↗

Obrovský nepoměr v pojmenování evropských ulic podle žen a mužů není zřejmě vzhledem ke staletí trvající marginalizaci žen ve veřejném životě, vzdělávání a ekonomice příliš překvapivý. Koláž Sheldon.studio

Ať už jde o hlavní silnici na předměstí metropole, zapadlou uličku v centru města, alej ve Skandinávii či Středomoří, třídu v nejzápadnějším městě Evropy nebo v bojujícím Kyjevě, ulice napříč Evropou mají přinejmenším jedno společné: mnohem častěji vzdávají poctu mužům než ženám.

Ve spolupráci s dalšími členy European Data Journalism Network jsme prozkoumali 145 933 ulic ve třiceti velkých evropských městech sedmnácti členských nebo kandidátských zemí Evropské unie. V průměru 91 procent ulic pojmenovaných po osobách nese mužská jména. Dokonce i ve Stockholmu, městě s nejmenším rozdílem mezi počtem ulic pojmenovaných po mužích a po ženách, tvoří ulice pojmenované po mužích přes 80 procent.

V naší analýze jsou zahrnuta následující města: Atény, Barcelona, Berlín, Brusel, Bukurešť, Budapešť, Kišiněv, Kodaň, Debrecín, Gdaňsk, Janov, Katovice, Krakov, Kyjev, Lisabon, Lodž, Lyon, Madrid, Milán, Palermo, Paříž, Praha, Řím, Sevilla, Stockholm, Turín, Varšava, Vídeň, Vratislav a Záhřeb.

Různá města, různé ženy

Vedle Stockholmu jsou na prvních místech v počtu „ženských“ názvů ulic španělská města a také Kodaň — i když ve Španělsku zvyšuje jejich počet množství různých přídomků Panny Marie (celých 211 ulic v pouhých třech městech). Naopak v Turíně, Milánu, Aténách a Praze odkazuje k ženám jen pět procent ulic pojmenovaných po osobách. A v Debrecínu dokonce necelá tři procenta.

↗

Podíl ulic pojmenovaných po ženách z celkového počtu ulic odkazujících k osobám.

Ve třiceti zkoumaných městech vzdávají názvy ulic poctu přibližně 41 000 různým lidem. A přestože je Evropa hustě osídleným územím s několikatisíciletou bohatou historií, jen 3500 z nich tvoří ženské osobnosti.

Představíme-li si, že by všechny žily ve stejné době na stejném místě, mohly by všechny bydlet na jedné jediné městské třídě. I když je to jen představa, dobře ilustruje, kdo je nebo byl v našich společnostech oceňován a kdo ne. Převaha mužských postav v názvech našich ulic dokládá marginalizaci přínosu žen v dějinách sice nenápadně, ale o to trvaleji.

Ve zkoumaných městech se můžeme nejčastěji setkat s poctou Panně Marii a svaté Anně. Většina ulic však není věnována náboženským postavám. Obecně lze říci, že oslavují výrazné osobnosti na poli kultury a vědy, včetně spisovatelek a umělkyň. Poměrně často jsou po celé Evropě uznávány také šlechtičny a ženy politicky činné.

↗

Patnáct nejpopulárnějších žen v názvech ulic evropských měst

Mezi jednotlivými městy přitom existují výrazné rozdíly. Například v Kodani i v Krakově je ženám věnováno 71 názvů ulic. Avšak zatímco pouze jedna z kodaňských ulic připomíná církevní osobnost, v Krakově jde přinejmenším o deset ulic.

Pokud jde o původ žen, jejichž jména evropské ulice nesou, jsou rozdíly mnohem menší: kromě několika světic z Blízkého východu mají téměř všechny svůj původ v Evropě. Nejvýraznější výjimky představují indická politička Indira Gándhíová a jihoafrická umělkyně Miriam Makebová.

Propast se nezmenšuje

Obrovský nepoměr v pojmenování evropských ulic podle žen a mužů není zřejmě vzhledem ke staletí trvající marginalizaci žen ve veřejném životě, vzdělávání a ekonomice příliš překvapivý. Podoba ulic navíc odráží mocenské vztahy, které existovaly v době, kdy byly budovány — což ve většině měst našeho kontinentu znamená devatenácté a počátek dvacátého století.

V České republice zas docházelo k význačnému přejmenovávání ulic po pádu minulého režimu. Podle historičky Denisy Nečasové se zde v nových názvech mohly odrážet právě dominantní postoje společnosti devadesátých let, tedy doby, jež byla ve vztahu k genderu konzervativní a během níž byl feminismus chápán spíše negativně.

V celé Evropě však díky úsilí mnoha aktivistů i intelektuálek — žen i mužů — roste povědomí o nadreprezentaci bohatých bílých mužů. Údaje však naznačují, že se toto vědomí zatím výrazněji nepromítlo do názvů ulic.

Prozkoumání údajů o pojmenovávání a přejmenovávání ulic v některých největších evropských městech ukázalo, že za posledních deset let se v žádném z nich gender gap v této oblasti nejen významně nezmenšil, ale v některých městech se dokonce zvětšil. Například Amsterdam, Berlín, Milán a Valencie v letech 2012—2022 nadále pojmenovaly více ulic podle mužů než podle žen.

