Sociální demokracie před sjezdem: Kudy vede cesta z hrobu?

Jan Gruber

Sněmy stran, které se ocitly mimo Sněmovnu, zpravidla nepřitahují velkou pozornost. Platí to i pro letošní sjezd sociální demokracie. Těm, kdo se ho přesto chystají sledovat, nabízíme výběr šesti nejzajímavějších momentů.

Diskuse o úpadku, který započal v zásadě s rozpadem politického systému, tak jak fungoval od devadesátých let, se na minulých sjezdech nevedla. Strana se jí vyhýbala, nebyla s to vyhodnotit, proč se od ní v každých volbách odvracelo čím dál tím více voličů, a zaobírala se toliko nejbližšími dny. Ani ten letošní nebude výjimkou, neboť si na něj sociální demokraté vyhradili málo času. Foto ČSSD

Sociální demokraté se dnes sejdou na sjezdu. Stane se tak dva měsíce po volbách, v nichž nejstarší česká politická strana nezískala ani pět procent hlasů, utrpěla další ze série debaklů a po dlouhých devětadvaceti letech ztratila zastoupení v Poslanecké sněmovně. Sjezd zvolí nové vedení, jehož úkolem bude vyvést stranu z krize, stabilizovat její do dluhů se propadající hospodaření a připravit ji na komunální a senátní volby v příštím roce. Na jaké momenty se mají pozorovatelé sjezdu soustředit? Vybrali jsme šest nejdůležitějších.

Souboj o předsednické křeslo: Kdo nahradí Hamáčka?

Přestože se o křeslo stranického předsedy uchází hned sedm kandidátů, přičemž další se mohou objevit až na sjezdu, podaří-li se jim získat podporu nejméně deseti delegátů, reálnou šanci nahradit Jana Hamáčka mají jen dva, a to ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová a dlouholetý starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

Jelikož se jejich programy — jak už jsme na stránkách Deníku Referendum psali — v zásadě neliší, účastníci sjezdu se budou muset rozhodovat podle jiných kritérií, než jsou plány na obnovu strany.

Maláčovou se Šmardou navíc nespojují jen obdobné vize, ale rovněž odpovědnost za ostudné porážky, které sociální demokracie utrpěla v několika posledních volebních kláních. Oba zasedali v jejím vedení, když vypadla z Evropského parlamentu, přišla o senátorský klub a ztratila osmaosmdesát mandátů krajských zastupitelů.

Proti Maláčové hovoří navíc ještě to, že se na ostudném vládnutí s Andrejem Babišem přímo podílela. Nicméně i Šmarda byl připraven do jeho kabinetu vstoupit. Ať proto vyhraje jeden nebo druhý, je zřejmé, že se strana nevydá cestou radikálního rozchodu s minulostí, jakou před lety předvedli lidovci, když si do čela zvolili Pavla Bělobrádka.

Poučení z nedávných chyb: Prospělo straně vládní angažmá?

Jedním z mála rozdílů mezi oběma favority při volbě předsedy je přesto hodnocení vládního angažmá. Zatímco Maláčová účast strany ve vládě vždy pokládala za rozumnou, Šmarda vůči ní od počátku vznášel výhrady, byť nakonec i on souhlasil s tím, že se v menšinovém kabinetu chopí řízení ministerstva kultury.

Jakkoliv tedy jejich střetnutí o předsednický post nemůže být neseno toliko vymezením se vůči vládnutí s Babišem, lze očekávat, že právě na něj coby hlavní příčinu volebního neúspěchu budou poukazovat ostatní kandidáti.

Jeden z nich, ředitel Městské knihovny v Poličce Jan Jukl, již před třemi lety na sjezdu varoval, že „pokud sociální demokracie vstoupí do vlády s politickým hnutím ANO, stane se Kosteleckými uzeninami české politiky“, a jeho slova se naplnila. Podobně vystupuje i členka stranické právní komise Jana Turoňová, která opakuje, že sociální demokracii nemohou z krize vyvádět ti, již ji do ní přivedli.

Sjezd ovšem nebude mít na diskusi dostatek prostoru a k důslednému vyhodnocení vládní účasti proto jen těžko přistoupí.

Nové vedení: Návrat bývalých místopředsedů?

Stávající vedení sociální demokracie mělo vedle předsedy dalších šest členů, jednoho statutárního a pět řadových místopředsedů. A šestici politiků by sjezd měl zvolit do její čela i letos.

O funkce ovšem usiluje — byť, jak bylo řečeno výše, přihlásit se mohou i další — jen třináct kandidátů. Většina z nich je navíc nejen veřejnosti, ale s nejvyšší pravděpodobností i části straníků zcela neznáma, přičemž to platí zejména v otázce programu, s nímž o zvolení usilují. A nemá za sebou žádné výraznější politické úspěchy.

