Novými ústavními soudci se stanou právní sociolog z univerzity v britském Cardiffu Jiří Přibáň a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. Na návrh prezidenta Petra Pavla oba ve středu schválili senátoři: Langášek obdržel v tajné volbě 61 ze 66 hlasů, Přibáň hlasů padesát. Oba dva už dříve doporučily ke schválení i senátní ústavně právní a lidskoprávní výbory. Oba tak nyní čekají už pouze na formální jmenování prezidentem.

Langáška prezident Pavel podle svých slov na úvod senátní rozpravy krom odborných kompetencí navrhl pro jeho konzervativní ukotvení. „Přestože si zřejmě pod pojmem konzervativní představíme každý něco jiného, zdá se mi, že v kulturních nebo sociálních otázkách, stejně jako v přístupu k právu je Tomáš Langášek konzervativcem tradičním, což je zřejmé z jeho profesního i soukromého života,“ uvedl prezident v horní parlamentní komoře v rámci své úvodní řeči. Na Přibáňovi potom ocenil, že jako právní filozof a sociolog nenahlíží na právo skrze jednu konkrétní specializaci, ale z právněteoretické perspektivy.

Langášek vyzdvihl ve svém projevu svou dosavadní zkušenost v řídících a odborných funkcích Ústavního soudu, a v případě zvolení by tak mohl pomoci soudu uchovávat institucionální paměť. Přihlásil se k potřebě návratu sporných témat moderní doby do rozhodování politikům.

„Štěpíme se v identitární politice, tedy v otázkách sexuálního či genderového sebeurčení, v přístupech ke klimatické krizi, k migraci, k prohlubující se sociální a ekonomické nerovnosti. V místech, kde se tyto štěpicí linie protínají, vzniká napětí a konflikty, které se přenáší i na Ústavní soudy. Ústavní soudy samy jsou tímto napětí ohrožovány, protože nejsou schopny všechny tyto problémy vyřešit ke spokojenosti všech,“ uvedl dosavadní soudce Nejvyššího správního soudu.

Jiří Přibáň pak krom svých specifických zkušeností právního filozofa a obeznámenosti s právem anglosaských zemí vyzdvihoval svou nestrannost. „Myslím, že za dlouhá desetiletí veřejného působení jsem prokázal, že je to právě nestrannost, která je mou silnou předností. S nestranností úzce souvisí schopnost sebeomezení v procesu rozhodování. Kam soud může a kde jeho pravomoc končí, může velmi přesně vědět i ten, kdo na Ústavní soud přichází bez předchozích zkušeností v obecné justici,“ uvedl před senátory.

Debata na rozdíl od některých dřívějších Pavlových nominací byla poměrně klidná, s výjimkou výstupu senátorky Daniely Kovářové (nezávislé). Ta ostře kritizovala kandidaturu Přibáně, kterého označila za „politického aktivistu“, neboť se údajně v minulosti stavěl na stranu progresivismu, a nemůže být nestranný, jestliže v minulosti kritizoval Václava Klause či Miloše Zemana. Kovářová se už předtím tradičně kandidátů na ústavní soudce dotazovala na jejich názor na ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy nebo práva na platbu v hotovosti. Langášek i Přibáň se v odpovědi přihlásili k ústavnímu minimalismu.

„Na Listině, na základních právech a svobodách, bychom se měli povětšinou shodnout téměř všichni, protože ona je potom svorníkem pro celý demokratický řád. To umožňuje našim občanům, aby se s tou Listinou, s těmi základními právy, ztotožňovali. Pokud bychom využili momentální relativně malé ústavodárné většiny k tomu, abychom do listiny prosadili něco, o čem je konflikt, o čem je spor, tím tu Listinu vystavujeme riziku, že příští drobná ústavně právní většina si zase bude chtít do Listiny prosadit něco svého,“ reagoval Langášek.

Na výhrady Kovářové vůči Přibáňovi poté kriticky reagovali další senátoři. „Padla tady otázka, jestli se může stát ústavním soudcem člověk, který vždycky stojí na jedné straně. A já říkám ano. Člověk, který po celý svůj život vždycky stál na straně práva a ústavnosti, nejen může, ale právě proto se má stát ústavním soudcem,“ uvedl v rozpravě David Smoljak (STAN).

Pestrý Ústavní soud, ale stále málo žen

Prezident Petr Pavel za svého úřadování vyměnil už dvě třetiny ústavních soudců: obměna ústavního soudu je tak jako za minulých prezidentů nárazová, neboť jednotlivým soudcům končí mandáty v podobné etapě. Změnit by se to mělo v budoucnu, až budou postupně z různých důvodů ústavní soudci odcházet ze svých funkcí předčasně.

