Do prvního výročí otravy řeky Bečvy, které připadá na 20. září, zbývá něco málo přes měsíc. Vyšetřování jedné z nejzávažnějších porevolučních ekologických havárií v tuzemsku provázejí zmatky a hrubé chyby odpovědných institucí, což vedlo k podezření, že hlavním cílem bylo od první chvíle vyloučit z okruhu podezřelých chemičku Deza z holdingu Agrofert, jehož vlastníkem je premiér Andrej Babiš.

A navzdory tomu, že policie koncem června obvinila z otravy Bečvy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, převážná část zainteresované odborné veřejnosti, místní aktivní občané a rybáři považují za mnohem pravděpodobnějšího viníka Babišovu chemičku Deza.

Deník Referendum k tématu v uplynulém roce přinesl mnoho zásadních zjištění:

• Názorně jsme ukázali, že je nesmysl, aby řeku otrávila rožnovská firma, jejíž výpusť se nachází zhruba tři a půl kilometru nad místem, kde započala masivní otrava ryb. Naopak jsme vysvětlili, že mnohem pravděpodobnější se jeví varianta Deza, která je od začátku otravy vzdálená několik set metrů.
• Odhalili jsme utajenou havárii, která v Deze nastala v noci před otravou řeky.
• Poukázali jsme na selhání institucí, které mají kauzu vyšetřovat. Vedle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jde zejména o Českou inspekci životního prostředí a Policii ČR.
• Zjistili jsme, že policie vyšetřuje, kdo ze zaměstnanců Dezy poskytl Deníku Referendum informace o utajené havárii.
• Pořídili jsme šokující rozhovor se soudním znalcem Jiřím Klicperou, který k případu vypracoval posudek, a vysvětlili jsme, v čem jsou jeho názory problematické až skandální.
• Doložili jsme, že Deza je patrně neoficiálně napojená na výpusť ve Lhotce nad Bečvou.

Nový a zcela zásadní dílek do seznamu, který sám o sobě zpochybňuje oficiální vyšetřovací verzi, nyní přináší profesor přírodovědec Jakub Hruška. Ten ve spolupráci s rybáři provedl experiment, který dle jeho slov to, že by za otravou mohla stát rožnovská firma, přímo vylučuje.

Můžete popsat experiment, který jste provedli?

Do takzvaného rožnovského kanálu jsme v místě jeho ústí do Bečvy 27. července zhruba v půl desáté ráno vylili rozpuštěný chlorid sodný, tedy kuchyňskou sůl. Následně jsme si pod prvním jezem po proudu, tedy asi o šest set metrů dál, stoupli s kolegou rybářem každý zhruba čtyři metry od břehu a s pomocí přístrojů jsme měřili elektrickou vodivost vody. Ta je ovlivněna právě přítomností chloridu sodného. Takto jsme zjistili, že už v těchto místech je chlorid sodný rozmíchaný po celém korytě řeky.

Odebrali jsme také vzorky vody a ty nám ukázaly, že koncentrace byla na obou březích prakticky stejná. Jinými slovy: zjistili jsme, že pokud by z rožnovského kanálu vytekla do Bečvy nějaká látka, promíchala by se dokonale po celé šířce řeky už pod prvním jezem.

Mám s takovými experimenty mnohaletou zkušenost ze své profese. V minulosti jsem je prováděl opakovaně, i když k jiným účelům.

Prováděli jste tento experiment za stejných podmínek, jaké panovaly vloni v září, když nastala masivní otrava řeky Bečvy?

V době experimentu byl průtok v Bečvě 3,1 kubíků za sekundu a 20. září to bylo zhruba 2,8 kubíků. Čili minimální rozdíl.

Co pro vás z tohoto experimentu vyplývá?

Vyplývá z toho, že je nemožné, aby se látka, která vloni v září otrávila Bečvu, do řeky dostala více než tři kilometry nad místem, kde nastal masivní úhyn ryb, jak nyní tvrdí oficiální vyšetřování policie nebo soudní znalec. A že zdroj otravy tedy musí patřičné orgány hledat jinde než v rožnovském kanálu.

Chtěl bych zdůraznit ještě jednu věc. Mnozí lidé si myslí, že voda v řece teče rychle. Ale není to pravda. Jak jsem řekl, experiment jsme zahájili po půl desáté. První zvýšenou vodivost v řece, jsme zaznamenali až v 11:24. Chlorid sodný tedy do těch míst dotekl až skoro po dvou hodinách. Kdyby tímto tempem měla jedovatá látka vloni v září překonat zhruba tříapůlkilometrový úsek, trvalo by to možná ještě šestkrát déle. Je opravdu nepředstavitelné, že by na tom úseku za takto dlouhou dobu nezemřela ani jediná ryba.

Konfrontovali jste se svým zjištěním někoho? Například soudního znalce Jiřího Klicperu, který si stojí za tím, že toxická látka po celou dobu oněch tří a půl kilometru tekla při pravém břehu řeky?

Ne, dělali jsme to proto, že jsme chtěli najít odpovědi na otázky, které pálí nás samotné.

Jste v kontaktu s výzkumným ústavem ve Vodňanech, který rovněž zpracoval posudek pro policii a přiklonil se k závěru znalce Klicpery? Budete se svým experimentem seznamovat vsetínskou kriminálku?

S nikým z Vodňan v kontaktu nejsme. Co se týče policie, předpokládal bych, že naopak ona bude v nejbližších dnech kontaktovat nás. Zatím byly naše závěry prezentovány sněmovní vyšetřovací komisi toto úterý. Ovšem rolí komise není odhalit viníka otravy, ale vyšetřit postup jednotlivých institucí, které měly šetření havárie na starost.

Provedli jste, nebo budete provádět tento experiment také pro výpusť z Dezy, případně pro podezřelou výpusť ve Lhotce nad Bečvou? Ostatně, jeden starší odborný článek, který jsme citovali v Deníku Referendum, obdobným experimentem jako jste provedli vy, zjistil, že kdyby toxická látka unikla z Dezy, promíchala by se po celé šíři koryta právě v místě, kde začaly v září masivně umírat ryby.

Neprováděli, ani se k tomu nechystáme. Pozornost vyšetřujících orgánů se teď soustředí na rožnovskou výpusť a na ní napojený areál. My jsme přinesli poznatek o tom, že je to nesmysl.

Ostatně, v sedmdesátých letech se jedna kyanidová havárie v Rožnově pod Radhoštěm skutečně stala. A pamětníci říkají, že ryby umíraly hned u výpusti.

ZUZANA VLASATÁ