↗

Občanská společnost ve Valašském Meziříčí měla od počátku o postupu státních institucí důvodné pochybnosti, které s přibývajícími informacemi narůstaly. Tehdejší opozice a nynější vláda slibovala, že celou věc „nenechá zamést pod koberec“. Ministr Jurečka nyní ale mluví jinak. Foto Jakub Patočka, DR

Za necelý měsíc to bude přesně dva a půl roku od jedné z největších ekologických havárií na českých řekách — otravě přibližně čtyřiceti kilometrů řeky Bečvy. V prosinci 2022 se tomuto tématu věnoval seminář v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Dva roky záhad při vyšetřování havárie na Bečvě. Jeho smyslem bylo opět probudit povědomí veřejnosti o této kauze, ale také připomenout závěry Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z roku 2021.

Ta ve své závěrečné zprávě mimo jiné konstatovala, že:

„Povolení nakládání s vodami a integrovaná povolení musí být lépe koordinována mezi krajskými úřady, vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností apod. Inspekční činnost ČIŽP musí lépe pracovat s analýzou rizika — není možné, aby v intenzivně průmyslových areálech docházelo k pochybením. Stejně tak dostupnost a ochota pracovníků ČIŽP dorazit na místo a být aktivně spolupracující osobou v případě řešení havárie musí být daleko rychlejší a kompetentní.

Chybí jasné rozdělení kompetencí, kdo je hlavní zodpovědnou osobou, a to i třeba v situaci, kdy havárie přesahuje území ORP (obcí s rozšířenou působností — pozn. DR) či více krajů. Pokud se to ponechává na jednotlivých vodoprávních úřadech příslušných ORP, pak se ztrácí čas, operativnost a zodpovědnost za konkrétní kroky a zvolená řešení. Stejně tak je třeba dopracovat metodické postupy a ty v praxi ověřit a trénovat.