Ve čtvrtek 15. dubna vyzvali představitelé trojkoalice SPOLU vládu Andreje Babiše, aby do týdne požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Pokud to neudělá, hodlá tato opoziční koalice iniciovat hlasování o nedůvěře vlády. V případě jeho úspěchu pak bude chtít, aby se Poslanecká sněmovna sama rozpustila a do léta se konaly předčasné volby.

O dva dny později však premiér Babiš s vicepremiérem Hamáčkem přišli s šokující informací o podílu ruské vojenské rozvědky GRU na výbuších muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Po tomto prohlášení byla všechna předchozí mediální gesta pasé. Zásadní mezinárodní krize přebyla okamžitě vše ostatní. Znamená to, že tedy ze snahy urychlit nové rozdání karet voliči definitivně sešlo?

Sesadit vládu a co dál

Požadavek trojkoalice SPOLU jistě vycházel z pochopitelné snahy jejího vedení udělat razantní krok, který by významně posílil obraz této koalice v očích veřejnosti a ideálně nastartoval růst jejích voličských preferencí. Nicméně dělat palná gesta, která ve výsledku vyzní jako plácnutí do vody by mohlo být kontraproduktivní.

Strůjci návrhu si uvědomují, že pozice Babišovy vlády v Poslanecké sněmovně nebyla nikdy tak slabá jako nyní, po vypovězení podpory vládě ze strany KSČM začátkem dubna. Pokud by skutečně Sněmovna nedůvěru vládě vylovila, jistě by koalice získala body u všech voličů, kteří mají už dost nekompetentních kroků Babišova kabinetu, který se utápí ve vlastních personálních rošádách a neschopnosti zvládat pandemii Covid-19, především pak rychlost očkování.

Nutno konstatovat, že takto naladěných voličů postupně zřetelně přibývá. Zároveň je však na místě tázat se, co by po pádu vlády následovalo.