Pravdu o Bečvě se nejméně do voleb od českého státu nedozvíme

Jakub Patočka

Všechny státní instituce, které se podílejí na vyšetřování otravy řeky Bečvy, od České inspekce životního prostředí přes soudního znalce Jiřího Klicperu až po Policii ČR otřásly svou věrohodností. Nejméně do voleb pravdu znát nebudeme.

Snímek prokazující, že už pod prvním z obou jezů na předmětném úseku řeky barvivo při pochybném experimentu dosahuje k oběma břehům, soudní znalec Jiří Klicpera ze svého facebooku už smazal. Foto FB Jiří Klicpera

Těsně před začátkem prázdnin, kdy už se lidé chystají na dovolené, v době, kdy je pozornost všech médií upřená na likvidaci škod po bezprecedentní pohromě na jižní Moravě, a více než třičtvrtě roku po ekologické katastrofě na řece Bečvě, Policie České republiky z trestného činu obvinila provozovatele areálu bývalé rožnovské Tesly firmu Energoaqua. Šikovné načasování, kdy se událost nebude těšit nijak prvořadé pozornosti, může být samo sebou jenom náhoda.

Hlídáme, že #BečvaNevyšumí. Podpořte nás v další investigativní práci!
×

Jenomže v celém případu se za 282 dní, po které se ekocida na Bečvě šetří, stalo už tolik podobných „náhod“, že to budí podezření. Případ do zásadních voleb, do nichž naopak zbývá pouhých 101 dní, nepochybně neskončí před soudem, natožpak aby dospěl k rozsudku.

To jde k duhu jedné jediné instituci: politicko-ekonomickému holdingu ANO-Agrofert premiéra Andreje Babiše, jehož chemička Deza vzhledem k průběhu havárie a vzhledem k informacím, jež máme k dispozici, nadále zůstává v závažném podezření.

Andrej Babiš bude nyní samozřejmě rozhlašovat, že „to celou dobu říkal“, že „Deza to být nemohla“ — a on i jeho kolegové už to činí. Problém je ovšem právě v tom, že „celou dobu říkaly“, že „Deza to být nemohla“, i prakticky všechny složky českého státu, které s případem měly co do činění, a to prakticky od prvního okamžiku po havárii. Česká inspekce životního prostředí spadající do resortu Babišova pobočníka Richarda Brabce to dokonce vyhlašovala dříve, než vůbec vyhodnotila vzorky.

Svým počínáním tak postupně otřásly svou věrohodností, případně se jí úplně zbavily: Česká inspekce životního prostředí, Povodí Moravy, Ministerstvo životního prostředí, Policie České republikysoudní znalec Jiří Klicpera, jehož posudek nepochybně hraje v poslední epizodě hlavní roli. Přitom právě čekáním na posudek soudního znalce Policie České republiky měsíce zdůvodňovala, proč se vše táhne tak dlouho. První termín jeho odevzdání přitom připadal na 20. 12. 2020.

Divoké tance soudního znalce

V Deníku Referendum jsme publikovali rozhovor se soudním znalcem Jiřím Klicperou, z nějž bylo zřejmé, že k případu přistupuje s předpojatostí a se snahou stůj co stůj ukázat prstem na rožnovský areál: „Důkazy jsou slabé, ale viníka znám.“ Jiří Klicpera se v rozhovoru prezentuje celou řadou nepředložených výroků a opakovaně porušuje zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti.

Samozřejmě už jeho bizarní výroky typu „Poslanci-debilové zrušili povinnost vodohospodáře, ačkoliv jsem tenkrát řval až do Parlamentu, že je to blbost,“ vzbuzovaly pochybnosti o jeho soudnosti. Kdyby Policie a dozírající státní zastupitelství měly zájem na skutečně nestranném prošetření případu, musely by jej z případu stáhnout.

Jeden ze základních zjevných rozporů v argumentaci Jiřího Klicpery spočívá v tom, jakými důkazy podpírá svou hypotézu, podle níž mohla toxická látka projít 2,7 kilometru toku řeky se dvěma masivními jezy, pod nimiž se voda dlouze mísí, život na tomto úseku nijak nezasáhnout, ale pak, souhrou náhod až pod výpustí z Dezy, začala řeku trávit a vytrávila v ní život na čtyřiceti dalších kilometrech.

