Koalice zoufalství a hanby
Jakub PatočkaŽádným politickým směrům nepřejeme úspěch tolik jako demokratické levici a zeleným. Právě z toho důvodu je ale nutné příkře odmítnout jako podvod ideu možné předvolební aliance ČSSD a Zelených.
Vladimír Nabokov počátek děje svého půvabného románu Zoufalství umístil — jak dnes vidno jasnozřivě — do Prahy. Hlavní hrdina Hermann K. tu v místě, kterým patrně může být Petřín, narazí na člověka, o němž nabude přesvědčení, že je mu k nerozeznání podoben. Na této domněnce založí svůj prakticky dokonalý plán. Nevyjde mu pouze proto, že oba muži, jak vyjde najevo v závěru knihy, si ve skutečnosti vůbec podobní nejsou.
Přesně tak dnes Strana zelených vyjednává s Českou stranou sociálně demokratickou o ustavení předvolební aliance v iluzi, že aktuální vedení nejstarší české politické strany má ještě stále něco společného se sociálnědemokratickými ideály. Strana zelených obelhává sebe sama pošetilou představou, že když se současnými představiteli ČSSD mluví o „programových průnicích“ či „politických prioritách“, jedná s lidmi, pro něž slova mají obsah, který by je k čemukoli zavazoval. Je to politováníhodná podívaná.
ČSSD ovládla ideologie „přitomismu“
K tomu, aby člověk nepokládal za možné usednout bez ztráty vlastní sebeúcty k jednacímu stolu s představiteli současného vedení ČSSD, by měla postačovat evidence jejích politických výkonů od voleb v roce 2017. Nebylo slovo dané voličům, které by neporušili, nebyl slib, který by dodrželi, nebyly volby, od nichž by neodešli opuštěni voliči, aniž by z toho kdokoli z nich mínil vyvozovat jakékoli důsledky.
V komunálních volbách 2018 voliči dali ČSSD najevo nejhlubší pohrdání. V Evropských volbách utrpěla nejhorší historický debakl. Kandidátku mohl a byl ochoten vést jeden z mála politiků evropského rozhledu, který straně ještě zbyl, Libor Rouček. To se nestalo, protože předseda Hamáček se mu potřeboval pomstít za jeho odpor k účasti ČSSD ve vládě ANO.
To nejhorší volební odmítnutí je ale ještě v živé paměti. Voliči v ČSSD vidí to, čím skutečně je, tedy trapnou a pokořenou Babišovu a Zemanovu služtičku, takže ze Senátu vyprovodili i tak slušné politiky, jakými byli Jiří Dienstbier jr. a Milan Štěch. Proč? Protože ani oni neměli odvahu včas a jasně říct, že účast v Babišově vládě je neodpustitelnou hanebností, zradou vlastních sociálnědemokratických ideálů i zájmů české demokracie.
Jediný ze sociálně demokratických politiků, který se v daném smyslu vyslovil, je Martin Netolický. Ač zůstal členem — jistě jen z věrnosti ideálu většinou strany beznadějně opuštěnému —, raději kandidoval pod jinak nazvaným subjektem, a tak je jako jediný sociální demokrat stále hejtmanem. Poslední volební ponížení sociálních demokratů se završilo tím, že senátoři ČSSD, kterých byla druhdy v horní komoře většina, ale kteří dnes už neposkládají ani vlastní klub, přilepili se k senátorům Babišovým, a zasedají v klubu lidově a přiléhavě přejmenovaném na „Pro-Agrofert“.
Hamáček a spol. si nejprve kladli podmínky ke vstupu do vlády. Když jim Babiš v ničem nevyhověl, stejně do ní vlezli. Když pak kdykoli o něco šlo, vždy poníženě zacouvali jako ti, jimž záleží pouze na ministerských křeslech. V tomto procesu se krok za krokem zbavovali jakékoli věrohodnosti a elementární důstojnosti.
Je zapotřebí příkladů? Lubomír Zaorálek vyměnil liberální ředitelku památníku v Lidicích pod tlakem Jany Bobošíkové. Jan Hamáček před pár dny osočil Deník Referendum, že ve věci otrávené Bečvy „píše na objednávku“. A ministr Toman? Je vůbec ministrem ČSSD?
Nehlasovali všichni pro nový jaderný tunel? Nehlasovali všichni pro kanál Dunaj-Moskva-Peking? Nemá ČSSD partnerskou smlouvu s komunistickou stranou Číny, která právě páchá genocidu? A s takovou stranou prosím pěkně Zelení jednají?
Říkáme-li, že jsou ve vládě zdiskreditováni všichni, myslíme tím všichni. Devastace osobní integrity se týká každého jednoho člena současné vlády. Už svou účastí v ní se podílejí na legitimizaci Babišova kabinetu organizovaného zločinu.
Nikdo, kdo nechce sám vypadat jako nevěrohodný nešťastník, nebude o ničem jednat nejen s Janem Hamáčkem, ale ani s Janou Maláčovou, Tomášem Petříčkem či Lubomírem Zaorálkem, ba ani s Michalem Šmardou, který by seděl na jeho místě, kdyby mu to jen ono misantropické stvoření obývající Pražský hrad dovolilo.
