Stejná práce, jiná mzda: Univerzita Karlova porušuje zákoník práce
Jakub ČechNa Univerzitě Karlově se systematicky porušuje základní princip pracovního práva, neboť zaměstnanci dostávají za tutéž práci odlišné mzdy pouze podle toho, na které fakultě působí. Snahy o změnu systému zatím nebyly úspěšné.
Představte si, že pracujete jako knihovník na jedné fakultě Univerzity Karlovy. Půjčujete knížky, řadíte je zpět do regálů, pomáháte studentům s vyhledáváním a vykonáváte další běžné činnosti spojené s touto profesí. Váš kolega na jiné fakultě dělá naprosto stejnou práci, má stejnou kvalifikaci a srovnatelné pracovní výsledky. Přesto berete výrazně méně peněz než on. Důvod? Pracujete na „chudé“ fakultě, zatímco on na „bohaté“ fakultě.
Tato situace není hypotetická — je každodenní realitou stovek zaměstnanců Univerzity Karlovy. A to navzdory tomu, že takový stav je v rozporu se zákonem. Díky iniciativě Hodina pravdy a jejím protestům se o problému začalo před dvěma lety otevřeně více mluvit a v návaznosti na veřejnou diskusi jsme s kolegyní Lucií Přenosilovou publikovali také odborný článek vysvětlující detailně právní úpravu.
Princip stejné odměny za stejnou práci je jedním ze základních pilířů pracovněprávních vztahů. Zákoník práce v § 110 jasně stanoví, že všem zaměstnancům u zaměstnavatele přísluší za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejná mzda. Při určování výše mzdy může zaměstnavatel přihlížet pouze k zákonem stanoveným kritériím — složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaným pracovním výsledkům.
Naproti tomu příslušnost k určité fakultě jako organizační součásti zaměstnavatele není legitimním kritériem pro stanovení výše mzdy. To platí pro všechny zaměstnavatele — žádný zákon neříká, že by se tato pravidla vysokých škol netýkala nebo že by vysoké školy měly mít v tomto ohledu nějakou výjimku.
Přesto jsem jako člen Akademického senátu UK opakovaně svědkem toho, jak se zásadně liší mzdy nejen akademických pracovníků, ale i všech ostatních zaměstnanců podle toho, na které fakultě působí. Sekretářky, studijní referentky či knihovnice — tyto hůře placené profese vykonávají většinou ženy — mají dramaticky rozdílné mzdy v závislosti na tom, jestli pracují například na filozofické fakultě nebo na lékařské fakultě.
Fakulta, nebo univerzita: kdo je zaměstnavatel?
V diskusích se často setkávám s argumentem, že je logické, aby mzdy odpovídaly ekonomické síle jednotlivých fakult. Od vedení univerzity slyšíme, že je legitimní, aby mzda reflektovala to, jak dobrou dělá fakulta vědu, jak dobrého má děkana hospodáře, jak umí získávat externí zdroje financování, třeba od zahraničních studentů — samoplátců. A komu se to nelíbí, může případně změnit práci, a to i v rámci univerzity.