Jiří Klicpera argumentuje tím, že se jed držel při břehu a že díky tomu „ryby utekly“. Tvrdí, že provedl pokus s fluoresceinem, látkou barvící vodu, který údajně jeho hypotézu potvrzuje.

Sám přitom ale neví, kolik toxické látky a v jakém časovém úseku do řeky mělo vniknout, a svůj experiment, který prováděl „jako první na světě“, jak se pochlubil, uskutečnil za dvojnásobného průtoku. Přitom fotografii, která jasně ukazuje, že už pod horním z obou jezů fluorescein dosahuje k oběma břehům, v mezičase raději ze svého facebooku smazal.

Vzhledem k tomu, že o „zprávě soudního znalce“ se několik měsíců mluví jako o „svatém grálu“, který celý případ rozlouskne, stojí za to představit si jeho osobnost blíže. Dost totiž o sobě říká svými veřejnými příspěvky na Facebooku, které prozatím nepromazal. Jiří Klicpera z nich vychází jako — jemně řečeno — člověk bez soudnosti.

Problematičnost systému soudních znalců

Status soudních znalců v české justici představuje dlouho známý problém, který se poslední úpravou ještě zhoršil. Od 1. ledna letošního roku soudní znalci podléhají odboru na ministerstvu spravedlnosti a už ne konkrétnímu soudu jako dříve. Fakticky se tak zpod přímého dohledu justice dostali pod dozor exekutivy.

Role znalců je v soudních sporech přitom zásadní. Právě jejich posudky tvoří stěžejní podklad pro rozhodování v otázkách obsahujících odborné aspekty, jež soud není schopen sám dostatečně kompetentně posoudit.

Jsou známé případy, kdy soudní znalci svými rezolutně prezentovanými, ač fakticky zcela pochybnými, teoriemi zásadně nepříznivě ovlivnili výkon spravedlnosti. V širším povědomí je asi nejznámější případ soudního znalce Jiřího Strause, jehož pochybnými posudky se zabývala investigativní série novinářek Brit Jensen a Magdaleny Sodomkové Matematika zločinu.

Pokud se soudu jako podklad pro rozhodování dostanou závěry Jiřího Klicpery, což mohou být stejně tak dobře bizarní konstrukce, jako průkopnicky pronikavé analýzy, soud nemá sám o sobě jak jejich věrohodnost zpochybnit. Po Klicperových veřejných eskapádách, kdy se předem veřejně vyslovoval o „vině“, je ovšem těžko představitelné, že by mohl být kdokoli reálně odsouzen jen na základě jeho posudku.

Ale — a to je pro samu věc klíčové — nejméně do voleb bude jako oficiální podezřelý figurovat firma Energoaqua sídlící v rožnovském areálu bývalé Tesly. Politicko-ekonomický holding ANO-Agrofert to bude všude samozřejmě s gustem opakovat.

Pochybná role Policie České republiky

Policie České republiky po určitý čas svým počínáním vzbuzovala naděje, že má zájem případ opravdu vyšetřit. Sympatie si získala zejména svým prohlášením, kterým se ostře distancovala od výmluv České inspekce životního prostředí, jež svou neochotu veřejně sdělit podrobnosti o svých měřeních, sváděla na „příkaz mlčenlivosti“, Policií jí údajně uložený.

Jenomže postupem času se ukázalo, že mlčení všech státních institucí k tomu, kdy, kde a jaké vzorky sebraly a jaké hodnoty jakých škodlivin v nich naměřily, Policii ČR ve skutečnosti vůbec není proti mysli, přestože se jedná o počínání nezákonné. Policie ani nevyhověla žádosti Deníku Referendum, aby jasně řekla, že žádné instituci nebrání ve zveřejnění základních informací o tom, jaké vzorky kdy kde odebíraly a jaké hodnoty v nich naměřily.

