↗

Jedním z nejkonkrétnějších plánů je podpora výsadby alejí, kterou slibuje STAN. Na snímku Alej života u Bohuslavic. Foto Alej roku

Kraje by mohly v ochraně životního prostředí včetně potřebného snižování emisí skleníkových plynů sehrávat důležitou úlohu. Jsou zřizovateli veřejné dopravy, mnohde patří k vlastníkům půdy či budov a mohou se také účastnit správních řízení týkajících se velkých staveb. A pokud se máme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, musí se na řešení problémů podílet všechny složky státní správy, včetně samospráv.

V programech politických stran pro krajské volby se to však příliš neodráží. Ačkoliv v některých krajích mají strany či koaliční uskupení ekologická opatření propracovaná, celorepublikové programy jednotlivých stran jsou v otázkách životního prostředí velmi vágní a obecné, a u některých takové pasáže dokonce zcela chybí.

Otázali jsme se všech parlamentních stran, jaké jsou jejich plány pro správu krajů v ekologické oblasti. Neodpověděly nám pouze ODS, KDU-ČSL a vládní ANO. Konkrétně jsme tiskovým odborům stran položili následující otázky.

1. Jakými konkrétními nástroji chcete na krajské úrovni snižovat emise skleníkových plynů?
2. Jakými konkrétními nástroji chcete na krajské úrovni řešit problematiku krajinných extrémů, jako jsou sucho, záplavy či eroze půdy?
3. Kraje patří také ke zřizovatelům veřejné dopravy. Máte v plánu zvýhodnit méně emisně náročnou hromadnou dopravu na úkor soukromé dopravy? Případně jak?

Odpovědi jsme analyzovali v několika tematických celcích s přihlédnutím na působení stran v předchozích letech.

Energetika a rekonstrukce budov

Prostor pro snižování emisí skleníkových plynů je největší v energetice a rekonstrukcích budov. Tématu ve svých odpovědích daly prostor Pirátská strana, TOP 09, SPD, STAN a Zelení. Strany se shodují, že kraje se musí aktivně podílet na tlaku k opuštění fosilních paliv.

TOP 09 chce omezit velké znečišťovatele a utlumit těžbu a spalování uhlí. Na krajské úrovni toho chce docílit zejména tím, že bude oponovat výjimkám z evropských limitů pro vypouštění škodlivých látek. Úplné zrušení výjimek pro uhelné elektrárny podpořila strana v Poslanecké sněmovně už před dvěma lety, společně s Piráty a KDU-ČSL.

Pirátská strana chce na krajské úrovni využít dotační zdroje a půjčky od Evropské unie pro „posunutí krajů na cestu k uhlíkově neutrální bilanci a také uhelné regiony k obnově a transformaci“. Obce by pak Piráti motivovali k energetickým úsporám pomocí auditů a nastavování ambiciózních klimatických strategií. Stejná opatření chtějí provádět u majetku kraje.

Piráti by v případných vládnoucích koalicích byli takřka nováčky, zatím mají svého zástupce jen v radě Karlovarského kraje. Jsou však součástí koalic ve třech největších městech, v Praze, v Brně a v Ostravě. Všechny tři města mají zpracované plány pro snižování emisí, v Praze je to pětačtyřicet procent do roku 2030, v Brně čtyřicet procent do téhož roku.

Co se v českých zemí může jevit jako progresivní, v mezinárodním srovnání jako nijak zvláště ambiciózní klimatická politika nevychází. Například švédské Vaxjo chce být do stejného roku klimaticky neutrální, finské Helsinki jen o pět let později. Evropský průměr u 9700 měst účastnících se panevropské komunální klimatické iniciativy byl vloni sedmačtyřicetiprocentní snížení do roku 2030.

Starostové a nezávislí (STAN) chtějí podpořit zateplování budov a zavádět energeticky úsporné pouliční osvětlení. V energetice pak chtějí podpořit dotace na výměny starých kotlů.