Výjimku představují toliko dlouholetý starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan, který letos v dubnu zvažoval kandidaturu na předsedu, a místostarosta Bohumína, jednoho z mála měst, kde sociální demokracie stále dosahuje nadprůměrných volebních výsledků, Igor Bruzl.

Do souboje ovšem zřejmě vstoupí i další. Zájem zasednout ve vedení — ovšem jen se Šmardou coby lídrem — avizovali někdejší místopředsedové Tomáš Petříček s Martinem Netolickým, což znovu potvrzuje, že strana na nové tváře spíše nevsadí.

Churavá struktura: Jak znovu vybudovat stranu?

Jak Maláčová, tak Šmarda se shodují, že sociální demokracie se po volebním debaklu nachází v hluboké krizi. „Hrozí nám definitivní zánik. Nalhávat si cokoliv jiného nemá smysl. Jsme doslova na pokraji ekonomického kolapsu,“ varoval starosta Nového Města na Moravě s tím, že partaj v některých krajích v zásadě přestala existovat.

To Deníku Referendum potvrdila i řada vlivných straníků, s nimiž v posledních dnech hovořil. Krizí jsou zmítané zejména organizace v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a částečně i v Olomouckém kraji.

Problém je ovšem mnohem hlubší, neboť úpadek postihl i další okresní struktury napříč celou zemí. Důvody se přitom liší.

Na Liberecku byla sociální demokracie slabá dlouhá léta. V Karlovarském a Ústeckém kraji ji poškodila korupční kauza rozdělování dotací z programu ROP Severozápad. Na severu Čech organizaci dále rozvrátil Jan Hamáček, když ji v rozporu se stanovami vnutil „oktrojovou“ krajskou kandidátku. Jakkoliv je obnova struktury během na dlouhou trať, kandidáti do vedení zatím ani nenaznačili, jak ji chtějí provést.

Tenčící se členská základna: Kterak zapojit straníky?

S rozvalem regionálních buněk úzce souvisí i chřadnutí členské základny. Zatímco před deseti lety strana sdružovala přes třiadvacet tisíc, dnes jich není ani polovina a její řady opouštějí další a další členové, včetně bývalého předsedy Bohuslava Sobotky, který se s ní po dvaatřiceti letech rozloučil letos na jaře. Příčin je vícero.

Vedle nechuti být součástí prohrávajícího projektu, jde o setrvalou uzavřenost strany, která občas vede i k odmítání přijímání zájemců o členství, a neschopnost členy zapojit do politické práce.

Oba hlavní favorité při volbě předsedy proto slibují, že stranu otevřou, posílí moc členské základny nebo zavedou systém primárních voleb. V zásadě tak mají v úmyslu obnovit nástroje, které do stanov před lety přinesly výsledky historicky prvního vnitrostranického referenda, jež ovšem Hamáčkovo vedení na sjezdech v roce 20182019, tedy i za účasti Šmardy a Maláčové, zcela vykostilo.

I případná diskuse o posilovaní vnitrostranické demokracie napoví, zda má sociální demokracie skutečnou vůli po změně. Je přitom třeba podotknout, že ani „primární volby“, ani „referendum“ reálně ani dříve příliš nefungovaly, aparáty je braly jako nutné zlo a obcházely je tak, aby se stejně dosáhlo výsledku předem dohodnutého stranickými zákulisními hráči.

Vyhodnocení úpadku: Přijde odraz ode dna?

Hamáček po prohraných komunálních volbách, v nichž sociální demokracie přišla bezmála o devatenáct set mandátů v obecních zastupitelstvech říkal, že se strana odrazila ode dna. Příští roky ovšem ukázaly, že se hluboce mýlil.

Diskuse o úpadku, který započal v zásadě s rozpadem politického systému, tak jak fungoval od devadesátých let, se na minulých sjezdech nevedla. Strana se jí vyhýbala, nebyla s to vyhodnotit, proč se od ní v každých volbách odvracelo čím dál tím více voličů, a zaobírala se toliko nejbližšími dny.

Letošní sjezd v tom nebude výjimkou, neboť si na něj sociální demokraté vyhradili málo času.

Navzdory tomu mohou vystoupení delegátů naznačit, zda je ve straně alespoň elementární chuť po poučení se z vlastních chyb, bez něhož je návrat na politické výsluní prakticky vyloučený.

Důležité proto bude nejen to, zda se ostře vymezí vůči vládnutí s politickým hnutím ANO, které stranu připravilo o důvěryhodnost, ale rovněž i to, jestli vytvoří předpoklady pro obnovu politické práce v zázemí Lidového domu.

advertisment