Ferdinand Peroutka ve svém podmanivém politickém eseji Demokratický manifest píše o tom, jak demokracie spočívá na sdíleném a činy zaručeném obsahu slov. „Pojmy byly důvěryhodné, poněvadž kdysi jedinci se i obětovali pro poctivý jejich obsah,“ píše. Každý den chodím do práce kolem památníku připomínajícího slovy Písně práce rozehnané a pobité sociální demokraty demonstrující za všeobecné volební právo. Osobně se pokládám za součást jejich hnutí.
Právě proto ale v dnešní ČSSD nemohu nevidět stranu, která už o tom neví zhola nic. Myslí si, že jeden den může lhát s Babišem, jako by se nechumelilo, a druhý den může vytrubovat prostopravdy, že na „mrtvé planetě nejsou pracovní místa“, jako by to z jejích úst něco znamenalo.
Zatím nemám čas cupovat tento výkřik nenávisti k ČSSD odstavec po odstavci, tak jenom první drobnost, která mě udeřila do očí:
„Kandidátku mohl a byl ochoten vést jeden z mála politiků evropského rozhledu, který straně ještě zbyl, Libor Rouček.‟
Nevím, ačkoliv tuším a radost z toho nemám, odkud se v Jakubu Patočkovi ten náhlý obdiv k Liboru Roučkovi vzal, když v minulosti o něm Deník Referendum (pravda, nikoliv Jakub Patočka osobně) psal docela jinak:
„Roučkovo pojetí evropských hodnot je prosté: prosperita volného trhu — a to i na úkor chudých — a svoboda mluvit o tom, jak se mají v Americe lépe.‟
„Bývalý europoslanec Libor Rouček (ČSSD) je proti kvótám. Argumentuje svou vlastní minulostí, uprchlíky označuje za ekonomické migranty a kromě chimérické ostrahy jižních unijních ‚hranic‛ nenabízí žádné konstruktivní řešení.‟
https://denikreferendum.cz/clanek/23945-proc-je-libor-roucek-taky-proti-kvotam
Prosím, prosím, až budou jednat Zelení a ČSSD o otázce migrace, nemohlo by to být výjmečně on-line? Rád bych se na to mrknul.
Protože jsem byl vždycky líný, s věkem je to čím dá horší, a navíc v čase krátkých dnů spím zimním spánkem, budu se muset k tomuto článku vracet na pokračování. Tož vzhůru na jednu ze zásadnějších myšlenek Jakuba Patočky: že by Zelení měli spolupracovat s PirSTANem!
Jakub Patočka v minulosti prokázal velkou jasnozřivost jako prorok politické zkázy, ale naprosto zkrachoval jako politický stratég. V tomto bodě pomíjí zejména dvě věci:
1) Zelení nepotřebují ke spolupráci s Piráty ničí rady. Usilovali o ni už v minulosti, ale Piráti spojení se Zelenými opakovaně odmítli. Myslím, že šlo o ryze pragmatická rozhodnutí, nevycházející z žádného zásadního programového rozporu ani z nějaké předpojatosti Pirátů vůči Zeleným, ale z analýzy voličských nálad: Zelení mají na celostátní úrovni (v komunálních volbách jsou na mnoha místech výrazně silnější) tak nízkou voličskou podporu, že do spojenectví s Piráty mohou přinést jen málo hlasů, zato riziko ztráty části pirátských voličů je u spojenectví se Zelenými velké.
2) I tentokrát Zelení při plánování strategie pro letošní volby rozhodli, že spojení s PirSTANem by bylo nejvhodnější. Tuším, že větší podporu než spojení s ČSSD získalo ve straně i jednání s Lidmi PRO, ovšem Minářův projekt si zatím vede velmi špatně jak v získávání voličské podpory, tak v sestavování programu, spolupráce s ním by pro Zelené nejspíš znamenala větší propadák než pro Piráty spolupráce se Zelenými. Každopádně s PirSTANem jednali Zelení o spojení do letošních voleb přednostně, ale nedohodli se. Můžeme sice spekulovat, zda neudělali chybu, že strategii pro letošní volby neplánovali alespoň o rok dříve a nezačali o spojenectví jednat s Piráty nejpozději v době, kdy Piráti zahájili koaliční jednání se STANem, nejlépe ještě předtím, ale jsou tu ty předchozí zkušenosti, které ukazují, že ani tak by plány na spojenectví Zelených s Piráty úspěch mít nemusely.
