Sociální demokracie má být výrazná. K tomu ale nevede ani vulgarita, ani náckovská rétorika. Měla by zapomenout na někdejší Zemanův bonmot o Sládkových republikánech coby zdivočelých sociálních demokratech. Jinak hrozí, že o ty zbylé slušné a autentické sociálnědemokratické členy a příznivce přijde.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek udeřil hřebíček na hlavičku, když se pozastavil nad alternativní kandidátkou ČSSD pro krajské volby na Ústecku a konstatoval, že účast Petra Bendy na ní „zpochybňuje základní principy stočtyřicetileté české sociální demokracie.“

Benda nyní reprezentuje hnutí Pro zdraví a sport. V minulosti byl krajským šéfem ČSSD a blízkým spolupracovníkem Jiřího Paroubka. S ním původně odešel od sociálních demokratů k národním socialistům a v roce 2017 vedl na Liberecku sněmovní kandidátku Vandasovy Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Zatímco pro Zaorálka to je vážná věc, když někdo koketuje s krajní pravicí, předseda ČSSD Jan Hamáček to má za pouhé „uklouznutí“. Naznačuje tím, že Benda pochybil, ale poučil se.

Vážně? Sám Petr Benda serveru iRozhlas podal výmluvné vysvětlení: „Chtěl jsem zastupovat slušné lidi před nepřizpůsobivými a tehdejší možnou vlnou uprchlíků.“

Možná by se měl Hamáček vyjádřit k této větě. Je snad i cílem ČSSD zastupovat slušné lidi před nepřizpůsobivými a vlnou uprchlíků? Pokud ano, fajn, půjde o legitimní politický postoj - ale na hony vzdálený humanismu a internacionalismu sociální demokracie. Padl by tím hlavní rozdíl mezi ČSSD a SPD, k níž už zakormidloval další severočeský bard Jaroslav Foldyna, či přímo DSSS.

Možná, že na kandidátce složené krajským a odvržené celostátním předsednictvem bylo málo sociálních demokratů, zato dost radikálů. Kandidátka nová, spíchnutá v Praze, se ale nejeví o nic lepší. Přitom se spekuluje, že se na jejím vzniku podílel Jiří Paroubek, který sám kdysi na Ústecku kandidoval, ale k extremismu nikdy blízko neměl.

Paroubek se dnes dělí o rady s Hamáčkem. Chce se mi zvolat: Konečně! V minulosti jsem opakovaně tvrdil, že je škoda, pokud schopný politický stratég, jakým Paroubek je, se pořád snaží - i bez značky ČSSD - někam kandidovat, když by se mnohem lépe uplatnil jako politický poradce nebo komentátor. Jeho ego ale vždy převážilo, neumí žít ve stínu.

Sám to opět prokázal ve středečním rozhovoru pro iDNES. Nevyvrátil své prezidentské ambice a dodal, že dosud se do volby hlavy státu „hlásí lidé jako bývalý generál Pavel nebo bývalý muzikant Kocáb, lidé, kteří reprezentují zájmy cizích mocností, nebo hvězdná pěchota“. Na otázku redaktora potvrdil, že skutečně má politicky zkušeného a občansky aktivního Kocába za hvězdnou pěchotu.

Shazování konkurentů co nejsilnějšími slovy Paroubkovi vždy šlo. Dokud soupeřil s podobně brutálním Mirkem Topolánkem, získával pro svůj styl stoupence. Jakmile ale éra těchto dvou kohoutů pominula, stal se sám hvězdným pěšákem, jenž neváhal posilovat svoji popularitu bulvární tahanicí s manželkou nebo video návodem, jak správně cvičit.

Přes to všechno je Paroubek na české poměry nezvykle bystrý a vzdělaný politik. Kdyby v něm bylo více skromnosti a pokory, mohl by ČSSD ještě prospět. Ovšem takový Petr Benda na sociálnědemokratické kandidátce pouze dokazuje, že principy, na něž se odvolává Zaorálek, mají v Lidovém domě už jen za starou veteš.