Kraje by mohly v ochraně životního prostředí včetně potřebného snižování emisí skleníkových plynů sehrávat důležitou úlohu. Jsou zřizovateli veřejné dopravy, mnohde patří k vlastníkům půdy či budov a mohou se také účastnit správních řízení týkajících se velkých staveb. A pokud se máme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, musí se na řešení problémů podílet všechny složky státní správy, včetně samospráv.

V programech politických stran pro krajské volby se to však příliš neodráží. Ačkoliv v některých krajích mají strany či koaliční uskupení ekologická opatření propracovaná, celorepublikové programy jednotlivých stran jsou v otázkách životního prostředí velmi vágní a obecné, a u některých takové pasáže dokonce zcela chybí.

Otázali jsme se všech parlamentních stran, jaké jsou jejich plány pro správu krajů v ekologické oblasti. Neodpověděly nám pouze ODS, KDU-ČSL a vládní ANO. Konkrétně jsme tiskovým odborům stran položili následující otázky.

1. Jakými konkrétními nástroji chcete na krajské úrovni snižovat emise skleníkových plynů?
2. Jakými konkrétními nástroji chcete na krajské úrovni řešit problematiku krajinných extrémů, jako jsou sucho, záplavy či eroze půdy?
3. Kraje patří také ke zřizovatelům veřejné dopravy. Máte v plánu zvýhodnit méně emisně náročnou hromadnou dopravu na úkor soukromé dopravy? Případně jak?

Odpovědi jsme analyzovali v několika tematických celcích s přihlédnutím na působení stran v předchozích letech.

Energetika a rekonstrukce budov

Prostor pro snižování emisí skleníkových plynů je největší v energetice a rekonstrukcích budov. Tématu ve svých odpovědích daly prostor Pirátská strana, TOP 09, SPD, STAN a Zelení. Strany se shodují, že kraje se musí aktivně podílet na tlaku k opuštění fosilních paliv.

TOP 09 chce omezit velké znečišťovatele a utlumit těžbu a spalování uhlí. Na krajské úrovni toho chce docílit zejména tím, že bude oponovat výjimkám z evropských limitů pro vypouštění škodlivých látek. Úplné zrušení výjimek pro uhelné elektrárny podpořila strana v Poslanecké sněmovně už před dvěma lety, společně s Piráty a KDU-ČSL.

Pirátská strana chce na krajské úrovni využít dotační zdroje a půjčky od Evropské unie pro „posunutí krajů na cestu k uhlíkově neutrální bilanci a také uhelné regiony k obnově a transformaci“. Obce by pak Piráti motivovali k energetickým úsporám pomocí auditů a nastavování ambiciózních klimatických strategií. Stejná opatření chtějí provádět u majetku kraje.

Piráti by v případných vládnoucích koalicích byli takřka nováčky, zatím mají svého zástupce jen v radě Karlovarského kraje. Jsou však součástí koalic ve třech největších městech, v Praze, v Brně a v Ostravě. Všechny tři města mají zpracované plány pro snižování emisí, v Praze je to pětačtyřicet procent do roku 2030, v Brně čtyřicet procent do téhož roku.

Co se v českých zemí může jevit jako progresivní, v mezinárodním srovnání jako nijak zvláště ambiciózní klimatická politika nevychází. Například švédské Vaxjo chce být do stejného roku klimaticky neutrální, finské Helsinki jen o pět let později. Evropský průměr u 9700 měst účastnících se panevropské komunální klimatické iniciativy byl vloni sedmačtyřicetiprocentní snížení do roku 2030.

Starostové a nezávislí (STAN) chtějí podpořit zateplování budov a zavádět energeticky úsporné pouliční osvětlení. V energetice pak chtějí podpořit dotace na výměny starých kotlů.

Velkým znečišťovatelům však zástupci hnutí STAN v minulosti šli spíše na ruku. Zástupci strany ve sněmovních výborech hlasovali proti zamezení výjimek z evropských limitů znečištění pro uhelné elektrárny, v Pardubickém kraji pak podpořili energetickou koncepci podporující další provoz elektrárny Chvaletice, a to až do nemyslitelného roku 2042. Mezi opozičními stranami navíc spolu s ODS patří mezi nejhlasitější podporovatele jaderné energie, která je i z hlediska klimatu prokázaně slepou uličkou.

Nejpropracovaněji působí návrhy Strany zelených, která chce pro každý kraj zpracovat závazný plán pro snižování emisí skleníkových plynů na deset let dopředu. Plány by měly zahrnovat energetické úspory a přechod na energii z obnovitelných zdrojů pro krajské organizace či podniky, jako jsou třeba nemocnice, školy a sociální služby.