ČSSD se chystá na sjezd. Letos už podruhé. Zvítězí Šmarda, nebo Maláčová?

Jan Gruber

Sociální demokraté si v pátek zvolí nové vedení. Favority klání o předsednické křeslo jsou Jana Maláčová a Michal Šmarda. Oba nabízejí obdobné programy. A oba nesou odpovědnost za minulé volební neúspěchy. Komu dají delegáti přednost?

Nového předsedu, ať už se jím stane kdokoliv, čeká spousta práce. Členská základna chřadne, stranická organizace se rozpadá a hospodaření se propadá do červených čísel. Zdaleka nejobtížnějším úkolem ovšem bude získat ztracenou důvěru voličů. Foto FB Michal Šmarda

Sociální demokraté se již podruhé v tomto roce sejdou na volebním sjezdu, aby si vybrali nové vedení. To stávající, jež získalo mandát na počátku dubna, v čele s Janem Hamáčkem totiž po volbách, v nichž nejstarší česká politická strana nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, rezignovalo. Úkolem toho nového bude provést vnitřní restrukturalizaci partaje, stabilizovat její hospodaření a připravit ji na nadcházející volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu.

Ačkoli se o předsednické křeslo uchází hned sedm kandidátů, přičemž další se mohou objevit až na sjezdu, získají-li podporu nejméně deseti delegátů, reálnou šanci na zvolení mají toliko dva: ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. O posty řadových místopředsedů má zájem dalších devět politiků, z nichž širší veřejnosti mohou být známi leda místostarosta Bohumína Igor Bruzl a starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan.

Kandidáti do vedení ČSSD

Předseda:

  • Peter Jaďuď, ekonom a lektor
  • Jan Jukl, ředitel Městské knihovny v Poličce
  • Miroslav Krejčík, bývalý ředitel Vojenského zpravodajství
  • Jaromír Landsman, podnikatel
  • Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí
  • Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě
  • Jana Turoňová, členka stranické právní komise

Statutární místopředseda:

  • Petr Kowanda, člen stranického předsednictva
  • Josef Říha, starosta obce Hvozdná

Místopředsedové:

  • Igor Bruzl, místostarosta Bohumína
  • Jaroslav Černý, člen předsednictva strany ve středních Čechách
  • David Grünthal, zastupitel obce Těchařovice
  • Radek Modes, zastupitel obce Nelahozeves
  • Jiří Nedvěd, redaktor a překladatel
  • Josef Říha, starosta obce Hvozdná
  • Břetislav Štefan, starosta městské části Brno-Líšeň

Strana je v rozkladu

Maláčová se Šmardou se shodují, že strana se po volebním debaklu ocitla v hluboké krizi. „Sociální demokracii hrozí definitivní zánik. Nalhávat si cokoliv jiného nemá smysl. Je doslova na pokraji ekonomického kolapsu. A v některých krajích se téměř rozpadla,“ píše starosta Nového Města na Moravě. „To, co zažíváme, není jen rozhádanost, posedlost vlastními problémy a naprostá naivita, ale zhroucení strany do sebe, kdy postupně odumírá, ztrácí svůj původní smysl určování politiky,“ doplňuje Maláčová.

Oba proto slibují, že se pokusí sociální demokracii znovu probudit k životu, přičemž za jeden z klíčových úkolů pokládají reformu stanov a zjednodušení stranické struktury. Jak Maláčová, tak Šmarda se na delegáty obracejí s tím, že vrátí moc členské základně, zavedou přímou volbu předsedy i místopředsedů a zajistí, aby o podstatných otázkách mohli — například skrze vnitrostranická referenda rozhodovat — všichni členové strany. Současně mají v úmyslu obnovit systém primárních voleb, který minulá vedení rozprášila.

Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová je místopředsedkyní sociální demokracie dva a půl roku. Za tu dobu se účastnila volebního klání dvakrát. Před rokem se z pětačtyřicátého místa ucházela o post zastupitelsky Zlínského kraje, ale skončila jako třetí náhradnice. Letos vedla ve sněmovních volbách pražskou kandidátku, s níž dosáhla na zisk čtyř procent hlasů, tedy čtvrtého nejhoršího výsledku v celé zemi. Foto FB Jana Maláčová

Odvrátit bankrot!

Dále se chtějí soustředit na ekonomickou stabilizaci partaje, jež se v důsledku série volebních debaklů musí významně uskrovnit. Zatímco ještě před Hamáčkovým nástupem do předsednické funkce získávala na státních příspěvcích přes sto milionů korun ročně, nově to bude zhruba pětina, přičemž o další prostředky může přijít již za rok na podzim, nepodaří-li se jí obhájit dva senátorské mandáty. „Je potřeba ihned zastavit zadlužování a bez milosti osekat zbytečné výdaje. Platit budeme pouze ty nejnutnější služby,“ burcuje Šmarda.

Maláčová současně zdůrazňuje, že finanční konsolidaci je třeba provést bez toho, aby se sociální demokracie zbavovala svého majetku. Ta po celé zemi vlastní dvanáct objektů, často bývalé lidové nebo dělnické domy — například pražský Lidový dům, sousední Lannův palác nebo Kulturní dům Střelnice v Hradci Králové —, jejichž hodnota dalece přesahuje miliardu korun. „Musíme ukázat, že dokážeme hospodařit i v těžkých časech. Pokud budeme nuceni k prodeji, musí to schválit sjezd třípětinovou většinou,“ uvádí.

