↗

Prý Budoucnost: její spolupředseda Filip Hausknecht, senátní kandidát a neúspěšný uchazeč o funkci ministra kultury ve vládě Andreje Babiše Michal Šmarda, ministryně Jana Maláčová, ministr Lubomír Zaorálek a členka vedení Zelených Anna Gümplová. Foto FB Michal Šmarda

Blížící se krajské a senátní volby budou první zkouškou pro nové levicové strany a hnutí. V poslední době vznikly hned čtyři: Budoucnost, Idealisté, Levice a Změna 2020. Především tři prvně jmenované mají množství společných rysů či idejí, nikde ale nespolupracují. Do voleb se chystají buď samostatně, nebo v rámci podpory širších koalic.

Zatímco Budoucnost, Idealisty a Levici tvoří z větší části lidé bez větších zkušeností se zastupitelskou politikou, Změnu 2020 zrodila iniciativa nespokojených politiků ČSSD v jižních Čechách. Někdejší členové jiných stran se ale podílejí i na vzniku ostatních subjektů: vidět jsou především bývalí Zelení a také bývalí sociální demokraté, kteří se nyní vůči ČSSD vymezují.

Abecedně prvá Budoucnost se oficiálně registrovala v květnu. Charakterizuje se jako moderní levicové hnutí, jež klade důraz na sociální i ekologické otázky, posílení pozice zaměstnanců a lidská práva. Kritizuje moc oligarchů či nadnárodních korporací, nízké mzdy, systém exekucí i nedostatečné řešení klimatického rozvratu. Hnutí vedou společně Petra Jelínková a Filip Hausknecht, oba bývalí členové Zelených.

Budoucnost se účastní pouze senátních voleb, a to skrze širší levicovou spolupráci. Spolu s ČSSD a Zelenými podporuje opětovnou kandidaturu Jiřího Dienstbiera na Kladensku a Michala Šmardy v obvodu Žďár nad Sázavou. Oba politici jsou dlouholetými sociálními demokraty, ale oba mají ke straně specifický vztah.

Dienstbier se při svém působení v Senátu opakovaně rozchází s vládními postoji k projednávané legislativě a při hlasování se spíše než s ČSSD shoduje s liberálním hnutím SEN 21. Šmarda dříve kritizoval účast sociálních demokratů v kabinetu Andreje Babiše (ANO) a vloni se ocitl v centru vládní krize, když měl ve funkci vystřídat někdejšího ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD).

Nyní se coby dlouholetý starosta Nového Města na Moravě vyjadřuje hlavně k lokálním tématům či z pozice místopředsedy sociální demokracie předkládá obecnější hesla jako „Spravedlnost pro všechny. Vyšší důchody, nižší daně“. Podle svých slov chce spojovat roztříštěnou levici.

Před časem se konkrétněji vymezil vůči plánům ministerstva pro místní rozvoj v gesci ANO. Při kandidatuře má ovšem očividnou podporu stranického ústředí. V bundě s jeho jménem se vyfotografovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček jej pro změnu svezl na motorce.

Budoucnost tvrdí, že podpora, kterou poskytuje sociálně-demokratickým kandidátům, se odvíjí od jejich osobních kvalit. „ČSSD je tradiční stranou, jež má svou roli v české politice. Nejedná se o celorepublikovou spolupráci, ale o spolupráci s nejlepšími dvěma kandidáty. Primárně je to spolupráce ideová, nikoli stranická,“ vysvětlil přístup Deníku Referendum Hausknecht. Toho, že by nové hnutí spolupráce s vládní stranou kompromitovala, se nebojí.

Budoucnost před volbami uvažovala o spolupráci i s dalšími politickými subjekty. V červenci zaslala výzvu k jednání Idealistům i Levici. Ta s Budoucností jednala již v minulosti, výsledku ovšem nedosáhli. „Poslali jsme dopis, že chceme jednat trojstranně, odpovědi přišly obě,“ potvrdil Hausknecht s tím, že se kvůli předvolebnímu kvasu teprve domlouvá první setkání. Proběhnout by mělo v druhé polovině září.