První tři soudce Pavlovi posvětili senátoři loni v červnu: někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, který posléze v čele Ústavního soudu nahradil končícího Pavla Rychetského, dále pak Jana Wintra a Danielu Zemanovou. V srpnu je doplnily Veronika Křesťanová a Kateřina Ronovská, v prosinci Lucie Dolanská Bányaiová a Zdeněk Kühn, v únoru potom Milan Hulmák, nakonec Jiří Přibáň a Tomáš Langášek, kteří momentálně čekají na formální jmenování prezidentem.

Dva Pavlem navržení soudci nakonec na Ústavní soud nenastoupili. Nejprve to byl loni v srpnu Robert Fremr, jehož sice schválili senátoři, ale kandidatury se následně vzdal, neboť byly zveřejněny informace o tom, že před listopadem 1989 měl podíl na odsuzování lidí v kauzách s politickým podtextem. Druhým byl v říjnu Pavel Simon, jehož senátoři jako dosud jediného Pavlova nominanta odmítli, a to pro údajný střet zájmů nebo jeho rozhodování ve věci odškodnění ze strany státu.

Kandidáty na možné ústavní soudce třídí a prezidentovi navrhuje konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela, dále v něm zasedají ústavní právníci Marek Antoš a David Kosař, bývalé ústavní soudkyně Ivana Janů a Eliška Wagnerová či bývalý senátor a lokální politik v Českých Budějovicích Jiří Šesták. Tuto praxi Pavel nastavil po svém nástupu na Pražský hrad.

Jedinou dosavadní změnou v panelu byla rezignace bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové loni v srpnu. V souvislosti s nominací Roberta Fremra či Pavla Simona čelil prezidentův konzultační panel kritice za to, že údajně nedostatečně prověřuje kandidáty na ústavní soudce. Loni v srpnu dokonce panel jako celek nabídl svou rezignaci, kterou však Pavel nepřijal.

Podle odborníků se prezidentu Petru Pavlovi daří přicházet s kvalitními návrhy na ústavní soudce. „Když odhlédneme od trochu nešťastné nominace Roberta Fremra, který se nakonec nominace vzdal a u jehož nominace asi nezafungovaly všechny mechanismy, které by v rámci expertního panelu fungovat měly, dá se říct, že se Petru Pavlovi a jeho spolupracovníkům daří vybírat osobnosti s barvitými životopisy, které jsou plné nezpochybnitelných odborných kvalit,“ vysvětluje pro Deník Referendum politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„I když se to někteří politici snaží naznačovat a kritizovat, nezdá se mi, že by nominanty byli pouze lidé s jedním názorem, s jedním stejným pohledem na svět. Až na výjimky funguje dobře i komunikace kanceláře prezidenta s horní komorou parlamentu, což je v každém případě pozitivní zpráva pro dobré a bezproblémové fungování institucí,“ dodává Michal.

„Prezident nastavil proces otevřeněji než jeho předchůdci a stanovil i poměrně jasné mantinely výběru. Ty se mu daří naplňovat. Očekávám, že by mohla na Ústavní soud vkročit i další žena a tím by se potvrdilo i předsevzetí větší genderové vyváženosti,“ říká pro DR ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss. Přes slibovaný větší akcent na vyváženost dříve převážně mužského soudu z hlediska pohlaví totiž v prezidentských nominacích stále převažovali muži. V současném Ústavním soudu zasedají čtyři ženy. V minulosti byl nejvyšší počet pět ústavních soudkyň.

Podle Preusse je dále předčasné hovořit o tom, zda se již Pavlův ústavní soud projevuje jako liberálnější, progresivnější nebo méně zdrženlivý než předchozí Zemanův soud, čemuž by nasvědčovala některá nedávná rozhodnutí, jako je zrušení mezinárodně kritizované povinnosti kastrace pro úřední změnu pohlaví.

„Petr Pavel sice již vybral většinu soudců, ale zásadní rozhodnutí nás teprve čekají. Například v kauze Feri se jedná pouze o dílčí úspěch a lze to hodnotit se smíšenými pocity. Valorizační nález naznačil, že soud nechce vynutit kultivaci parlamentních procedur, rozhodnutí o soudních platech je velmi kontroverzní a navazuje na starou judikaturu. Většina nových soudců ještě nedostala příležitost k hlubokému otisku. Budeme tedy muset ještě s hodnocením počkat,“ říká ústavní právník Ondřej Preuss. „Jisté však je, že předseda Josef Baxa soud otvírá veřejnosti a bude tlačit na srozumitelnost jeho postupu,“ dodává.

Letos skončí mandát ústavnímu soudci Davidu Uhlířovi, na podzim a v zimě příštího roku potom soudcům Jaromíru Jirsovi a Josefu Fialovi. Jediní dva soudci Ústavního soudu, zvolení ještě na návrh prezidenta Miloše Zemana, kteří se v aktuálním funkčním období prezidenta Pavla do roku 2028 obměňovat nebudou, jsou Pavel Šámal a Jan Svatoň. Celkem tedy v Pavlových rukou ve výsledku do konce jeho prvního funkčního období bude výběr třinácti z patnácti ústavních soudců.