Spolupráce na levici?

Šmarda s Maláčovou se shodují i v dalších oblastech. Oba slibují, že se pokusí navázat spolupráci s významnými levicovými osobnostmi, respektive s jinými politickými stranami nalevo od politického středu a pokusí se do vnitrostranického života vtáhnout ty, kteří nemají členskou legitimaci. Chtějí posílit odborné zázemí, vytvářet „stínovou vládu“ a zapojovat do stranické práce všechny, kteří o to budou mít zájem. „A ty, již ze sociální demokracie odešli, vyzveme k návratu,“ doplňuje dosluhující ministryně.

V neposlední řadě se oba uchazeči o předsednický post zavazují, že od svého případného zvolení upnou veškeré síly k přípravě strany na podzimní komunální a senátní volby. „Hned po Novém roce rozjedeme demokratické primárky ve všech koutech země a opřeme se do kampaně. Potřebujeme nové kandidátky a otevřenou spolupráci všude tam, kde jsme doposud selhávali,“ píše Šmarda s tím, že sociální demokracie si zkrátka nemůže dovolit — zejména ve volbách do obecních zastupitelstev — neuspět.

Starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda byl místopředsedou sociální demokracie dva roky, přičemž na letošním dubnovém sjezdu o znovuzvolení z důvodu přílišného pracovního vytížení neusiloval. V době, kdy zasedal ve stranickém vedení, kandidoval v senátních volbách, v nichž ve druhém kole prohrál s lidovcem Josefem Klementem. Příští rok se chystá počtvrté obhajovat funkci starosty. Foto FB Michal Šmarda

Rozdílů jako šafránu

Jelikož programy Maláčové a Šmardy vykazují jen málo odlišností, budou muset delegáti volit podle jiných kritérií, a nepůjde o lehké rozhodování. Oba coby bývalí místopředsedové nesou odpovědnost za ostudné porážky v několika posledních volebních kláních. V době, kdy spolu s Hamáčkem sociální demokracii vedli, strana přišla o zastoupení v Evropském parlamentu, pozbyla senátorský klub a ztratila osmaosmdesát mandátů krajských zastupitelů. Maláčová se navíc podílela i na fiasku ve volbách do Sněmovny.

Jistou distinkci tak může představovat poměr vůči politickému hnutí ANO. Zatímco starosta Nového Města na Moravě se od počátku spolupráci s Andrejem Babišem bránil a správně upozorňoval, že stranu poškodí, jeho protikandidátka stála pevně po Hamáčkově boku a účast sociální demokracie na vládě obhajovala. Nicméně i Šmarda si s vládním angažmá do jisté míry zadal, když souhlasil s nástupem do funkce ministra kultury, od čehož ho uchránila jen shoda náhod, respektive odpor prezidenta vůči jeho jmenování.

Kdo vyhraje?

Podle informací Deníku Referendum, který v minulých dnech hovořil s desítkou vlivných sociálních demokratů, je mírným favoritem Šmarda, přestože ani on nemá zvolení předsedou zdaleka jisté. Strana je totiž v hluboké vnitřní krizi a není zřejmé, jak se zachovají delegáti z rozpadajících se organizací v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a částečně i Olomouckém kraji. Současně zůstává otázkou, ke komu se většinově přikloní ta část straníků, jež udržovala těsné styky s Hradem, respektive zda podpoří Maláčovou.

Nelze proto zcela vyloučit, že třiačtyřicátý sjezd skončí patem a Hamáčkova nástupce se — alespoň napoprvé — zvolit nepodaří. To by pro sociální demokracii znamenalo další pohromu, neboť by se ukázalo, že se ani v krizi není schopná sjednotit a pracovat na své politické záchraně. Voliči by se proto mohli oprávněně tázat, proč svěřovat správu věcích veřejných zástupcům strany, jež si nedokáže udělat pořádek ani ve vlastním domě. A naděje na rychlý návrat na politické výsluní by se rázem rozplynuly.

Obnovit důvěru

Bez ohledu na to, komu delegáti sjezdu dají přednost, je zřejmé, že nového předsedu a jeho spolupracovníky čeká spousta těžké práce, která dalece přesahuje dvouletý mandát. Rozbitou okresní i krajskou strukturu není možné obnovit v řádu měsíců. Totéž platí pro posilování členské základny. Ale zejména pro znovuzískání obecné důvěryhodnosti, kterou strana pozbyla, když se Hamáčkem nechala vmanipulovat do vlády s politickým hnutím ANO a nevyužila žádné z mnoha příležitostí, aby ji — byť s reputačními škodami — opustila.

Když před lety vypadli ze Sněmovny lidovci, vsadili na nové tváře, do svého čela zvolili — do té doby — neznámého Pavla Bělobrádka a pod jeho vedením se do malostranských paláců skutečně vrátili. Sociální demokraté se na podobně dramatický rozchod s minulými garniturami nechystají. Příští měsíce, ale spíše roky ukážou, jestli se jednalo o prozíravé rozhodnutí, anebo zda bude nezbytné stranu reformovat důsledněji. Přitom platí, že pro opravdovou sociální demokracii na zdejší politické mapě místo bezpochyby je.

advertisment