Koncem roku jste odešla skoro po třech dekádách z inspekce životního prostředí. Za tu dobu se tam vystřídalo mnoho ředitelů. Vy se ale netajíte tím, že vás z inspekce de facto vyštvalo současné vedení. Jste připravená mluvit otevřeně o důvodech vašeho odchodu?

Ano, nemám důvod to tajit.

Proč jste tedy kolektivně, celé oddělení CITES, podali na inspekci výpověď?

Už dlouho se nám tam nepracovalo dobře. Problémem pro vedení inspekce jsem byla hlavně já. Řediteli Geussovi vadilo, že jsem vidět, že jsem známá v zahraničí, oddělení mu údajně neprojevovalo dostatek úcty. Ve finále to celé mělo charakter až osobní msty, která bohužel dopadala na celý útvar.

Tlak se ale stupňoval několik let. Už déle jsme proto uvažovali, že z inspekce odejdeme. Nechtěli jsme ji ale — a zejména práci samu — potopit. Je to pro nás srdcová záležitost a nenecháme se snadno odradit pár nepříjemnými lidmi. Pak ale přišli se záměrem náš tým takzvaně reorganizovat, a to už byl moc.

Pod slovem reorganizace se ve veřejných institucích často skrývá záměr někoho oslabit nebo se ho zbavit. Byl to i tento případ?

Jednoznačně. Už dříve se mi od jednoho z výše postavených kolegů doneslo, že se na poradě vedení řešilo, jak „sejmout Říhovou, ale tak aby neodešla“. Zastrašování a menší tlaky nepomohly, tak se rozhodli, že nás zruší. Nejhůř bylo poté, co jsme se začali bránit. Nikdo s námi nekomunikoval. Přestali nám předávat informace, dokonce i část pošty. Nedostávali jsme pozvánky na jednání k naší problematice, a pak nám vytýkali, že jsme tam nebyli.

Návrh reorganizace zpracoval náš nadřízený, ředitel Odboru ochrany přírody, lesa a CITES Jan Klapuš. Když pak u něj moji kolegové osobně protestovali, řekl jim, že „když se jim to nelíbí, můžou táhnout“.

Jak potom vedení reagovalo na vaši hromadnou výpověď?

Vypadalo to, že ji nečekali. Přitom jsme o ní mluvili opakovaně. Očividně nás nebrali vážně, tisková mluvčí dokonce tvrdila médiím, že pár lidí sice vyhrožuje, ale jen účelově. Zřejmě si opravdu mysleli, že si kolegové nechají vše líbit, že kvůli stálému místu a platu sklapnou a budou poslouchat.

Zažila jste podobné snahy o reorganizaci i v minulosti?

Náš útvar začínal jako referát se čtyřmi lidmi na začátku roku 2004. V jednu chvíli měl dokonce sedm inspektorů a statut odboru, pak se z něj stalo oddělení. Od vzniku útvaru v roce 2004 nás nikdo zrušit nechtěl. Ještě v době, kdy jsme se zabývali tygří kauzou, mělo oddělení šest lidí. A za tento opravdu mimořádný úspěch nám ředitel Geuss jedno místo sebral. Tehdy to s námi začalo jít od desíti k pěti.

Jak to myslíte „sebral“?

Tabulkové místo převedl z našeho oddělení jinam. Měli jsme kolegyni na mateřské, která se nevrátila zpět. Vyhlásili jsme výběrové řízení, v němž byla vybrána inspektorka, která už na tom místě pracovala několik let na smlouvu na dobu určitou. Scházel jen podpis ředitele, když Erik Geuss náhle prohlásil, že to místo potřebuje jinde… Bylo to těsně po tygří kauze.

Proč by vás ředitel inspekce trestal za úspěšnou kauzu?

Na to se ptá hodně lidí. Na inspekci se nyní příliš velký úspěch neoceňuje, řadoví zaměstnanci nemají vyčnívat. Pěstuje se především kult osobnosti Erika Geusse. Problém nastal, když novináři po tygří kauze chtěli mluvit se mnou, ne s panem ředitelem. Vyčítalo se mi, že se snažím zviditelňovat. Tisková mluvčí mi vytýkala, že mluvím v médiích lépe než on. Zabývám se problematikou wildlife crime sedmadvacet let, není divu, že o ní něco vím.

Takže myslíte, že jste bojovala s lidskou ješitností?

Erik Geuss je velmi egoistický člověk s pocitem vlastní výjimečnosti. Lidé, kteří by ho nějak zastiňovali či převyšovali, odešli buď sami nebo byli odejiti. První roky měl naše oddělení v oblibě. Zvířata jsou populární a on se s námi rád chlubil v médiích.

Problémy se objevily, když asi začal mít pocit, že ho zastiňujeme. Jednu dobu nám dokonce zakázali vystupovat v médiích. Když začali být novináři neodbytní, hájila se tisková mluvčí tím, že rozhovory zakazuje ministerstvo. Nebyla to pravda a na ministerstvu se tenkrát dost naštvali.

A potom vám zase povolili rozhovory dávat?

Ano, ale preferovala se písemná forma, aby měla mluvčí kontrolu nad obsahem otázek a odpovědí. Vkládala tam věty typu „Erik Geuss uvedl, Erik Geuss řekl...“

Vraťme se ještě k reorganizaci. Jak ji chtěli provést?

O tom, že ji chystají, do poslední chvíle nikdo relevantní nevěděl, rozhodně ne my, ale ani kolegové z příslušných útvarů ministerstva, policisté, celníci… Naprosto utajená příprava. Mimochodem kromě nás mělo být zrušeno i oddělení vnitřní kontroly. Jeho vedoucího se chtěli zbavit úplně.

Geuss s Klapušem ten návrh museli projednat na ministerstvu životního prostředí, protože jeho prostřednictvím se reorganizace předkládá ministerstvu vnitra a ke schválení vládě. Ministrovi a státnímu tajemníkovi reorganizaci podali jako posílení CITES, čemuž ti dva patrně neměli důvod tomu nevěřit. Proč by také měli předpokládat, že jim ředitel inspekce s ředitelem odboru lžou…

Pak si mě Jan Klapuš zavolal, aby mi oznámil, že se od 1. října ruší moje oddělení. Kolegové měli být přesunuti do oddělení ochrany přírody, které problematiku CITES převezme. Mě a zbylé dvě kolegyně chtěli zařadit do pracovního týmu.