Velkým znečišťovatelům však zástupci hnutí STAN v minulosti šli spíše na ruku. Zástupci strany ve sněmovních výborech hlasovali proti zamezení výjimek z evropských limitů znečištění pro uhelné elektrárny, v Pardubickém kraji pak podpořili energetickou koncepci podporující další provoz elektrárny Chvaletice, a to až do nemyslitelného roku 2042. Mezi opozičními stranami navíc spolu s ODS patří mezi nejhlasitější podporovatele jaderné energie, která je i z hlediska klimatu prokázaně slepou uličkou.

Nejpropracovaněji působí návrhy Strany zelených, která chce pro každý kraj zpracovat závazný plán pro snižování emisí skleníkových plynů na deset let dopředu. Plány by měly zahrnovat energetické úspory a přechod na energii z obnovitelných zdrojů pro krajské organizace či podniky, jako jsou třeba nemocnice, školy a sociální služby. 

Budovy a střechy v majetku kraje by Zelení využili pro vlastní výrobu solární energie a budování skladovacích kapacit energie. Zastoupení mají Zelení zatím pouze v opozičních lavicích tří krajů — Jihomoravského, Královehradeckého a Libereckého. Žádný z podobných návrhů se z opozice Zeleným ještě prosadit nepodařilo.

Nepřekvapivě nejmarnější plány má SPD. Krajně pravicová strana vnímá postupný útlum fosilních paliv pouze jako otevření možnosti pro jadernou energetiku.

Vláda v současnosti probírá možnost stavby nového bloku elektrárny Dukovany, která by byla i podle zde publikovaných analýz nesmyslně drahá, dokončená pozdě a s pravděpodobnými zpožděními, a navíc ohrožená nedostatkem vody na chlazení reaktorů. Podle vládního plánu by se navíc případné předražení elektřiny způsobené novým blokem Dukovan promítlo do její ceny, podle zkušeností ze zahraničí by nový atomový zdroj tedy patrně způsobil i sociální otřesy.

Energetice se ve svých odpovědích nevěnovali ČSSD a KSČM, které se však v současnosti podílejí na vládní energetické politice a na krajské úrovni často podpořili uhelný i jaderný průmysl. Komunisté od roku 2012 vedou Ústecký kraj, kde dlouhodobě podporovali prolamování limitů těžby hnědého uhlí a zájmy místních energetických firem.

Podobně ČSSD vládnoucí v Pardubickém kraji podpořila schválením energetické pokračování provozu hnědouhelné elektrárny Chvaletice až do roku 2042. Elektrárna patří k největším zdrojům skleníkových plynů u nás. Obě strany pak na krajské i celostátní úrovni prosazují jadernou energii jako náhradu za uhlí.

Podobná politika se dá očekávat i od ODS a ANO, kteří na naše dotazy neodpověděli. Obě strany podporují stavbu nového reaktoru v Dukovanech, ve sněmovních výborech i na plénu hlasovali proti zákazu udělování výjimek, ODS pak spolu s ČSSD a KSČM brojí proti zvyšování poplatků z těžby nerostných surovin, zejména hnědého uhlí.

Řešení sucha a ochrana krajiny

Z hlediska adaptace na klimatickou krizi bude nejdůležitější otázka, jak se stát dokáže vypořádat s následky pětiletého sucha a jestli zvládne krajinu lépe připravit na další suchá období, která nás podle vědců v budoucnu čekají. Kraje v tom hrají roli zejména proto, že patří k významným vlastníkům půdy. Nastavováním pravidel pro její pronájem či vlastní aktivitou tudíž mohou působit na účinná krajinná opatření.

Právě suchu a krajině se v odpovědích věnovaly všechny strany, které na naše otázky reagovaly. Shodly se na nutnosti zavádět pozemkové úpravy a řešit zachytávání vody v krajině. Komunisté chtějí v krajině „vybudovat systém biotopů, mokřadů a meandrů a na jižní Moravě třeba i závlahových systémů“. To je však v příkrém rozporu s dlouhodobými kroky této strany, která tradičně podporuje řešení sucha pomocí stavby nesmyslných přehradních nádrží a propojování řek.

