, kdy začala ruská vojska zabíjet civilisty a zároveň Kreml strašil použitím jaderných zbraní, dávalo okamžité ukončení dovozu ruských fosilních paliv — byť dočasné a krátkodobé — velký smysl.

Organizace Greenpeace k němu vládu již tehdy vyzývala. Ovšem v situaci, kdy nikdo neměl spočítáno, co všechno by to pro Evropu znamenalo, byl takový krok pro opatrné politiky asi příliš odvážný.

×