Idealisté: od ČSSD k Šabatové a středovým koalicím

Idealisté pocházejí z prostředí sociální demokracie, s níž se ale jednoznačně rozešli. Coby politické hnutí se zrodili ze spolku Idealisté.cz, někdejší součásti Mladých sociálních demokratů. Uskupení klade od počátku důraz na tradiční levicová témata, jako je řešení bezútěšné epidemie exekucí i bytové krize, modernizace české ekonomiky či zdanění korporací. Současně vystupují na obranu práv žen i LGBTQ+ lidí nebo vyjadřují podporu běloruskému protestnímu hnutí.

↗

Idealisté kladou podle svých slov důraz na tradiční levicová témata. Na jižní Moravě kandidují společně s TOP 09. Repro DR

Idealisté spolu se Zelenými a hnutím SEN 21 podporují kandidaturu bývalé ombudsmanky Anny Šabatové do Senátu v obvodu Brno-město. Do krajských voleb se chystají v Plzeňském a Jihomoravském kraji, a to v rámci širších spojenectví.

Na Plzeňsku spolu se Zelenými a hnutím PRO Plzeň podporují kandidátku STAN vedenou bývalým hejtmanem Josefem Bernardem (nyní nestr.). Výrazný plzeňský politik posledních pět let působil v ČSSD, dokud ji v květnu neopustil poté, co vygradovaly spory o toleranci KSČM i účasti v Babišově vládě.

Jihomoravští Idealisté kandidují ve volební koalici Spolu pro Moravu, kterou kromě nich tvoří TOP 09, Zelení, LES a regionalistické Moravské zemské hnutí. Na kandidátce vystoupali poměrně vysoko: čtvrtou pozici zaujímá dlouholetý zastupitel a bývalý starosta Tišnova Jan Schneider (nejedná se o stejnojmenného chartistu, zpravodajce a provládního komentátora). Předseda hnutí Vojtěch Vašák na kandidátce obsadil dvaadvacáté místo.

Program široce rozkročeného uskupení klade důraz na ekologii i sociální politiku. V rámci řešení krize dostupnosti bydlení chce kupříkladu podporovat družstevní i sociální byty a zmiňuje se o možnosti vytvoření krajského bytového fondu. Vašák v červencovém rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že s TOP 09 na krajské úrovni našli — pro mnohé překvapivě — u řady témat shodu. Obdobnou spolupráci si na celostátní úrovni ale umí představit jen stěží.

Idealisté zvažovali podporu senátorských kampaní Dienstbiera a Šmardy, za nimiž nyní stojí ČSSD, Zelení a Budoucnost. „Bavili jsme se o možné podpoře jejich kandidatury, to jim ale lidé kolem Michala Haška, který s funkcí volebního manažera získal ve straně velmi významný vliv, shodili ze stolu,“ řekl Vašák Hospodářským novinám.

Levice jde sama na Moravě, sloganem je Green New Deal

Třetím novým levicovým subjektem je Levice: politická strana, jež vznikla v únoru sloučením přípravné platformy Skutečná levice se Stranou demokratického socialismu. Ta sice existuje od roku 1997, delší dobu ale není vidět. Její čtyřletá zlatá éra nastala před osmnácti lety, kdy ve volbách do obecních zastupitelstev získala jednadvacet mandátů.

Levici vede někdejší dvojka kandidátky KSČM do Evropského parlamentu Andrej Bóna (tehdy SDS) spolu s bývalým spolumluvčím Mladých zelených Petrem Pávkem (nejedná se o stejnojmenného bývalého člena Zelených a současného poslance za STAN).

Strana usiluje o hlasy pouze v krajských volbách na jižní Moravě. Zde postavila devatenáctičlennou kandidátku v čele s Bónou. Většina zúčastněných jsou členové Levice, bezpartajní kandidáti se nacházejí pouze na nižších pozicích. Kandidátka je poměrně mladá a nezahrnuje profesionální politiky. Věkový průměr činí zhruba pětatřicet let oproti celorepublikovým osmačtyřiceti.