Podobně hovoří i SPD, která však v minulosti rovněž podpořila stavbu přehrad. Piráti, TOP 09 i Zelení se ve svých odpovědích vůči velkým vodním stavbám vymezili, a to právě ve prospěch krajinných prvků, jako jsou mokřady, remízky nebo stromořadí. Piráti by dále chtěli zvýšit ochranu a dostupnost vody posílením lokální ochrany zdrojů pitné vody a krajskými investicemi do stavby nové vodárenské infrastruktury či do vzdělávání veřejnosti.

Přístup TOP 09 ke krajině se v každém regionu liší. „Obecně lze říct, že dlouhodobě podporujeme změnu hospodaření v krajině, tak aby lépe zadržovala vodu, a tím mírnila jevy, jako je extrémní sucho, záplavy nebo eroze. Konkrétně jde zejména o to, aby se zmenšily lány, obnovovaly meze, staré polní cesty a remízky,“ uvedlo v odpovědi na otázky tiskové oddělení strany.

STAN jako příklad potřebných krajinných zásahů dává vlastní projekt Tisíc a jedna cesta pro krajinu, který na širokých zemědělských lánech usiluje o obnovu polních cest s novými stromy. Tento projekt by chtěli Starostové a nezávislí přenést z obecní také na krajskou úroveň.

Piráti, TOP 09 i STAN, často také společně s KDU-ČSL, v posledních letech podávají v Poslanecké sněmovně takto zaměřené opoziční návrhy k vládním zákonům pro řešení sucha. Jejich návrhy vláda pravidelně nepřijímá. Zásadní systémové změny v hospodaření krajiny strany neprosadily ani v krajských koalicích, ve kterých mají zastoupení všechna uskupení.

Zelení vnímají kraje jako ideálního prostředníka mezi malými obcemi a jednotlivými majiteli pozemků, který by měl vyjednávat provádění adaptačních opatření. Kraje by podle zelených měly pověřit vlastní firmy tím, aby zadávaly, řídily a koordinovaly komplexní studie řešení sucha pro jednotlivá povodí a poté vyjednávaly s majiteli pozemků.

Za důležitý nástroj Zelení považují krajské dotační programy na podporu projektů pro zadržování vody v krajině, z nichž lze spolufinancovat krajinné úpravy a adaptační opatření. ČSSD odpověděla, že by proti suchu bojovala zatravňováním, obnovou lesů postižených kůrovcem a proměnou druhové skladby lesů tak, aby lépe snášely dopady sucha.

Nicméně ministr zemědělství Miroslav Toman, nestraník nominovaný právě ČSSD, je experty i ekology pravidelně kritizován za to, že ve svém úřadu dělá přesný opak. Podobně podle nich v ochraně krajiny před suchem, záplavami i erozí selhává ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO.

Zemědělství

Otázkám zemědělství se ve svých odpovědích věnovali pouze Piráti, ČSSD a STAN. Starostové chtějí z krajských lavic dotačně podpořit lokální zemědělce, kteří chtějí hospodařit šetrně. Piráti by chtěli kraje motivovat k tomu, aby jídelny jimi zřizovaných škol, nemocnic či sociálních zařízení využívaly suroviny od lokálních zemědělců. Od podpory malých farmářů si slibují rozvoj regionální ekonomiky a zvýšení druhové pestrosti zemědělské produkce.

Podle Pirátů by kraje měly tlačit na změnu zemědělských dotací tak, aby podporovaly přechod na udržitelné hospodaření s půdou. Tyto parametry chtějí promítnout i do nájemních smluv, které kraje uzavírají a jak to funguje například již v rámci Prahy, kde tato strana vede koalici.

ČSSD pak chce z krajské úrovně obecně podpořit ekologické zemědělství. Stejně jako v případě ochrany lesů a půdy však ministr zemědělství a bývalý prezident Agrární komory Miroslav Toman, nominovaný sociální demokracií, dělá přesný opak.

