Zelení bezprostředně po skončení sjezdu sociální demokracie ukončili rozhovory s nejstarší českou politickou stranou o ustavení předvolební aliance, neboť její staronové vedení vyslalo jasný signál, že o vzájemnou spolupráci nemá vážnější zájem. Ve středu následně zveřejnili prohlášení, v němž vyzvali progresivní politické subjekty od středu doleva, občanskou společnost i jednotlivce k jednání, jež by měla vést k vytvoření nového projektu pro blížící se podzimní sněmovní volby.

„Naše diskuse se sociálními demokraty byly vedeny snahou vybudovat konkurenceschopný subjekt nalevo do politického středu. Poslední dny ovšem ukázaly, že směr, kterým se sociální demokracie vydala, není slučitelný se zelenou politikou,“ vysvětlil spolupředseda Zelených Michal Berg. „Proto jsme vyzvali ke spolupráci nejen další politické partaje, ale i všechny ty, kteří jsou zklamáni vývojem v jiných stranách, jež měly hájit demokratická, sociální a ekologická témata,“ dodal.

Berg upřesnil, že výzva míří zejména na menší politické strany, jakými jsou například Budoucnost a Idealisté, nebo na ty, kteří se v minulosti zapojili do projektu bývalého předsedy spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláše Mináře — Lidé PRO. „Spojení progresivních sil je při současném směřování české politiky nezbytné. Bez něho můžeme po volbách očekávat rozpad sociálního státu, další prohloubení klimatické krize a erozi demokratických struktur,“ vysvětlila spolupředsedkyně strany Magdalena Davis.

Pod výzvou jsou vedle dvou senátorů zvolených ze Zelené — Petra Orla a Ladislava Kose — podepsáni například bývalý stranický předseda a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška, někdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nebo ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Podporu záměru spolupředsednické dvojice dále vyjádřila historička umění Milena Bartlová, dokumentarista Ivo Bystřičan a ředitelka spolku Konsent Johana Nejedlová.

Pokud by jednání o vytvoření širší platformy v čele se Zelenými skončila neúspěchem — což nelze vyloučit, neboť například Budoucnost založili právě někteří nespokojení Zelení, kteří chtěli, aby se strana posunula více vlevo —, byla by na místě samostatná kandidatura, uvedla Davis. „Rozdíly mezi námi a Budoucnosti nebyly programové, ale spíše osobní. Závažnost situace ovšem pokročila. Jsme v kontaktu a pokračujeme v rozhovorech. Věřím, že společné zájmy převáží minulé rozpory,“ podotkl Berg.

Hamáček o spolupráci stál, na sjezdu ovšem obrátil

Diskuse mezi představiteli Zelených a sociální demokracie probíhaly od konce minulého roku a zdálo se, že směřují ke zdárnému konci. Ostatně na lednovém sjezdu předseda nejstarší české politické strany Jan Hamáček svým partnerům říkal, že v myšlence společného postupu vidí politický smysl nejen on, ale i řada jeho spolustraníků. „Cesta k porozumění bude náročná, ale podle mě stojí za to. Naše spolupráce je reálná a máme ji relativně na dosah. Pokud najdeme společnou řeč, přispějeme k pozitivní změně,“ uvedl.

Hamáček dále Zelené ujistil, že v hlasování o odklonu České republiky od využívání uhlí v energetice ministři za sociální demokracii nepodpoří málo ambiciózní závěry Uhelné komise. „Chceme, aby se rokem odklonu od uhlí stal již rok 2033. Všechny síly napneme do obnovy a budoucnosti uhelných lokalit. Čím dříve začneme s jejich obnovou, tím lépe to dopadne finančně i strukturálně, a to nejen pro ty, kteří pracují v uhelném průmyslu, ale i pro celou Českou republiku,“ prohlásil s tím, že na mrtvé planetě beztak nejsou pracovní místa.

Delegáti ve schváleném usnesení následně upřesnili podmínky, za nichž se mohou Zelení zapojit do společného předvolebního projektu, ať už se sociální demokracií nebo jinými subjekty. Jako jeden z hlavních cílů si přitom vytkli „zásadní proměnu politické kultury v České republice, ukončení oligarchického srůstání politické a ekonomické moci a autoritářského stylu vlády, a to včetně odmítnutí jakékoliv spolupráce s politickým hnutím ANO a dalšími nedemokratickými a populistickými stranami jako KSČM nebo SPD.“

Hamáček ovšem na sjezdu sociální demokracie případné pokračování spolupráce s projektem premiéra Andreje Babiše odmítl vyloučit s tím, že o povolebním postupu rozhodne celá členská základna, a současně předeslal, že koalici se Zelenými nehodlá prosazovat proti vůli krajských buněk své strany. „Sociální demokracie by se o hlasy voličů měla ucházet sama, ne ve spojenectví s dalšími subjekty. Zelená pro nás není dobře. Jsem rád, že Hamáček nechce nikoho nutit, aby dal Zelené na kandidátky,“ dodal první místopředseda Roman Onderka.

Ještě dříve, než Zelení vstoupili v rozhovory ze slabší z vládních stran, usilovali o začlenění do tehdy rodící se koalice Pirátů a Starostů. Ani jedna ze sněmovních opozičních partají ovšem neměla o spojenectví zájem. „Získat podporu od strany, která je bezpochyby demokratická, hájí podobné hodnoty a usiluje o prosazování programu, jenž se s tím naším v mnoha oblastech potkává, nepostrádá logiku. Kdybychom se ovšem bavili čistě pragmaticky, tak nám spolupráce se Zelenými zásadně nepomůže,“ řekl tehdy lídr Starostů Vít Rakušan.

Zelení v posledních sněmovních volbách pod vedením Matěje Stropnického nezískali ani jeden a půl procenta hlasů, což mimo jiné znamenalo, že strana nedosáhla ani na příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši sta korun za jeden hlas. A kolem této hranice se pohybují i ve většině posledních průzkumů voličských preferencí. Vytvoření předvolební aliance je proto zřejmě jedinou cestou, jak mohou posílit a pomýšlet na návrat do Poslanecké sněmovny, do které pronikli poprvé a naposled před patnácti lety.