Na kraji útesu se vždy najde vůdce, který udělá rozhodný krok vpřed

Radovan Bartošek

Autor, který je stále ještě členem ČSSD, vydává Prohlášení stranické neposlušnosti a vyzývá všechny spolustraníky k totožnému postupu.

Vedení strany vyměnilo antifašismus za otevřenou toleranci a omlouvání fašismu. Foto FB Jan Hamáček

Vedení ČSSD po dvojnásobném odmítnutí ústecké kandidátky do krajských voleb sestavilo vlastní dreamteam, jehož čtverkou je Petr Benda. Člověk, jenž v minulosti kandidoval za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Vandasovce i finančně podporoval. Cynismus současného vedení ČSSD už po dvou letech koaličního pachtění s velkotovárníkem Babišem většinou nepřekvapí, ale musím uznat, že tohle jsem nejen já nečekal.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Hamáčkovo předsednictví je rámováno jednou základní tezí: tím, že ČSSD spoluvládne s ANO, tvoří jakousi pojistku demokracie. Jako menší koaliční partner má strana bránit základní instituce demokratického státu a Babiše vyvažovat a korigovat.

Vládní účast je prý také pojistkou toho, aby se k moci nedostal kroužek pana Okamury. Realita politického provozu už od začátku ukazuje, že tato teze neplatí. V konfliktních bodech, kdy jde například o ovládnutí veřejnoprávních médií, nefungují zbožná přání, ale prostá aritmetika sněmovní většiny, kterou ANO s KSČM a SPD má.

Absence programu, vize, demokratické struktury a rezignace na pojmenování nespravedlnosti současné společnosti, to vše jsou věci, které se zásadní měrou podílejí na úpadku ČSSD a za něž je třeba volat Hamáčka a vedení strany k odpovědnosti. Jsou to zároveň věci, o nichž lze diskutovat, lze je opravit a je možné nad nimi hledat demokratický konsensus.

Pak jsou zde ale otázky principiální, o kterých diskutovat nelze. Ty, na nichž Hamáček stavěl svůj příběh a hájil svou cestu. S nominací Bendy pan předseda definitivně ukázal, že zmíněné teze o obraně demokracie před extremisty nebo snahy o „očištění“ ČSSD jsou, řečeno jazykem Shakespearovým, bullshit.

Hamáčkova mise skončila debaklem potvrzeným výsledky všech voleb, do nichž stranu vedl (!). ČSSD se pod jeho vedením redukovala jen na dodavatele dílčích programových nápadů hnutí ANO.

Po strhujícím výsledku krajských a senátních voleb, který už teď dává tušit vpravdě „evropské“ rozuzlení, je na místě očekávat začátek integrace do hnutí ANO. Jinou perspektivu strana, která vůči svému úhlavnímu nepříteli kapitulovala, vyklidila pozice a doufá v jeho slitování, mít nebude. Volte je: Síla, která vás bude zastupovat a hájit vaše zájmy…

Prohlášení stranické neposlušnosti

Můj nesouhlas s Hamáčkem již není pouze programový a ideový, stává se principiálním. Vedení strany vyměnilo antifašismus za otevřenou toleranci a omlouvání fašismu. Vyměnilo demokratickou samosprávu za demokratický centralismus.

Své politické oponenty, kteří se ale hodnotově nacházejí v sociálnědemokratickém poli, vyštvalo ze strany. To vše dělá způsoby, jejichž legálnost (na iluzi legitimity jsme v ČSSD rezignovali už dávno), bude s vysokou pravděpodobností zkoumat soud.

V politické straně, se kterou jsem v principiálním rozporu, nemohu působit. Sílící stisk holdingu a fašisté na předních místech kandidátky jsou mou červenou čárou. Co s tím? Nabízí se samozřejmě možnost z ČSSD vystoupit. Bylo by to rychlé, snadné a Hamáčkovi by to dodalo kýžený klid na práci.

Takže ze strany zatím nevystoupím. Nejsem to já, kdo špiní ČSSD, kdo opakovaně selhává jako předseda, a kdo poškozuje naši zemi. Nejsem to já, kdo by měl z ČSSD odejít.

Vyhlašuji občansko-stranickou neposlušnost vedení ČSSD. A vyzývám všechny spolustraničky a spolustraníky, aby udělali to samé a otevřeně vystoupili proti vedení. Že je před volbami, je mi lhostejné. Je to současné vedení, které uvařilo předkrm k další porážce a které diskusi po posledním výprasku rázně utnulo. Už toho bylo dost!

    Diskuse