Předvolební kampaň teprve začíná. „Chystáme klasiku jako noviny, ale chceme se dostat k lidem i přes internet a být první levicovou stranou u nás s úspěchem u mladší generace,“ sdělil Deníku Referendum Bóna s tím, že strana ovšem plánuje i kontaktní kampaň včetně petičních stánků. Prozatím se ale Levice na internetu o volbách zmiňuje poskrovnu.

Volební program vychází z konceptu Green New Deal sestaveného mezinárodním levicovým hnutím DiEM25, jehož čeští členové mají v Levici vlastní platformu. Program sociální a ekologické přestavby plánuje Levice přenést na místní úroveň.

Bóna uvedl, že strana chce sociálně spravedlivý rozvoj Jihomoravského kraje s důrazem na oblast výzkumu a pokusů s novými, solidárnějšími formami ekonomiky. „Aby obce nebyly místem, kam se lidé jdou pouze po práci vyspat, ale aby se v nich dalo žít. Aby se kraj rozvíjel rovnoměrně, nikoli jen v největších městech,“ rozvedl.

Zatímco Idealisté či Zelení na jižní Moravě kandidují v rámci koalice Spolu pro Moravu s TOP 09, Moravským zemským hnutím a LES, Levice natolik rozkročenou spolupráci nechce. „[Samostatná kandidatura] nebyl prvotní plán,“ připustil ale Bóna. Snaha o jednání s Budoucností narazila na absenci krajské kandidátky daného hnutí, s Idealisty se dohoda nestihla.

Zimola se na jihu přetlačuje s ČSSD

Poslední nový levicový subjekt, Změna 2020, se od předešlých odlišuje genezí i profilem: stojí za ním někdejší výrazný člen a bývalý statutární místopředseda ČSSD Jiří Zimola. Ten završil zhruba tříleté odcházení ze sociální demokracie v červenci, kdy formálně oznámil, že se stává předsedou nového politického hnutí. Kroku předcházel Zimolův neúspěšný pokus stát se lídrem jihočeské kandidátky, v níž by šly oba subjekty společně.

Změnu 2020 ale povede jiný bývalý sociální demokrat, Stanislav Mrvka. Vedle krajského zastupitelstva kandiduje i do Senátu. Posledních deset let působil v pozici starosty Jindřichova Hradce, dokud jej koncem července nesesadil radniční převrat. Při tom se proti Mrvkovi postavila těsná většina zastupitelstva, jež tak de facto zformovala novou místní koalici.

Přestože se proti bývalému starostovi při rozhodujícím hlasování vymezila pouze menšina sociálních demokratů, podle Mrvky i Zimoly šlo o jasnou pomstu za přechod do Změny 2020. „To byl hlavní motiv, ke kterému se pak ostatní přidali. Ani jim to vlastně nemám za zlé. Využili situace, která v ČSSD vznikla. Jednou se jim to vrátí,“ sdělil Mrvka Jindřichohradeckému deníku.

Aféra navazuje na dlouhodobější spory mezi Zimolou a zbytkem sociální demokracie. Někdejší místopředseda ve straně působil jako svérázná osobnost zastupující spíše konzervativní, takříkajíc zemanovské křídlo strany. Svého času se ale dostal do zákulisního konfliktu i s bývalým ministrem vnitra Milanem Chovancem.

Zimola nyní ČSSD bez obalu kritizuje — stává se prý „lokajskou stranou a stranou, která je pro voliče směšná“ pod vedením „pražského kindermanagementu“. Hodnotově se ovšem pokládá za sociálního demokrata, a Změna 2020 tak má nabízet středolevicovou politiku otevřenou širší nadstranické spolupráci. Odmítá pouze vztahy s extrémní levicí i pravicí.

V případě volebního úspěchu slibuje voličům podporu pro firmy zasažené pandemickou krizí, ochranu zdravotnictví před privatizací, obědy pro všechny školáky zdarma, boj se suchem či posílení nájemního i družstevního bydlení. Hnutí má zatím výlučně jihočeskou působnost, Zimola ovšem doufá, že se může rozšířit.