Dnes už je jasné, že Andrej Babiš nevyhraje příští volby. A že Miloš Zeman skončí za dva roky. Jsme na cestě naděje, že se v téhle zemi věci pohnou k lepšímu? Sociálně-liberální volič má na výběr jen Piráty se STANem. ČSSD příští vládu nejspíš neovlivní a volit pravici by znamenalo riziko návratu poměrů, jež zrodily Andreje Babiše, a jasný sociální propad.

Žijeme v zemi polarizované mezi duo Babiš-Zeman a opozici. Média o ní často mluví, jako by to byla jedna síla. Jako by stačilo, aby převzala moc, a bude líp.

Je ale zárukou lepší budoucnosti pouhý fakt, že je někdo v opozici vůči Andreji Babišovi? Do jaké míry je to proto, že s ním autenticky nesouhlasí, a do jaké míry proto, že by ho jen ráda vystřídala ve Strakově akademii? Vadí všem v opozici prorůstání zájmů jednoho miliardáře se státem?

Česká opozice je heterogenní, její strany pojí jen chuť odstavit od moci předsedu ANO a jeho způsob vládnutí. Pobabišovský vývoj se proto bude moci ubírat nejrůznějšími cestami.

Přijde vláda koalice koalic

Volby nevygenerují výrazného vítěze. Dnes, kdy Andrej Babiš ještě nezačal natvrdo svoji kampaň, se situace jeví tak, že nejpravděpodobněji budeme mít vládu koalice koalic. A tudíž přešlapování, kompromisy, veletoče i vzájemné nevraživosti a podrazy…

A v opozici nejspíš hnutí ANO spolu s krajní populistickou pravicí, možná i s komunisty, pokud projdou do parlamentu, a bude velkou otázkou, zda se tyto tři síly nějak sblíží či ne. Nedávný výběr členů Rady České televize poslaneckým výborem, kde mají jasnou většinu, je toho neblahou předzvěstí. Rozhodně budou na novou vládu útočit. K tomu ještě rok a půl prezidenta, který té vládě nebude nakloněn. Žádná selanka.

Bude to proto, že máme poměrný hlasovací systém, v němž žádná strana není s to získat sama většinu křesel. A nezíská ho ani žádná z dnešních dvou koalic — ledaže by se ještě podstatně změnily preference nebo kdyby menší strany, ČSSD a KSČM, nedosáhly na pětiprocentní práh a jejich propadnuvší hlasy si rozdělili vítězové. Ústavní soud navíc pro tyto volby zpochybnil dosavadní systém přepočtu hlasů na poslanecká křesla, který zvýhodňoval stranu, jež se umístila jako první.

Dnes se proto jeví jako velmi pravděpodobné, že budeme mít vládu dvou dnešních koalic, tedy možná až pěti stran. Pirátů, STAN, ODS, TOP 09 a lidovců. A pokud by spolu těsně nedosáhly na parlamentní většinu, musely by si přibrat ještě někoho, což by logicky mohla být asi jen ČSSD, pokud překročí práh pěti procent.

O KSČM či SPD snad nikdo z nich neuvažuje. Co když ale Andrej Babiš ještě nabere hlasy a bude v situaci, kdy by mohl také s pravicovou koalicí Spolu vytvořit vládu? Odolá pravice? Dá přednost Pirátům, od nichž se v mnohém liší víc než od ANO?

Miliardáři mají v rukou všechna soukromá média

K tomu připočtěme obří zadlužení, jaké Babišova vláda následníkům odkáže a jaké tu ještě nikdy nebylo. Jakákoli následující vláda bude nucena škrtat a omezovat. Rozdíl mezi vládními stranami bude snad jen v tom, nakolik to budou dělat samy od sebe s chutí a nakolik se budou cítit k tomu nuceny pod tlakem reality. Připočtěme covid a jeho ekonomické následky.

A k tomu připočtěme zájmy miliardářů. Na rozdíl od Babiše se nepustili do přímé politiky, své zájmy si prosazují zprostředkovaně přes tlaky na poslance, ministry a hradní okolí, ale in fine jsou identické s Babišovými: mít stát a vládu, které je nechají vydělávat v oblastech a způsobem, který jim vyhovuje, oslabit a co nejvíc zprivatizovat stát, nepustit sem příliš transparentnosti z Bruselu, platit co nejnižší daně, držet levnou pracovní sílu.

Na rozdíl od mnoha jiných zemí v Evropě u nás ovládají všechna soukromá média, každý z těch nejbohatších má nějaké: soukromou televizi, rozhlas nebo noviny či weby. Změní se toto všechno po Babišově pádu? Nezmění. Spíš lze čekat, že tato média budou na novou vládu vyvíjet silný tlak v zájmu svých majitelů. Včetně Babišových. Panychidy na zemřelého Petra Kellnera v médiích Andreje Babiše i dalších ukázaly, jak mají k sobě blízko.

Ideální by byla sociálně citlivá, liberální vláda

V téhle zemi by se lidem žilo dobře, kdyby po Babišově pádu přišla liberální, sociálně citlivá vláda. Která by chtěla udržet demokratický a právní charakter státu, soudržnost společnosti, nerozevírala sociální nůžky a vnímala situaci sociálně slabých, nechala lidi žít bez ideologického tlaku, jaký dnes společnosti ordinují klerikální konzervativci v Polsku či Maďarsku.