Sedm měsíců po ekologické havárii na Bečvě, která způsobila úhyn mnoha tisíců ryb a mnohamilionové škody, jsme se opět vrátili k hlasování o zřízení sněmovní vyšetřovací komise. Její dřívější vznik znemožnily obstrukce poslaneckého klubu ANO.

Druhé projednání z 21. dubna již bylo k mému příjemnému překvapení úspěšnější. Pro vznik komise hlasovalo dvaapadesát poslanců, proti hlasovali tři (z hnutí ANO), zdrželo se jednatřicet poslanců z ANO a čtyři z KSČM. Ministr životního prostředí Richard Brabec se hlasování nezúčastnil.

Čím se bude komise zabývat?

Komise složená po jednom zástupci z každého poslaneckého klubu podrobně rozebere konkrétní kroky, které prováděly jednotlivé orgány v průběhu zajištění a šetření havárie. Do oblasti zájmu komise by měly patřit:

• časová posloupnost kauzy,
• zajištění vzorků a dokumentace zásahů ČIŽP a dalších orgánů,
• způsob informování veřejnosti,
• vyžádání nezbytných vysvětlení či přímý výslech svědků,
• využití všech dostupných nástrojů a postupů,
• výše škody a odškodnění postiženým,
• v případě patřičných zjištění možnost podání trestního oznámení a předání zjištění Policii.

Komise nemůže suplovat práci Policie a orgánů činných v trestním řízení. Ani nemá žádnou ambici kontrolovat jejich práci.

Ministerstvo a jemu podřízené orgány nepostupují důsledně

Kauze se věnuji od jejího počátku, jsem ze Zlínského kraje a znám místa, o která se jedná. Tři dny po havárii jsem nechal na vlastní náklady také odebrat vzorky, avšak kyanidy v nich průkazně nalezeny nebyly.

Interpeloval jsem pana ministra Brabce, a to dokonce dvakrát, jednou bezprostředně po havárii, a pak v souvislosti s informacemi zasahujících rybářů a svědků o tom, že z řeky cítili chlór. V odpovědi jsem se dozvěděl, že nic takového nebylo nikomu nahlášeno a vzorky nebyly testovány na chlór.

Týden po havárii jsem také žádal o informace Českou inspekci životního prostředí, ale vzhledem k probíhajícímu policejnímu vyšetřování mi je neposkytla. Založil jsem web Za živou Bečvu, kde agreguji články, které k tématu vycházejí, důležité události zaznamenávám na časovou osu a informuji o občanských iniciativách.

Článků je na webu již více než sto. Iniciativ, požadujících prošetření kauzy, zlepšení monitoringu vody a pododbně je také dost a o případ se stále zajímá i veřejnost. O některá ze zásadních zjištění, například o nenahlášené havárii v jedné z firem v den havárie, se postarali reportéři Deníku Referendum.

Poučme se z chyb, abychom je neopakovali

Už od první havárie 20. září provází případ nejasnosti, které by měla komise vyšetřit. Nechápu proto odpor zástupců ministerstva životního prostředí proti jejímu vzniku.

Není pravda, jak zaznělo od některých odpůrců, že sněmovní komise nikdy nebyly přínosem. Vyšetřovací komise ke kauze OKD vedená poslancem Pirátů Lukášem Černohorským odvedla velký kus práce, osvětlila proces privatizace bytů OKD a podala trestní oznámení na čtrnáct lidí.

Událost na Bečvě není jen záležitost lokálního významu. Výrazně zasáhla dva kraje, ohrozila i lidské zdraví. Nehoda odhalila systémové chyby v postupu vyšetřování: vzorky odebíralo několik subjektů, rybáři, hasiči, Česká inspekce životního prostředí, ne všechny vzorky se však dostaly až do laboratoře. Mrtvé ryby odstraňovali rybáři, aniž by věděli, co se stalo, a podstupovali tedy zdravotní riziko.

Postup České inspekce životního prostředí a vodoprávních úřadů byl nekoordinovaný a zmatečný, stejně tak i vyjádření v médiích, včetně podivného vystupování soudního znalce, který stále neodevzdal posudek. Podobným excesům má předejít ministerská novela vodního zákona, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, a k níž budeme podávat řadu návrhů na změny.

Pokud bude komise k Bečvě aktivní a bude existovat společná vůle, věřím, že bude mít výsledky. Znalost důvodů, které vedly k havárii a chybám při vyšetřování, je zásadní pro předcházení podobným haváriím v budoucnu.

Dílčí změny zákonů již teď jsou krokem dobrým směrem. Ale k dalším změnám potřebujeme více informací o vzniku havárie, které může právě komise opatřit.