3) Jednání o spojení Zelených s ČSSD následují logicky po neúspěchu jednání s PirSTANem, zároveň Zelení pozvali na sjezd i Mikuláše Mináře za Lidi PRO a o dalším postupu se dohodli na sjezdu:
https://www.zeleni.cz/sjezd-zelenych-2021/
https://www.zeleni.cz/shrnuti-sjezdu-2021/
4) Jak česká politika, tak dokonce i Piráti z čistě pragmatických důvodů, potřebují co nejsilnější levicový blok. Piráti mají řadu členů a ještě více voličů, kteří kategoricky odmítají cokoliv levicového, takže když se pirátská záliba v politice založené na datech, v jejímž rámci by pravděpodobně mohli přijmout za svůj programový dokument „Slepé skvrny‟ Daniela Prokopa, dostává do střetu s pravicovým dogmatismem většiny ostatních stran a Piráti se tak oproti ODS, TOP 09 nebo i Babišovu ANO jeví jako levice, vzniká pro Piráty problém, a pokud nemají jít cestou Miroslava Kalouska, který na fanatický odpor voličů KDU–ČSL k sebemenšímu náznaku spolupráce s komunisty reagoval založením TOP 09, a zmrzačit si program pravicovým dogmatismem, potřebují nějakou politickou sílu nalevo od sebe. Tu samozřejmě potřebujeme my všichni lenoši neschopní vydělat byť i jen první miliardu, protože i ti největší optimisté mezi námi, kteří plně důvěřují ve schopnost Pirátů řídit náš stát k našemu prospěchu, se musí obávat situace, kdy Piráti budou nuceni uzavírat koalice s pravicovými dogmatiky a kritizováni výhradně zprava dělat s pravicovým dogmatismem kompromisy. V době, kdy komunisté naprosto zradili základní východiska marxistické politiky a zařadili se k pravici jako nacionalistická Konzervativní strana české malosti a ČSSD podléhá terminálnímu stadiu zemanovské rakoviny, hrozí, že levice z české politiky naprosto zmizí, jako už se to stalo v Polsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Rusku i na Slovensku, kde Fico zavedl sociální demokracii zhruba tam, kde jsou dnes čeští komunisté a kam by chtěl asi vést Zeman ČSSD, kdyby v ní býval nenarazil na příliš silný odpor a nerozhodl se ji raději ze msty zničit. Spojení pokrokových sil v ČSSD se Zelenými je v tuto chvíli nejlepším možným pokusem vytvořit levicový blok, který by mohl být aspoň symbolickou silou nalevo od Pirátů, než česká levice nabere dech a postaví se znovu na nohy. Úspěch takového levicového bloku hodně závisí na tom, zda zůstane jen u spojenectví Zelených s ČSSD, nebo se podaří získat ke spolupráci i další levicové síly jako jsou odbory nebo aspoň některá z nových malých levicových stran. Riziko neúspěchu je velké a prostor pro Jakuba Patočku, aby pronesl další jasnozřivé proroctví zkázy, široký. Kdyby spojení ČSSD se Zelenými — kterému zemanovci a korupčníci v ČSSD nepřejí — bylo jen poslední šancí na záchranu a obrodu ČSSD jako skutečné sociální demokracie, snad by je bylo možné přezíravě odepsat jako marný pokus a nechat ČSSD chcípnout. Není teď ale žádná lepší šance pro českou levici a českou politiku vůbec, vzdát pokus o vytvoření levicového bloku hned na začátku, třeba pod záminkou, že ČSSD se ušpinila v Babišově vládě — podobně jako Strana zelených kdysi v Topolánkově —, znamená vyklidit pole pravici, uvolnit cestu k opakování politiky škrtů, k privatizaci penzijního systému, zdravotnictví i školství, jakož i k dokončení privatizace železnic, a kromě takového zásadního ohrožení českého státu a jeho chudší většiny obyvatel ohrozit konec konců i Piráty tím, že bez levicové opozice a levicové kritiky se promění v pouhý přívěsek ODS.
Upozorňuji tady na dně diskuse, že úplně na dně seznamu souvisejících odkazů je lepší komentář Filipa Outraty. Je analytický, nikoliv dryáčnický, a proto se nedostal na žebříček nejčtenějších článků, ale to je obecný problém celého mediálního prostoru všude na světě.
Existuje jediná záminka, proč bych mohl proti své zkušenosti uvěřit, že pokud se ČSSD dostane do Sněmovny, nevstoupí do další Babišovy vlády -- spolu s pragmatickou (to jest naprosto většinovu) částí ODS?
Politiku bude v případě takového úspěchu (to jest prolezení do Sněmovny) dále určovat Hamáček a jeho lidé. Tedy ti, kteří stokrát a jednou slíbili "Již nikdy s Babišem" a stokrát a jednou couvli; Zaorálek, který byl tak okouzlen svým vlastní řečněním, že slíbil převzít plnou odpovědnost za minulé prohrané volby a který toto převzetí pružně interpretoval jako ochotu obětovat se za ministerský plat & cons.
Ano, znám ještě v sociální demokracii řadu velice slušných a politicky sympatických lidí, dokonce bych snad našel dva až tři i mezi poslanci -- ale ti o tom po sté a druhé zase nebudou rozhodovat.
Bez jakéhokoliv výkřiku nenávisti vůči ČSSD - znáš jakýkoli jen trochu uvěřitelnou záminku, proč té sebrance na hladině ČSSD věřit? Budu rád, když mi ji nabídneš, přeci jen s tou partají prožil její hladová léta a mám ji rád.