Ještě větší otřes důvěrou v postup Policie České republiky pro redakci DR znamenala snaha sdělit jí potenciálně důležitou stopu, která ji mohla navést k vyšetření případu. Jenomže Policie České republiky tou dobou, stejně jako soudní znalec Jiří Klicpera — jak bezelstně prozradil vloni v prosinci na svém Facebooku — už byla zřejmě rozhodnuta „usvědčit pachatele“ v Rožnově. Jako v nějaké orientální despocii nám dokonce odmítla poskytnout kopii protokolu obsahující zápis dobrovolně poskytnuté výpovědi.

A tak namísto řádného prošetření poznatků, které jsme jí nabídli, či projevení zájmu o další zjištění, která jsme jí tehdy také nabízeli, policie začala prošetřovat, kdo ze zaměstnanců Dezy poskytuje redaktorům Deníku Referendum informace, patrně ve snaze naše zdroje zastrašit.

Na naši kritiku policejního postupu reagoval policejní prezident generálmajor Jan Švejdar arogantním osobním výpadem: „Vážený pane Patočko. Nemáte a nemůžete mít žádné informace o tom, s jakými informacemi či vyšetřovacími verzemi policie pracuje. Jsou to pouze Vaše domněnky a nepodložené spekulace. Skutečnost, že mne veřejně vyzýváte, abych Vaše domněnky a spekulace objasňoval, nic nemění na věci, že přípravná fáze trestního řízení je neveřejná, což je pro policejního prezidenta i všechny příslušníky policejního sboru, závazné.“

Politická rovina případu a netransparentnost jako systémový problém

Je-li to tak, bylo by teď namístě vyšetřit, kdo dal znalecký posudek z živého spisu Babišovým novinářům. Švejdarovi podřízení, anebo jejich soudní znalec? Aspoň to by se snad — z pokynu policejního prezidenta — vyšetřit do voleb mohlo.

Je totiž příznačné, že z posudku, který soudní znalec Jiří Klicpera odeslal v pondělí 3. května 2021 Policii České republiky, už v úterý 4. května publikovala informace Mladá fronta Dnes, jeden z deníků Andreje Babiše. Jsou zajisté jen dvě místa, odkud hybridní stranický tisk politického hnutí ANO mohl posudek získat.

Jiří Klicpera se na sociálních sítích dušoval, že sám novinářům posudek nevydal. Můžeme mu věřit? Dostali tedy Babišovi novináři posudek z živého spisu od Policie České republiky? Jisté je, že najednou — pro někoho — úzkostlivé střežení informací o případu neplatilo… Tím někým byl Agrofert.

Poslanec Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště, který se případu ve Sněmovně věnuje, 5. května 2021 na Facebooku napsal: „Posudek policie včera ještě neměla, ale novináři z iDnesu už ano. A do toho se mě jeden poslanec z ANO zeptal: ‚Už jsi viděl ty fotky z posudku?‘ No krve by se ve mně nedořezal. Takže poslanci ANO a zpravodajský server, který patří Babišovi, měli posudek dříve než policie? Kde to jsme?“ Deník Referendum u Stanislava Blahy ověřil, že se jednalo o valašskomeziříčského poslance ANO Pavla Pustějovského, který je současně členem představenstva Dezy.

Politické hnutí ANO má v případu, z nějž se stala mnohem větší veřejná událost celostátního významu, než na počátku mohl kdokoli předvídat, investován obrovský politický kapitál. Pokud by se před volbami prokázalo, že Bečvu skutečně otrávila Deza, byla by to pro Babiše strašná rána.

Je ale skutečně možné, že by Policie České republiky, dozorující státní zástupce, soudní znalec, Česká inspekce životního prostředí a ministerstvo životního prostředí společně řídili případ tak, aby odvedli pozornost od reálného viníka, pokud je jím Deza? Nevíme to.

O každé z uvedených institucí ale víme, že v některých případech působily zaujatě ve prospěch zájmů českého premiéra. Představitelné to tedy je.

Jenomže věc je ještě komplikovanější. Na případu pracovali i experti z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech, který se obecně těší dobré pověsti. Podle informací ze dvou různých zdrojů se k verzi s rožnovským kanálem přiklánějí i oni.

