↗

Senátní volby nabídnou i řadu pozoruhodných soubojů, které nemusí mít nutně dopad na poměr sil mezi stranami hájícími liberální demokracii a stranami nesystémovými, ale budou mít vypovídací hodnotu. Foto FB Senát Parlamentu ČR

Volby do jedné třetiny senátních obvodů budou letos možná důležitější než souběžně se konající volby krajské. Ty sice nejspíš ukážou jasnou převahu hnutí ANO, což by mělo sloužit jako varování stranám vládní koalice, ale pak se budou ve vedení krajů tvořit různé „pragmatické“ koalice.

Složení Senátu je důležité. Horní komora je u nás důležitou pojistkou proti případným pokusům příští vlády, kterou mohou zformovat nacionálně-populistické a krajně pravicové politické subjekty v čele s hnutím ANO, podvázat českou demokracii tak, jak to vidíme nyní na Slovensku nebo už několik let v Maďarsku.

Jak Slovensko, tak Maďarsko doplácejí na to, že mají jednokomorové parlamenty. Prosazení nejrůznějších nedemokratických zákonů, a v případě Maďarska i ústavních změn, tam nestála v cestě horní komora parlamentu, která by některé z nich mohla zbrzdit či odmítnout.

Český Senát sice nemá rozsáhlé pravomoci, ale má absolutní právo veta v případě ústavních dodatků a změn volebních zákonů. Snahy vládní většiny kupříkladu prosadit účelové změny volebního zákonodárství, včetně zavedení celostátních referend, může Senát odmítnout. Horní komora také schvaluje na návrh prezidenta ústavní soudce, což dává českému Ústavnímu soudu jiné — mnohem nezávislejší — postavení, než mají v Maďarsku a na Slovensku.

I když Sněmovna může senátní veto v případě běžných zákonů přehlasovat, potenciální snahy vládní většiny prosadit zákony vedoucí k podvázání demokracie může Senát svým odporem ztížit. Odmítnutí takových zákonů Senátem posiluje i prezidentovo právo veta. A spolu s tím vytváří určitou atmosféru pro případné posuzování takových zákonů Ústavním soudem na návrh skupiny senátorů či prezidenta.

V českém kontextu je důležité, že v senátních volbách se využívá jiný typ volebního systému než ve volbách sněmovních. Dvoukolový většinový systém v relativně malých obvodech značně omezuje šance kandidátů nesystémových a extremistických stran na úspěch, protože se proti nim ve druhém kole spojují voliči demokratických stran.