Doprava

Významným zdrojem emisí skleníkových plynů je také doprava, na kterou kraje jako zřizovatelé železniční i autobusové dopravy i občasní investoři dopravních staveb mají velký vliv. Všechny strany se v odpovědích zmiňují o podpoře veřejné dopravě, zejména železnicím a meziměstským autobusům.

Zelení chtějí, aby kraje při vypisování zakázek na veřejnou dopravu iniciovaly přechod na bezemisní nebo nízkoemisní pohony. Chtějí zároveň dokončit zřízení systémů integrované dopravy v těch krajích, kde dosud chybí, a investovat do ekologizace vozových parků jak u vlaků, tak autobusů.

Pro SPD jsou emise v dopravě druhotným kritériem při zajištění dopravní obslužnosti. Prioritou pro ně je, aby v rámci kraje mohli kvalitně a za rozumnou cenu cestovat i lidé z těch nejodlehlejších oblastí. Sociální rozměr dopravy je důležitější i pro KSČM, která chce snižovat ceny jízdného, aby lidé neměli důvod sedat do osobních aut.

STAN chce na krajské úrovni finančně podpořit projekty založené na vodíkových technologiích. „Jednou z našich priorit je zajistit potřebnou návaznost spojů, a to nejen v rámci jednoho kraje, ale i v rámci mezikrajské dopravní struktury,“ uvedlo tiskové oddělení strany.

Piráti chtějí veřejnou dopravu integrovat tak, aby na jednu jízdenku bylo možné jezdit různými spoji od více dopravců. Z krajských rozpočtů a za podpory fondů Evropské unie by investovali do elektrifikace autobusů i železnic, což pro ně má vyšší prioritu než elektrifikovaná automobilová doprava. Zvýšit atraktivitu cestování veřejnou dopravou chtějí také pomocí „srozumitelných hlášení na stanicích, čistých sedaček nebo dostupných zásuvek a připojení k internetu“.

Podporu pro meziměstskou cyklodopravu stavbou sítě cyklostezek do svých odpovědí zahrnuli STAN a Zelení. Kraje by u nich mohly poskytovat také dobíjecí stanice pro elektrokola. Podle obou stran by mohly sloužit nejen k turistickým účelům, ale také k dojíždění za prací. Piráti se pak také zmiňují o nutnosti zlepšit pracovní podmínky strojvůdců na železnicích.

Veřejnou dopravu však nelze rozvíjet bez součinnosti státu, který je hlavním investorem velkých dopravních staveb. Nový stavební zákon nedávno poslaný vládou do Sněmovny či poslanci již schválená novela zákona o liniových stavbách přitom jdou cestou centralizace rozhodování, snižují možnost veřejnosti či samosprávám prosazovat veřejný zájem a skýtají ekologická rizika. Například rychlou výstavbou dopravní infrastruktury pro automobily na úkor životního prostředí.

Tedy přesný opak toho, co strany slibují prosazovat v krajích. Oba zákony vznikly na ministerstvech ovládaných ANO, stavební zákon připravila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO), novelu zákona o liniových stavbách ještě bývalý ministr dopravy Dan Ťok, vládě jej předložil už současný ministr dopravy Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Stavební zákon prošel vládou s podporou ČSSD a nyní o něm budou jednat poslanci. Novelu o liniových stavbách podpořili ve Sněmovně kromě vládních stran také KSČM, ODS, KDU-ČSL a SPD. Proti byli Piráti a TOP 09, Starostové a nezávislí se zdrželi.

Závěry analýzy jsou tedy vcelku přehledné. Nejpropracovanější plány mají nepřekvapivě Zelení, následovaní s nevelkým odstupem Piráty. Za správným směrem aspoň mířící a vzhledem k dosavadní politické praxi obou stran i jak takž uvěřitelné lze pokládat ještě programy TOP 09 a s určitým odstupem za ní ještě STAN.