„Od roku 2017 při pojmenovávání ulic striktně dodržujeme rovný poměr mužů a žen jedna ku jedné. Stále však dostáváme mnohem více návrhů na pojmenování ulic podle mužů — asi desetkrát častěji než podle žen,“ říká Antonella Amodiová, úřednice pověřená kurátorstvím názvů ulic v Miláně. Rostoucí vnímavost k problematice se projevuje i ve snaze o větší informovanost: město začalo sledovat gender gap a vytváří webové stránky, na nichž lze najít místa a památky věnované významným ženám a jejich životu a dílu.

Dosažení genderové parity však k odstranění genderové nerovnosti dostatečně nepomůže — k jejímu překonání by nestačilo po ženách pojmenovávat nejen většinu, ale dokonce ani všechny nově vybudované ulice. Evropská města se totiž nerozvíjejí tak rychle jako dříve a ročně v nich vzniká jen několik desítek nových ulic.

Ve městech, která jsme zkoumali, nese v současné době o 42 900 ulic víc „mužská“ jména než „ženská“. I kdyby bylo reálné pojmenovat všechny nové ulice po ženách, trvalo by staletí, než by se rozdíl vyrovnal.

Některé akademičky a aktivisté navíc upozorňují, že nové ulice pojmenované po ženách se obvykle nacházejí v okrajových částech a obytných čtvrtích, čímž se jim dostává menší pozornosti. Naopak nejvýznamnějším ulicím a náměstím v centrech měst i nadále vévodí mužská jména. Například studie o ulicích v Bruselu z roku 2021 zjistila, že „čím výše se dostáváme v hierarchii ulic, tím více ubývá ženských jmen“. V Praze je jediným vskutku významným veřejným prostranstvím pojmenovaným po ženě třída Milady Horákové.

Podle akademičky Terezy Jiroutové Kynčlové by pro nás názvy ulic měly otevřít i prostor pro debatu o naší minulosti. „Neměli bychom se spokojit s tím, že ženy a jejich jména takto do veřejného prostoru jednoduše ‚přidáme‘. Měli bychom se současně bavit o tom, jaké systémové a strukturální chyby jsou obsaženy v předivu naší společnosti, že jsme ulice a prostranství po ženách nepojmenovávali už dávno,“ řekla Jiroutová Kynčlová Deníku Referendum.

Jak přispět ke změně?

Je dost obtížné si představit, že by se systematicky začaly přejmenovávat stávající ulice, aby se odstranil gender gap v této oblasti. Změna statisíců adres by byla krajně nepraktická a nepřehledná. Nadějnější cestou se zdá prozkoumání dalších způsobů, jakými lze oslavit ženy ve veřejném prostoru — například pojmenováním škol, parků nebo dopravních uzlů.

Neexistuje žádné jednorázové a všezahrnující řešení, ale upřednostňovány by měly být přístupy, které jsou participativní a vycházejí zdola. Právě takové mohou být skutečným katalyzátorem změny.

To potvrzuje i Réka Sáfrányová, předsedkyně Evropské ženské lobby: „Je velmi důležité, aby místní samosprávy spolupracovaly při rozhodování o názvech ulic s občanskou společností — a projednání může být přínosné se všemi obyvateli v daném místě. Například v některých budapešťských čtvrtích je možné hlasovat o tom, po kom by se měla určitá ulice jmenovat.“

Přístupy, které se zakládají na iniciativách zdola, mohou skutečně posílit veřejnou debatu a zpochybnit zažité normy. Na druhou stranu hrozí, že aktivitu uchvátí místní politici jako příležitost pro vlastní PR.

Sáfrányová poznamenává: „Měli bychom najít způsoby, jak tyto osvědčené postupy propojit a podpořit jejich šíření z místa na místo. Bylo by velmi užitečné, kdyby Evropská unie takovou výměnu podpořila“.

Právě k tomu směřuje i projekt sítě European Data Journalism Network s názvem Mapping Diversity. Jeho snahou je podpořit veřejnou a participativní debatu o nerovnostech mezi muži a ženami a přispět ke zohlednění genderové problematiky ve veřejném prostoru tím, že poskytuje podrobné a srovnávací údaje v dosud nebývalém měřítku. Místním komunitám a samosprávám mohou volně přístupné údaje pomoci zvýšit zastoupení žen.

Projekt Mapping Diversity (Mapování rozmanitosti) pro European Data Journalism Network koordinovalo italské médium a think-tank OBC Transeuropa. Na sběru dat se podíleli BiQdata/Gazeta Wyborcza (Polsko), Deník Referendum (Česká republika), Divergente (Portugalsko), El Orden Mundial (Španělsko), EUrologus/HVG (Maďarsko), iMEdD (Řecko) a Voxeurop (EU).

Chcete-li se dozvědět více a prohlédnout si další vizualizace, navštivte MappingDiversity.eu. Dataset zkoumaných jmen ulic je velice obsáhlý a komplexní, může tedy obsahovat mírné odchylky. Případné chyby postupně odstraňujeme na webu určeném celé investigaci. Pokud narazíte na nějakou nepřesnost, napište nám prosíme na adresu dkotecky@denikreferendum.cz.

Projekt Město/Fórum pro snesitelnější každodennost je výsledkem spolupráce kolektivu 4AM, z. s. a Centra pro média, ekologii a demokracii, z. s. (CMED). Finančně je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštenjska a Norska.