Co to znamená? Ani to nevíme. Buď skutečně někdo dokáže přesvědčivě vysvětlit, jak „něco“ teklo skoro tři kilometry z rožnovské výpusti v Juřince, přes dva jezy až několik set metrů pod výpusť z Dezy a dvě stě metrů pod podezřelou výpusť ve Lhotce nad Bečvou a teprve tam to rozpoutalo spoušť. Anebo experti ve Vodňanech nepracovali s dobrými podklady. Anebo dotyčné experty někdo „zpracoval“.

Tomáš Randák, ředitel vodňanského ústavu, odmítl Deníku Referednum potvrdit, zda takový závěr posudek zpracovaný jeho pracovištěm pro policii skutečně obsahuje: „Nebyl jsem zbaven mlčenlivosti, nemohu to komentovat,“ řekl. Deníku Referendum každopádně sdělil, že jejich pracoviště provádělo i experimenty. Na místě samém osobně ovšem nebyl.

Mlčení a mlžení všech státních institucí je samozřejmě problémem, který vůči nim vytváří principiální nedůvěru. Sama byzantinská praxe, kdy náš stát odpírá občanům ještě tři čtvrtě roku po jedné z největších ekologických havárií v českých zemích v tomto století základní fakta o tom, jak instituce státu pracovaly, jaké, kdy a kde sebraly vzorky a jaké hodnoty v nich naměřily, je výsměchem demokratické politické kultuře. A je ostudou všech zúčastněných institucí, včetně Policie ČR, že se na tom podílejí.

Deník Referendum se prostřednictvím svých právních zástupců s využitím zákona o právu na informace ve všech institucích právě odpovědi na tyto otázky domáhá. V některých případech jsme již uspěli. Co ze zjištění vyplývá, zveřejníme, jakmile z úřadů „vypáčené“ poznatky budou skýtat dostatečně plastický obrázek.

Druhá vyšetřovací verze a systémová opatření

Zjištění investigací Deníku Referendum nasvědčují zcela jiné verzi toho, co se 20. září na Bečvě mohlo stát, než je ta, kterou konstruují státní instituce. Zdokumentovali jsme, proč je prakticky vyloučeno, aby zdroj otravy mohl pocházet z kanálu v Juřince. A nemyslíme, že by o tom vodňanský profesor Randák sám pochyboval, pokud by si daný úsek řeky osobně prošel.

Zdokumentovali jsme rovněž, že v noci před otravou v Deze nastala havárie, kterou se Babišova chemička pokusila ututlat. Konečně jsme doložili, že výpusť pod Lhotkou nad Bečvou, která je posledním vyústěním s trvalým průtokem, nad místem, kde byly nalezeny první mrtvé ryby, obsahuje látky, jež indikují napojení kanálu na areál Dezy.

Prověření toho, zda k vysvětlení havárie na řece Bečvě mohou vést spíše fakta, která jsme tu postupně předkládali, se neobejde bez ochoty prověřit rovněž postup všech státních institucí, které se podílely na oficiálním vyšetřování. To se zcela jistě nestane dříve, než po volbách — a to pouze za předpokladu, že se k moci dostane vláda, která na tom bude mít zájem.

Není samozřejmě zcela vyloučeno, že Bečvu otrávila rožnovská Energoaqua, jakkoli je to nepředstavitelné. Ale věřit v danou chvíli tomu, že vyšetřování probíhalo řádně a nezávisle? To vyloučeno je.

Z případu samozřejmě vyplývají některá systémová doporučení. Měl by se změnit systém, jakým se tu stanovuje a kontroluje, kdo může vykonávat funkci soudního znalce. Mělo by se znemožnit Policii ČR, aby osobám dobrovolně podávajícím vysvětlení, odmítala vydat kopii protokolu a daleko striktněji upravit pravidla, za nichž se může domáhat osobních věcí bez soudního rozhodnutí.

Je třeba zcela změnit metodiku odebírání vzorků a vyhodnocování vzorků v případě podobných havárií. Je třeba zavést účinné sankce za nezákonné odpírání informací státními institucemi. A je také nutné ukončit propojení politické a ekonomické moci, při němž občané nemohou mít jistotu, zda státní instituce namísto zájmů veřejných nehájí podnikatelské zájmy předsedy vlády.

Diskuse